Zrušit euro, nahradit Evropskou unii novým svazkem států či výrazně zpřísnit migrační politiku – to požaduje Alternativa pro Německo (AfD) v programu, který schválila o víkendu na předvolebním sjezdu. Oproti původnímu návrhu se do programu dostal také výraz remigrace, který se používá v souvislosti s požadavkem na masové deportace lidí s přistěhovaleckým původem. V programu je také zmínka o tom, že rodinu tvoří muž, žena a děti. Podle komentářů německých médií se AfD na víkendovém sjezdu opět radikalizovala.
Předčasné parlamentní volby se v Německu uskuteční za šest týdnů, v neděli 23. února. AfD se po nich podle průzkumů stane druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu.
Dvoudenní předvolební sjezd v saském městě Riesa potvrdil, že kandidátkou AfD na kancléřku je spolupředsedkyně strany Alice Weidelová. Setkání doprovázely protesty tisíců odpůrců strany. Kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit je také v hledáčku spolkové civilní kontrarozvědky.
Předvolební sjezd AfD se věnoval také programu. Šest stovek delegátů nakonec schválilo mimo jiné to, že strana bude usilovat o znovuzavedení branné povinnosti. Povinná vojna byla v Německu zrušena už v roce 2011. AfD by se také chtěla zbavit eura a nahradit Evropskou unii volnějším svazkem států. Přímá zmínka o tom, že by mělo Německo vystoupit z EU, tedy zmínka o takzvaném dexitu, v programu nakonec není. Je v něm ale výzva, aby Německo odstoupilo od pařížské klimatické dohody z roku 2015.
Oproti původnímu plánu stranického vedení se do programu na základě pozměňovacího návrhu dostal kontroverzní výraz remigrace, který označuje požadavek na masové deportace migrantů a lidí, kteří nejsou považováni za etnické Němce. Podle AfD jde o termín požadující „důsledné deportace lidí, kteří nemají právo k pobytu, návrat uprchlíků, třeba Syřanů, když odpadne důvod, proč uprchli, a také deportace pachatelů trestných činů“. Obecně program AfD požaduje výrazné zpřísnění migrační politiky Německa. Uprchlíci by měli být podle představ AfD zadržováni na hranicích ve vazebních centrech a o jejich žádostech o azyl by se mělo rozhodovat v zahraničí. V programu se hovoří také o „rozsáhlé deportační ofenzivě“.
Sjezd také vtělil do programu definici rodiny, kterou tvoří podle AfD „otec, matka a děti“. Původní návrh přitom počítal jen s formulací „Rodina je základní stavební kámen naší společnosti“. Německá média v této souvislosti zmiňují, že volební lídryně AfD Weidelová žije v registrovaném partnerství s ženou původem ze Srí Lanky a vychovává s ní ve Švýcarsku dvě děti. V případě potratů AfD nakonec nežádá zpřísnění současných zákonů. Během rozhovoru s lékařem, který je už nyní součástí procesu umělého přerušení těhotenství, by ale měla žena podle programu povinně vidět obrázek plodu na ultrazvuku.
Debata se na sjezdu vedla také o válce na Ukrajině, kterou před téměř třemi lety napadlo Rusko. Návrh části delegátů, aby v programu byla zmíněna jasně kritika Ruska za napadení Ukrajiny, neprošel. Schválena byla naopak kritika současných protiruských sankcí EU.
Vedení strany na sjezdu dosáhlo také úspěchu, když se mu podařilo zrušit dosavadní mládežnickou organizaci Mladá alternativa (JA), která fungovala značně nezávisle a vyvolávala četné kontroverze. Její nástupce bude výrazně závislejší na stranickém vedení.
Podle v sobotu zveřejněného průzkumu veřejného mínění agentury INSA by mohla AfD v nadcházejících volbách získat 22 procent hlasů a stát se druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Strana si tak v posledních dnech polepšila, v uplynulých týdnech se stabilně pohybovala kolem 19 procent. Volby by vyhrála s 30 procenty opoziční konzervativní unie CDU/CSU s 30 procenty. Její volební lídr Friedrich Merz o víkendu znovu vyloučil, že by CDU/CSU mohla po volbách s AfD spolupracovat.
