Senátor z Arkansasu Tom Cotton ve své nové knize vysvětluje, proč představuje Čína hrozbu pro Spojené státy.
Bývalý předseda Komunistické strany Číny Mao Ce-tung vydal v roce 1964 svou Malou rudou knížku, která odstartovala Kulturní revoluci. Americký senátor Tom Cotton vydal v únoru svou vlastní „malou rudou knihu“ s názvem Seven Things You Can’t Say About China (Sedm věcí, které nesmíte říkat o Číně).
Zatímco Maova kniha je plná propagandy oslavující komunismus, kniha senátora Cottona je provokativním odhalením hrozby, kterou Komunistická strana Číny (KS Číny) představuje pro Spojené státy, a strategií, které Čína používá, aby nahradila Ameriku na pozici světové supervelmoci.
Senátor Sen Cotton, republikán z Arkansasu, varuje před Čínou již od roku 2015, kdy se stal senátorem. Na počátku krize kolem covidu-19 prosazoval zákaz cestování z Číny do USA a jako první významný politik uvedl, že virus pochází z laboratoře ve Wu-chanu. Čína na to reagovala sankcemi vůči němu, což Cotton považuje za vyznamenání.

Ve své přímočaré, ale brilantní knize popisuje sedm věcí, které američtí lídři nemohou nebo nechtějí říkat o KS Číny, ale o nichž by podle něj měli občané vědět.
„Tato kniha představuje reálnou a naléhavou hrozbu čínských komunistů na základě ověřených faktů a logiky událostí. Není to stranická publikace ani ‚žlutá hrozba‘. A chci zdůraznit, že hrozbou je čínský komunismus, nikoliv starověká čínská civilizace nebo čínský lid, který je první a zároveň největší obětí čínského komunismu,“ píše v prologu.
Proč je Čína hrozbou
V roce 1983 byl prezident Ronald Reagan ostře kritizován za to, že označil Sovětský svaz za „říši zla“. Dnes se senátor Cotton setkává se stejnými útoky – a to nejen od Číny, ale i z obou stran amerického politického spektra. Jak ve své knize ukazuje, vliv Číny nezná stranické hranice, protože jak demokratičtí, tak republikánští politici projevili ochotu přizpůsobit se zájmům KS Číny.
Senátor Cotton ve své knize přesvědčivě dokládá, že KS Číny vede proti Spojeným státům mnohovrstevnou válku, která zasahuje americkou kulturu, vzdělání, média, zábavní průmysl, technologii, politický systém, a dokonce i zdraví Američanů.
„Bez Maa by nebyla Komunistická strana Číny,“ píše. „A stejně jako jeho tělo a portrét zůstávají v srdci hlavního města, tak i jeho památka a vražedná ideologie zůstávají v jádru strany.“
Čína je říše zla
V první kapitole senátor Cotton popisuje, jak se čínští komunisté dostali v roce 1949 k moci a jak dodnes zabíjejí a utlačují vlastní obyvatelstvo. Mezi pronásledované skupiny patří:
- největší křesťanská komunita na světě, kterou Cotton odhaduje na 70 až 100 milionů lidí (téměř tolik, kolik má KS Číny členů),
- Falun Gong, pokojná duchovní praxe vycházející z buddhistické tradice,
- Tibet, kde probíhá „pomalá genocida“,
- Ujgurové, kteří čelí masovému vyhlazování,
- Hongkong, kde byla potlačena demokracie a svobody.
„Krátce po nástupu k moci Si Ťin-pching (současný vládce čínského režimu) urychlil komunistické represe proti Ujgurům a přeměnil je v genocidní kampaň. Nařídil místním úřadům, aby neprojevovaly „absolutně žádné slitování“, a strana začala budovat koncentrační tábory,“ píše autor.
Odhady uvádějí, že v těchto táborech jsou vězněny dva miliony lidí, i když některé zdroje hovoří až o třech milionech.
Čína se připravuje na válku
V jedné kapitole autor upozorňuje, že Čína provádí největší vojenské posilování v historii, přičemž zvýšila své vojenské výdaje o 1 000 procent. Podrobně popisuje rychlé rozšiřování čínského jaderného arzenálu, rostoucí agresivitu vůči sousedním státům v Jihočínském a Východočínském moři a vysvětluje, proč podle něj Čína nemůže dosáhnout svých globálních ambicí bez invaze na Taiwan.
Čína vede ekonomickou válku proti světu
„Spojené státy pošetile pomohly Číně vyrůst, čímž v podstatě zaplatily za mnoho čínských raket, lodí, letadel a jaderných zbraní,“ uvádí senátor Cotton ve třetí kapitole.
Připomíná, že udělení statusu nejvýhodnějšího národa Číně v roce 2000 a její vstup do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001 byly katastrofální chybou americké zahraniční politiky, která spustila ekonomickou světovou válku.
Autor dále upozorňuje, že čínské dotace, manipulace s měnou a krádeže zahraničních technologií jsou součástí „gangsterské ekonomiky“, která poškozuje země po celém světě, zejména Spojené státy. Washington se původně domníval, že ekonomická spolupráce zvýší západní vliv na Čínu, ale místo toho se stal pravý opak – Čína zvýšila svůj vliv na USA.
Čína infiltrovala naši společnost
Senátor Cotton podrobně popisuje, jak KS Číny využívá chamtivost, strach a zastrašování k cíleným útokům. Uvádí, že Hollywood „dobyla“ už v roce 1997, kdy zlikvidovala dva filmy kritické vůči čínské genocidě a podporující dalajlámu:
- Sedm let v Tibetu (Sony Pictures)
- Kundun (režie Martin Scorsese, Disney)
Tlakem na filmová studia Čína ztlumila jejich kritiku a od té doby drží Hollywood pevně pod kontrolou.
Dále Cotton ukazuje, jak Čína infiltruje americký vojensko-průmyslový komplex, a to prostřednictvím ekonomického nátlaku, úplatků, kybernetických útoků a špionáže. Čínské subjekty dokonce získaly povolení ke koupi amerických vojenských akademií, včetně New York Military Academy, kde studoval Donald Trump.
Další cílenou oblastí je americké školství. Čína spolupracuje s College Board, aby ovlivnila americké studenty připravující se na SAT zkoušky. Autor uvádí, že jedna čínská firma investovala půl miliardy dolarů do koupě sítě soukromých škol v Kalifornii. Jako další příklad zmiňuje program hostujících učitelů, v rámci kterého Čína mezi lety 2007 až 2020 vyslala do USA 1 650 učitelů.
Cotton se rovněž dotýká témat TikToku a fentanylu, která podle něj KS Číny využívá k oslabování americké mládeže.
Čína není konkurent, ale říše zla
Kniha je rozdělena do sedmi přehledných kapitol, ve kterých senátor Cotton vysvětluje, proč by měla být KS Číny vnímána jako říše zla tohoto století, nikoli jen jako konkurent USA. Také zdůrazňuje, že globální střet mezi Čínou a USA závisí na budoucnosti Taiwanu. Pokud by Amerika nebránila Taiwan, podle Cottona by to spustilo katastrofální dominový efekt.
„Jedinou strategií k zachování americké dominance je odstrašit Čínu od agrese ještě předtím, než k ní dojde,“ uzavírá autor.
–ete–
