Matthew Wood

1. 6. 2024

Tato nenápadná bylina pomáhá udržovat kosti a klouby pružné.

S přibývajícím věkem – a mluvím z vlastní zkušenosti – o sebe musíme pečovat. Často je třeba pozměnit jídelníček. Důležité je rovněž cvičení. Musíme se také vyhýbat různým úrazům. Jak prohlásil jeden z mých přátel, když mu bylo 60 let: „Už žádné používání motorové pily a žádné lezení po stromech, a už vůbec ne lezení po stromech s motorovou pilou.“ To je pro mě důležité.

I malá zranění mohou být fatální, protože se už nezotavujeme tak rychle, ale také proto, že – a to jsem viděl už mnohokrát – ztráta pohyblivosti vede k neschopnosti cvičit, a tak může člověk rychle zestárnout. Také si nepřejeme, aby nás něco bolelo. A co je nejhorší, nechceme být závislí na chronickém užívání léků proti bolesti.

S přibývajícím věkem máme tendenci „vysychat, vyhořet nebo se rozplynout“, jak řekl jeden náš přítel. Naše pojivové tkáně – kosti, šlachy, vazy, klouby, kůže a vlasy – jsou obzvláště náchylné k vysychání, takže je musíme udržovat vlhké a vyživované (protože potrava se rozkládá a putuje tělem jako tekutina).

Ve svých 69 letech jsem nyní bez bolesti a flexibilnější než před 10 lety. Přičítám to užívání jedné konkrétní byliny: kokořík (Polygonatum species), která je oblíbená v čínském, evropském i indiánském bylinkářství. Jako bylinkář praktikující již více než 40 let, kdybych mohl doporučit pouze jednu bylinu pro elegantní stárnutí svalové a kosterní soustavy, byl by to právě tento baculatý oddenek. Vyzkoušejte ho na stárnoucí nebo poraněné klouby, šlachy, vazy a kosti.

(Protože je tak dobře známý a bezpečný, zmíním se také o americkém ženšenu, Panax quinquefolius, který je však navíc drahý a pro tento účel není úplně nejlepší volbou. Pokud tuto slavnou bylinu vyzkoušíte, kupujte nižší jakost pěstovanou na farmách, protože ta je plnější, více zvlhčuje a vyživuje a je levnější).

Bylinkář Matthew Wood. (Se svolením Matthewa Wooda)
Kokořík je po staletí známý svými léčivými účinky v čínském, evropském i indiánském bylinkářství. (Anneliese Gruenwald-Maerkl/Getty Images)

Historie jeho užívání

Kokořík se do čínského bylinkářství dostal prostřednictvím taoistických mudrců, kteří hledali léky proti stárnutí; nedostal se do něj prostřednictvím tehdejších lékařů. Používali jej, aby zůstali pružní a pohybliví, i když stárli.

Rostlina se v evropském bylinkářství ve starověku nepoužívala. Poprvé se o ní zmiňuje až bylinkář John Gerard ve svém herbáři z roku 1597. Uvádí, že ji používali „obyčejní lidé v Hampshiru“ pro sebe a svůj dobytek. Obklad „přiložený na údy, které byly vymknuty z kloubů a nově vráceny na svá místa, zažene bolest a velmi pevně spojí kloub a odstraní zánět, když náhodou nějaký je“.

Starožitná rytina byliny z knihy o rostlinách anglického bylinkáře Johna Geralda, která byla vydána v letech 1633-1636. (mashuk/Getty Images)

Kokořík měl velkou pověst i mezi původními obyvateli Severní Ameriky. Severoamerické odrůdy patří k hlavním starým indiánským potravinám pro stezky a přežití. Když jsem se zmínil o Gerardovi, jeden z nich zažertoval: „Raději si dávej pozor, co ti sprosťáci říkají!“.

Ti, kteří si potrpí na vědecky podané poznatky o bylinkách, si mohou pochutnat na polysacharidech, složitých cukrech, které napomáhají obnově pojivové tkáně, saponinech a alkaloidech, které jí dodávají štiplavou chuť, jež se sušením rozptyluje; asparagin, který syntetizuje bílkoviny (kokořík je příbuzný chřestu); vitamín A; gumy a pektin; a malá dávka konvallamarinu, digitaloidu, který by ve velkém množství byl lékem na srdce a toxinem, ale zde je nepodstatný. Díky vysokému obsahu polysacharidů se v některých oblastech používá jako potrava na stezky a dokonce jako běžná potravina. Mluvíme o oddenku a kořenech, plody jsou považovány za jedovaté.

Úspěšné příběhy

O kokoříku mám víc příběhů než o kterékoli jiné bylině. Byla to jedna z bylin, kterou jsem podal 76letému muži, který měl zlomenou klíční kost, která se ani po měsíci nehojila. Stačil další měsíc a už se to pěkně hojilo.

Volala mi žena, že nemůže přijít na kurz své kamarádky bylinkářky, protože musí na výměnu kyčelního kloubu. Učitelka se zeptala: „A co takhle zkusit nějakou bylinu?“ „Samozřejmě, že ano.“ Zevně použila kokořík a ještě po sedmnácti letech měla žena kyčelní kloub v pořádku. Manžel téže bylinkářky byl kameník, který pracoval na šikmých střechách. „Kdybych neměl kokořík, měl bych už opotřebovaná kolena,“ říkal.

Kokoříkový krém používám na kolena už léta. S přibývajícím věkem ho musím používat častěji, ale stále je ještě posiluje. Když cítím ztuhlost a bolest při chůzi do schodů nebo ze schodů, natírám se mastí několik dní nebo týden, dokud se to nezlepší.

V bylinkářství uvažujeme jako mechanici, ne jako chemici. Zajímá nás, jak fungují tkáně a struktury, protože tak fungují naši zelení přátelé předtím, než jsou rozloženi na chemické látky, jak se to dělá v konvenční medicíně. Někdy se šlacha stáhne z nedostatku mazání a výživy a někdy se natáhne příliš a nemůže se stáhnout. Kokořík používáme jak pro napnutí, tak pro uvolnění.

Díky lepší pohyblivosti si budete moci užívat více fyzických aktivit. (RgStudio/Getty Images)

Uvedu případ od jiného přítele, který názorně ukazuje problém s přetížením šlach: 42letá žena porodila své první dítě a měla výhřez dělohy. Porodník řekl: „To můžeme napravit.“ U lůžka stál i můj přítel, akupunkturista. Chtěl vědět, co se bude provádět, aby mohl vymyslet alternativu. „No, prostě odřízneme dva centimetry šlach a sešijeme je zpátky.“ Nasadil jí mast z kokoříku a za necelý týden byla děloha opět na svém místě.

Z toho také vidíme, že kokořík může pomáhat lidem v každém věku. Jedna žena z kurzu, který jsem vedl v Los Angeles, se mě zeptala, jestli bych mohl něco udělat pro jejího synovce, baseballového nováčka roku, který utrpěl po sezóně natržení rotátorové manžety. Operace byla úspěšná, ale on byl přesto pořád ztuhlý a trpěl bolestmi a měl starosti o svou výkonnost v další sezóně. Poslal jsem jí kokoříkový krém od jedné malé firmy. Jeho stav se rychle zlepšil a jeho teta mi pak celou sezónu posílala aktuální informace: „Právě zase porazili Twins.“

Kokořík není módní bylinou – není to bylinka, která by se objevovala na internetu, vyráběla se ve velkých firmách a byla hojně propagována, ale je k dostání online. Nikdy jsem nezaznamenal vedlejší účinky (neznám nikoho natolik nezodpovědného, kdo by jedl plody kokoříku – ale jak je známo, vždycky se najde někdo, kdo je první).

Upozornění: Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální lékařské poradenství. Osobní lékařské rady, diagnózy a léčbu konzultujte s důvěryhodným odborníkem.

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.

Epoch sdílení

Facebook
Twitter
LinkedIn
Truth Social
Telegram