Tchajwanský ministr obrany Wellington Koo dnes pohrozil, že pokud Čína zahájí blokádu Tchaj-wanu, bude to Tchaj-pej považovat za válečný akt vážně ohrožující světový námořní obchod. Řekl to v reakci na nedávné čínské manévry simulující tento scénář, napsala agentura Kjódó.
„Pokud skutečně provedete takzvanou blokádu, která podle mezinárodního práva zakazuje všem letadlům a lodím vstup do oblasti, pak se to považuje za formu války,“ řekl ministr. Odkazoval se přitom na článek 100 zákona o mezinárodním právu z roku 1994, který mezi metody vedení války řadí blokádu plavidel všech států.
Koo dnešním prohlášením reagoval na rozsáhlá čínská námořní cvičení v okolí samosprávného ostrova, která simulovala blokádu klíčových tchajwanských přístavů a dalších oblastí včetně útoků na námořní a pozemní cíle, píše Reuters.
Ministr rovněž uvedl, že přes Tchajwanský průliv proudí přibližně pětina světového námořního obchodu v hodnotě přibližně 2,45 bilionu dolarů (přes 57 bilionu korun). Odkazoval se přitom na data nejmenovaného amerického think tanku, píše Kjódó. Dopady blokády této oblasti by byly velmi vážné a svět by nemohl nečinně přihlížet, dodal Koo.
Tchajwanské ministerstvo obrany na síti X uvedlo, že jeho armáda v úterý monitorovala čínskou flotilu v čele s letadlovou lodí Liao-ning v blízkosti Prataských ostrovů v Jihočínském moři. Celkem jedenáct letounů navíc překročilo střední linii Tchajwanského průlivu, neformální hranici dělící obě strany, kterou Čína neuznává.
„Vzhledem k tomu, že je Tchaj-wan čínským územím, není nic normálnějšího než když čínské letadlové lodě operují ve vlastním teritoriu a ve vlastních vodách,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te před dvěma týdny prohlásil, že Peking nemá právo „reprezentovat Tchaj-wan“. Čína se následně k tomuto ostrovu přiblížila ze všech směrů a vyslala k němu rekordních 153 letadel, 14 armádních lodí a 12 vládních plavidel. Peking to označil jako varování před separatistickými činy Tchaj-wanu a zdůraznil, že se vůči ostrovu nikdy nezřekne použití síly.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To sice Tchaj-wan oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle. Peking si také klade nároky na téměř 180 kilometrů široký Tchajwanský průliv. To Tchaj-wan i Spojené státy zpochybňují s tím, že se jedná o mezinárodní obchodní cestu.
