22. června 1633 stanul před inkvizičním soudem Galileo Galilei, toskánský filozof, fyzik a astronom, jenž byl spjatý s vědeckou revolucí. Celá léta bádání, pozorování a pokusů vyjádřil písemně ve svých publikacích, které směly vyjít, protože Galileo Galilei měl doposud ochranu mocných církevních hodnostářů.
Galileovy spisy o koperníkovském heliocentrismu pohoršily některé představitele katolické církve, kteří věřili v geocentrický model sluneční soustavy. Někteří argumentovali, že heliocentrismus je v přímém rozporu s Biblí.
Papež Urban VIII. žádal Galilea, aby svůj objev prezentoval pouze jako hypotézu, než přinese nepopíratelné důkazy, a tak se dostal s papežem do sporu.
Inkvizice tak dlouho dorážela s argumentem, že Galileovy výroky o heliocentrické soustavě jsou v protikladu k Bibli, až ho dostala před vyšetřování a soud.
A tak byl poctivý křesťan, později nazývaný „otcem vědy“, postaven před rozhodnutí, zda se vzdá své pravdy, nebo – svého života.
Otázka života a smrti byla pro Galilea otázkou nejtěžší v porovnání s těmi, kterým se věnoval ve svém výzkumu mechaniky nebo hvězdné oblohy.
Při vzpomínce na Giordana Bruna se hluboce zamyslel a pak se rozhodl:
„Já, Galileo, osobně přítomný před tímto tribunálem, poklekaje před Vámi, velice důstojní a ctihodní kardinálové, přísahám, že jsem vždy věřil, že věřím nyní a že s pomocí Boží budu i nadále v budoucnosti věřit ve vše, co zastává jako pravé, co káže a učí svatá církev katolická a apoštolská,“ doznal před soudem.
„Vzhledem k tomu, že toto Svaté oficium mně právní cestou nařídilo zanechat pomýleného názoru, podle něhož je Slunce ve středu světa a je nehybné, zatímco Země není ve středu světa a pohybuje se … byl jsem odsouzen jako nanejvýš podezřelý z kacířství,“ pojednává ve svém odvolání získané nauky, aby pak potichu pronesl svůj proslulý výrok:
„A přece se točí.“
S přihlédnutím k odvolání svých objevů před svatou inkvizicí nebyl mučen a upálen, ale odsouzen k žaláři. Vzhledem ke svému věku byl umístěn v domácím vězení, ve kterém byl držen až do své smrti.
Galileovy objevy v pozorování vesmíru a v mechanice
Galileo byl prvním, kdo použil dalekohled pro pozorování oblohy. K jeho úspěchům náleží vylepšení dalekohledu pro astronomická pozorování, podpora Koperníkova heliocentrického systému a základy klasické mechaniky. Pozoroval Mléčnou dráhu dosud považovanou za mrak a zjistil, že ji tvoří množství hvězd.
Vynašel hodiny s kyvadlem a teploměr. Vynalezl a zdokonalil „geometrický a vojenský kompas“, kuličkové pero a další.
Často bývá uváděn jako „otec moderní astronomie“ nebo „otec moderní fyziky“.
Kapka vědy způsobuje nevíru. Celý pohár přivádí ke zbožnosti.
Francis Bacon
Galileo se narodil roku 1564 v Pise, zemřel v lednu 1642 ve věku 78 let. Církev Galilea rehabilitovala až na konci 20. století.
V roce 1992, 359 let po Galileově procesu, vydal papež Jan Pavel II. omluvu, v níž zrušil výnos inkvizice proti Galileovi: „Galileo pociťoval ve svých vědeckých výzkumech přítomnost Stvořitele, který podnítil hloubku jeho ducha, povzbuzoval ho, předesílal a podporoval jeho intuice.“ Dále se o něm vyjadřuje: „Galileo, upřímný věřící, se ukázal z tohoto pohledu popisu vědeckých a biblických pravd mnohem citlivější než teologové, kteří stáli proti němu.“
