Ve vývoji společnosti si lze povšimnout jevu, kdy myšlenky kdysi považované za radikální a nepřijatelné postupem času získávají všeobecné přijetí a dokonce se stanou chráněny právním rámcem. Tento proces popisuje koncept Overtonových oken, který ukazuje, jak lze prostřednictvím společenského a mediálního vlivu postupně posunout veřejné mínění.
Tento mechanismus popsal americký politolog Joseph Overton, podle něhož je pojmenovaný.
Klíčové body Overtonova okna
- Přijatelnost myšlenek: Myšlenky lze rozdělit do škály podle toho, jak jsou vnímány – od nepřijatelných po široce akceptovatelných. Ono Overtonovo okno označuje ty, které jsou v dané době považovány za přijatelné nebo proveditelné.
- Posun okna: Overtonovo okno se mění v čase pod vlivem veřejného mínění, médií, kultury nebo cílených snah. Téma, které bylo dříve tabu, se tak může postupně stát přijatelným.
- Fáze Overtonova okna:
- Nemyslitelné (zcela mimo debatu)
- Radikální (debata možná, ale stále odmítané)
- Akceptovatelné (začíná být přijímáno)
- Rozumné (stává se mainstreamem)
- Populární (veřejnost jej většinově podporuje)
- Politika (realizováno v praxi)
Tento koncept se využívá v politice, médiích a aktivismu k postupnému přesvědčování veřejnosti, například pomocí normalizace, emotivních kampaní nebo změny rámování témat.
Příklady
Téma, jako jsou manželství osob stejného pohlaví, bylo před několika dekádami v mnoha zemích ve fázi „Nemyslitelné“. Díky aktivismu, veřejné debatě, kulturním a globálním změnám se však postupně posouvalo po škále dál a dál, až se dostalo do fáze „populární“, a následně legislativně uzákonilo.
Z konceptu vyplývá, jak zásadní roli hraje v diskusi načasování a strategická komunikace, aby bylo možné posouvat hranice přijatelných názorů.
Některé další příklady použití Overtonova okna v praxi
- Diskuse o eutanazii: Eutanazie byla dlouho považována za nepřijatelnou. V některých zemích však došlo k posunu veřejného mínění, což vedlo k legalizaci asistované sebevraždy za určitých podmínek. Tento proces zahrnoval otevření veřejné diskuse, změnu terminologie a prezentaci eutanazie jako součásti práva jednotlivce na důstojnou smrt.
- Přijetí marihuany: Dalším příkladem je legalizace marihuany. Marihuana byla dříve v mnoha zemích považována za nelegální drogu bez jakéhokoli přijatého využití. Postupem času se však objevily studie a veřejné kampaně zdůrazňující její potenciální léčebné účinky. To vedlo k posunu veřejného mínění a následně k její částečné legalizaci pro lékařské využití. V některých státech či jurisdikcích je již legální v omezeném množství pro plnoleté.
- Legalizace potratů: Problematika interrupcí, tedy násilného ukončení těhotenství, byla ještě před druhou světovou válkou v mnoha zemích považována za tabu. Ve společnostech té doby se interrupce odmítala jak z morálních, tak náboženských důvodů. S nástupem komunistických režimů po druhé světové válce však došlo k výrazným změnám. Od padesátých let bylo v těchto zemích prosazováno, aby ženy vstoupily na pracovní trh a přispívaly stejně jako muži k výrobnímu procesu a těhotenství a následná péče o dítě byly vnímány jako překážka. Propaganda a politický tlak vedly k tomu, že interrupce se staly běžně dostupné. V některých komunistických zemích byly dokonce využívány jako prostředek ke kontrole populačního růstu, přičemž ekonomické a politické zájmy často převažovaly nad osobními právy žen. Na Západě byl přístup k interrupcím odlišný. Od 60. let zde feministické organizace začaly prosazovat právo žen na svobodné rozhodování o svém těle. Argumentovaly především ochranou zdraví žen, rovností a právem na tělesnou autonomii. Tyto snahy vedly k postupné legalizaci interrupcí ve více západních zemích.
Tyto příklady ilustrují, jak se témata mohou přesouvat v rámci Overtonova okna od nemyslitelného k uzákoněnému prostřednictvím změn ve veřejné diskusi a vnímání.
V opačném duchu
Samozřejmě, pozorovat lze i opačný vývoj, například u fosilních zdrojů, u společenské role ženy, ochrany národních či kulturních zvyklostí, či u barterové směny nebo nutnosti krytí měny pevnou hodnotou.