Umět se zorientovat na pracovišti může být pěkný oříšek. Osvojte si komunikační dovednosti a vaše šance na úspěch se výrazně zvýší.
„Mám příliš velkou kocovinu na to, abych dnes přišel do práce,“ vzpomíná Jeannie Assimosová na to, co jednou řekl kolega svému šéfovi.
„Neuvědomil si, že pracovní vztahy nejsou totéž co skutečné přátelství. Vždy je důležité to mít na paměti a zachovat svůj osobní život v soukromí,“ řekla Assimosová, která v minulosti pracovala pro vysoce postavené generální ředitele a na vlastní kůži se přesvědčila, „jak komunikovat se šéfy a jak se s nimi nezaplétat“.
Za prvé, nenechte se příliš unést pohodlností
Assimosová, která je vedoucí obsahového oddělení start-upu Way.com v Bay Area, řekla deníku Epoch Times, že pokud jde o podávání zpráv svému nadřízenému, „nejlepší je praktičnost a přímočarost“.
„Váš šéf, ať už je jakkoli pohodový, řídí firmu. Nikdy nezapomínejte, že se vždy bude rozhodovat především v zájmu firmy,“ řekla. „Nepleťte si ‚rodinnou‘ pracovní atmosféru se skutečnou rodinou. Viděla jsem už příliš mnoho lidí, kteří se v blízkosti svého šéfa cítili příliš pohodlně a pak byli šokováni, když je vyhodil.“
Udržet věc v obchodním duchu může být pro někoho snadné, ale jak upozornil Ryan McCormick, odborník na krizovou komunikaci a spoluzakladatel společnosti Goldman McCormick PR, pro jiné to může být větší výzva.
„Vzpomínám si, že jsem zaslechl nového kolegu, jak se chlubí šéfovi, kolik toho dokáže vypít,“ řekl deníku Epoch Times. „Moc dlouho mu to nevydrželo.“
McCormick doporučuje, aby člověk nepřenášel svůj osobní život na pracoviště a příliš se o něm nesvěřoval: „Neříkejte šéfovi, co jste dělali o víkendu. Byl jste venku s přáteli, dělal jste něco vzrušujícího, trávil jste čas s rodinou? Žádné z těchto informací byste neměli sdílet, protože se netýkají práce a šéf by je nemusel chtít slyšet. Příliš mnoho lidí považuje šéfa za svého přítele, ale to je recept na katastrofu.“
Pokud jde o sdílení názorů, má McCormick stejnou radu pro vedoucí pracovníky i zaměstnance. „Nikdy nesdílejte se svým šéfem své politické nebo osobní názory, i když jsou si podobné,“ řekl. „Mohlo by to omezit váš kariérní postup, pokud by váš šéf měl pocit, že vás nemůže zařadit do týmu nebo oddělení, kde mají ostatní opačné názory.“
O potřebě diskrétnosti hovořil také Cesar Cobo, provozní ředitel marketingové firmy Webris: „Je opravdu důležité mít na paměti, že je třeba zachovat profesionalitu a respekt. To znamená zdržet se při práci jakýchkoli pochybných nebo osobních vtipů či narážek. I kdyby to bylo myšleno jen v žertu, sdílení nebo šíření takového obsahu by mohlo být snadno špatně pochopeno a způsobit urážku.“
1. „Není to moje chyba“
Jonathon Narvey, generální ředitel společnosti Mind Meld PR ve Vancouveru, řekl deníku Epoch Times, že získal odborné znalosti o tom, jak komunikovat, protože „dost skákal z jedné práce do druhé, někdy poté, co řekl šéfovi špatné věci“.
Radí: „Nikdy neříkejte, ‚Já za to nemůžu‘. Nikdy to nezlehčujte. Nikdy se neobhajujte. Vždy buďte zodpovědní. Ukažte, že jste si problém uvědomili a aktivně doporučujete řešení.“
Místo pouhého vyjadřování stížností je důležité předložit své obavy s důkazy a nabídnout možná řešení.
Cesar Cobo, provozní ředitel marketingové společnosti Webris
Cobo navrhl, že „namísto pouhého vyjadřování stížností je důležité předložit své obavy s důkazy a nabídnout možná řešení. Tento přístup ukazuje skutečný zájem a ochotu řešit problémy, nikoliv si pouze stěžovat.“
Assimosová souhlasila. „Nechoďte za šéfy s problémem a bez řešení. Váš nadřízený hledá řešitele problémů a pravděpodobně už má dlouhý seznam problémů. Čím více budete problémy řešit samostatně, tím cennějším se stanete.“
2. „Myslím, že se všichni snažíme příliš mnoho“
I když můžete mít vlastní názor na to, jaké úkoly jsou důležité a jak by se k nim mělo přistupovat, je nejlepší nechat si případná negativní hodnocení pro sebe. Cobo uvedl příklad a popsal situaci, kdy pracoval přesčas na kritickém projektu a do zasedací místnosti vešel mladý juniorní marketér se svým nadřízeným.
„Cítil se obzvlášť sebevědomě a řekl nadřízenému: ‚Myslím, že se všichni příliš snažíme. Měli bychom prostě jít s proudem a nespěchat na to,‘“ vyprávěl Cobo. „Místnost ztichla. Bylo slyšet, jak spadl špendlík. Nebyla to doba na poklidnou práci, měli jsme před sebou uzávěrku. Netřeba říkat, že to nebylo přijato vlídně.“
3. „Dám výpověď, jestli…“
Být úspěšný na pracovišti vyžaduje projevovat zralost. „Používání výhrůžek typu ‚Dám výpověď, jestli…‚‘, abyste dosáhli toho, co chcete, může mít často negativní důsledky,“ varoval Cobo. „Místo toho je mnohem pravděpodobnější, že zapojení se do profesionální diskuse o kariérních očekáváních a plánech přinese produktivní výsledky.“
4. „To není moje práce“
„Nikdy neříkejte ‚To není moje práce,‘“ řekla Assimosová. „Klíčem k úspěchu v jakékoli kariéře je přizpůsobivost. Popisy práce se mění a cíle společnosti se mění. Pokud jste rigidní v tom, co budete a nebudete dělat, nevydržíte. Manažeři a šéfové chtějí týmové hráče, kteří jsou flexibilní vůči potřebám firmy.“
Dodala: „Pokud neznáte odpověď na něco, na co se vás šéf zeptá, odpovězte: ‚Nechte mě to prozkoumat a co nejdříve vám dám odpověď‘. Většina manažerů ocení upřímnost a kroky, které podniknete, abyste se poučili. Nebo řekněte: ‚Budu se na to soustředit a vyvinu maximální úsilí.‘“
„Budete požádáni, abyste dělali věci, které jste dosud v pracovním prostředí nedělali. Jediné, co po vás manažer chce, je, abyste se snažili, byli flexibilní a upřímní,“ řekla.
5. „Předpokládal jsem, že už to víte“
Assimosová také uvedla, že zaměstnanec by nikdy neměl nechat šéfa překvapit nějakým problémem. „Nikdy nevyslovujte: ‚Předpokládal jsem, že už to víte‘. Komunikace je pro úspěch každého podniku zásadní. Pokud vidíte, že se začíná objevovat nějaký problém, upozorněte na něj a prozkoumejte, proč k němu dochází, i možné způsoby jeho řešení. Mlčení o problémech nebo záležitostech je pro šéfy obrovským zdrojem frustrace.“
Poznejte komunikační styl a očekávání svého šéfa. „Každý šéf je jiný… Někteří šéfové milují každodenní komunikaci. Někteří dávají přednost týdenním e-mailovým aktualizacím. Zjistěte, co jim nejlépe vyhovuje, a přizpůsobte se tomu,“ říká Assimosová.
Spolupracovníci jsou užitečným zdrojem informací. „Nebojte se zeptat spolupracovníků, co se jim osvědčilo,“ doporučila.
Dobrá komunikace je oboustranná komunikace
Uvědomte si, jak mohou být vaše sdělení, ať už ústní nebo písemná, hodnocena. „Myslím, že nejlepší způsob komunikace je osobní setkání, abyste mohli přesně odhadnout náladu svého šéfa,“ řekl McCormick. „V případě jakýchkoli kritických zpráv bych komunikoval osobně nebo telefonicky a poté bych navázal e-mailem.“
Jeho rada, aby důležitá komunikace byla vedena v písemné podobě, je dobrým plánem, jak zajistit, aby byla správně předána, zejména těm, kteří pracují na jiném místě než jejich nadřízený. Než stisknete tlačítko „odeslat“ u písemné komunikace, včetně e-mailů a textových zpráv, pečlivě je zkontrolujte, zda v nich nejsou pravopisné chyby nebo překlepy.
Nakonec McCormick řekl: „Veškerou korespondenci provádějte co nejstručněji“.
Cobo zdůraznil, že komunikace je obousměrná. „Není to jen o mluvení, ale také o naslouchání. Může zlepšit nebo zhoršit vztahy v práci, váš výkon a v konečném důsledku i vaši kariéru.“
Svědomité zacházení se slovy je prvním krokem ke skvělým pracovním vztahům a úspěšné kariéře.
–ete–