Český prezident Petr Pavel při své návštěvě Spojených států udělal několik rozhovorů s médii. V jednom z nich analyzoval současnou situaci ohledně probíhající války mezi Ruskem a Ukrajinou. Jeden z amerických deníků uvedl, že podle českého prezidenta „je načase, aby se Ukrajinci a jejich příznivci postavili čelem k tomu, co je realita“.
Vývoj války podle prezidenta Pavla ovlivňuje nejednotnost států Evropské unie. V souvislosti s tím se údajně zmínil o „populistických vůdcích přátelských k Rusku“. Jmenoval konkrétně maďarského premiéra Viktora Orbána a slovenského premiéra Roberta Fica.
Tváří v tvář únavě z 31 měsíců trvajícího vojenského konfliktu bude podle prezidenta „muset být (Ukrajina) realistická“, pokud jde o její vyhlídky na znovuzískání území okupovaného Ruskem.
„Nejpravděpodobnějším výsledkem války bude to, že část ukrajinského území bude dočasně pod ruskou okupací,“ řekl Pavel deníku The New York Times a dodal, že konflikt „může trvat roky“.
Několikaměsíční ukrajinská protiofenzíva na znovudobytí svého území nebyla úspěšná a s přibývajícími ztrátami na životech jsou někteří evropští představitelé ohledně vyhlídek na dobytí velké části ztraceného území spíše skeptičtí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno prohlásil, že jeho „plán vítězství“ Ukrajiny zahrnuje údery západními raketami na území Ruska. Svůj plán chce dnes představit na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Ve čtvrtek má plán údajně představit také ve Washingtonu prezidentu Joeu Bidenovi, Kongresu USA a oběma prezidentským kandidátům Kamale Harrisové a Donaldu Trumpovi.
Ukrajina přes dva a půl roku brání rozsáhlé ruské vojenské invazi, její možnosti na bojišti však do velké míry závisí na dodávkách zbraní a další pomoci ze Západu. „Žádáme naše přátele, naše spojence, aby nás posílili. Je to velmi důležité,“ řekl včera Zelenskyj stanici ABC.
Ukrajinský prezident, který dříve přímé jednání s Ruskem vylučoval, v létě svůj postoj zmírnil a naznačil, že by přímé rozhovory mohly začít v listopadu. Neustoupil však od požadavku, aby Rusko opustilo celé ukrajinské území. Moskva minulý týden sdělila, že se nebude účastnit Ukrajinou organizovaného mírového summitu a že trvá na svých územních požadavcích.
Co říká prezidentský kandidát Trump
Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump nedávno prohlásil, že Joe Biden a Kamala Harrisová uvolňují značné finance a „tři roky je poslouchám, jak říkají ‚my vyhrajeme‘“ a nyní se podle Trumpa „z toho nemůžou dostat ven“. Dodal také, že to „není potěšující, ale dali jsme jim téměř tři sta miliard dolarů a víte kolik jim dala Evropa… jen velmi malý zlomek toho čísla“.
Trumpův spolukandidát na viceprezidenta senátor J. D. Vance před nedávnem nastínil plán na ukončení války na Ukrajině v případě Trumpova vítězství v listopadových volbách. Naznačil, že Trumpův plán by mohl zahrnovat vytvoření silně opevněné demilitarizované zóny na ukrajinském území, která by zabránila budoucím ruským invazím.
Dále by podle Vance mohla zahrnovat dohodu, která by Ukrajině umožnila zachovat si nezávislost výměnou za garanci neutrality vůči Rusku, přičemž by Ukrajina souhlasila s tím, že nevstoupí do NATO nebo jiných spojeneckých institucí.
V debatě s Joem Bidenem řekl Trump k Putinovým podmínkám možného příměří, zahrnujícím ponechání ukrajinského území Rusku, že podmínky této potenciální dohody jsou nepřijatelné.
Co říká kandidátka Harrisová
Viceprezidentka Kamala Harrisová a současná kandidátka na prezidentku USA nedávno zdůraznila, že podle jejího názoru musí být zachována svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.
„Spojili jsme 50 zemí, abychom podpořili Ukrajinu v její spravedlivé obraně, a díky naší podpoře, díky protivzdušné obraně, munici, dělostřelectvu, javelinům, tankům Abrams, které jsme poskytli, stojí Ukrajina jako nezávislá a svobodná země,“ tvrdí Harrisová.
„Během návštěvy (Zelenského) potvrdím americký závazek podporovat Ukrajinu při obraně její svobody a nezávislosti,“ zopakoval svůj dosavadní postoj Joe Biden.
