Třpytivé skvosty proslulého klenotnického domu budou již brzy k vidění v londýnském muzeu Victoria and Albert.
Výstava „Cartier“ v londýnském muzeu Victoria and Albert slibuje oslnivý a mnohovrstevnatý zážitek. K vidění bude od 12. dubna do 16. listopadu 2025 a jedná se o první výstavu svého druhu ve Spojeném království za téměř 30 let. Představí více než 350 předmětů – jedinečné šperky, hodinky i kresby.
Cartier je luxusní značka, kterou si svět spojuje s kreativitou, vytříbeným vkusem a sběratelstvím. Král Eduard VII. ji proslavil výrokem „klenotník králů … a král klenotníků“. Na výstavu byly zapůjčeny významné kusy z královských sbírek. Jedním z nejvýraznějších je brož s diamantem Williamson, navržená jako květ narcisu. Objednala ji královna Alžběta II. v roce 1953, v roce své korunovace. Základ tvoří mimořádně vzácný růžový diamant o váze 23,6 karátu – svatební dar z roku 1947, kdy byla ještě princeznou. Jde o jeden z nejkvalitnějších růžových diamantů, jaké kdy byly nalezeny.
Dalším vystaveným kouskem je zásnubní prsten Grace Kellyové s diamantem o 10,47 karátech ve smaragdovém brusu, který fanoušci šperků i filmu považují za dokonalost. Herečka jej nosila ve svém posledním filmu High Society (1956). Prsten zapůjčil Knížecí palác v Monaku. Mezi další předměty s královským původem patří brož ve tvaru růže princezny Margaret, zakoupená Cartierem po aukci jejích šperků v Christie’s. Brož vytvořila londýnská pobočka Cartieru v roce 1938. Princezna, jejímž druhým jménem bylo Rose, si ji připnula při korunovaci své sestry.
„Nikdy nekopírovat, jen tvořit“
Výstava Cartier sleduje historii značky od přelomu 20. století po současnost, ale samotné počátky firmy sahají do roku 1847, kdy ji založil Louis-François Cartier. Ve francouzské vyšší společnosti slavil úspěch a významnou mecenáškou se stala princezna Mathilde, sestřenice Napoleona III. V roce 1874 převzal vedení Louis-Françoisův syn Alfred. Teprve jeho synové Louis, Pierre a Jacques však na počátku 20. století proměnili Cartier v globální impérium, které dodávalo šperky panovníkům, americkým dědičkám provdaným do šlechty i průmyslovým magnátům.
Louis vedl pařížskou pobočku, Pierre tu v New Yorku a Jacques měl na starosti Londýn a všechna britská území, zejména Indii. Na výstavě je i brož z ametystu, safíru, diamantů a platiny, kterou Cartier London vytvořil pro Jacquesovu manželku Nelly.
Motto bratrů Cartierových znělo: „Nikdy nekopírovat, jen tvořit.“ Inspiraci čerpali z celého světa – od perských koberců až po francouzské dekorativní umění a architekturu 18. století. Historické francouzské vzory se staly základem stylu Garland z období Belle Époque, který Cartier dovedl k dokonalosti.
Tento styl je romantický, plný motivů květin, mašlí, střapců a girland, často v bílé barvě. Cartier byl průkopníkem použití platiny jako kovu pro osazení kamenů – diamanty díky tomu působily, jako by se vznášely. Předtím se bílé kameny vsazovaly do zlata se stříbrným povrchem, což mělo oproti platině praktické i estetické nevýhody
Na výstavě bude k vidění velkolepý šperk z tohoto období, který si vyžádal nejvyšší míru řemeslného umění – brož na korzet z roku 1913. Je zhotovena z broušeného křišťálu, diamantů a platiny; plastická dvojitá mašle je zdobena rytým rostlinným ornamentem na křišťálu, jenž vytváří dojem krajky.
Třpytivé tiáry
Jedním z nejokázalejších bodů výstavy bude část věnovaná tiárám – honosným ozdobám hlavy, které představují vrcholný symbol společenského postavení, elegance a moci. Tiáry od Cartieru ztělesňují krásu a fantazii. Mnoho tiár z éry Belle Époque vzniklo pro bohaté Američanky, které se provdaly do britské šlechty.
Tiára z roku 1902, objednaná pro v New Yorku narozenou Adele, hraběnku z Essexu, je výjimečná svým otevřeným motivem svinutých svitků a více než 1 040 diamanty, které údajně Cartierovi dodal její manžel. Vzala si ji na korunovaci krále Eduarda VII. O více než 50 let později si ji na korunovaci Alžběty II. nasadila Clementine Churchillová, manželka britského premiéra.
Hvězdou slavné sbírky šperků V&A je tiára Manchester. I ta byla vytvořena pro americkou dědičku – Consuelo, vdovu vévodkyni z Manchesteru, která svým majetkem podpořila britský šlechtický titul. Byla kmotrou a jmenovkyní Consuelo Vanderbilt, další klientky Cartieru, jež se slavně provdala za vévodu z Marlborough pod nátlakem. Motivy tiáry tvoří planoucí srdce a písmena C ve svitku.
Tiáry ve stylu art deco představují nové výbrusy kamenů a často velmi geometrické tvary. Výrazným a barevným příkladem z pozdního období tohoto stylu je tiára z akvamarínu, diamantů a platiny. Polodrahokamy, jako je právě akvamarín, byly levnější než diamanty, smaragdy, safíry a rubíny, a staly se oblíbenými během hospodářské krize, kdy i ti nejbohatší museli omezit výdaje.
V roce 1937, kdy proběhla korunovace krále Jiřího VI., bylo u Cartieru objednáno 27 tiár z akvamarínu, včetně této. Tento konkrétní model byl navržen k nošení při slavnostní příležitosti. Jak bývá u Cartieru zvykem, tiára je transformovatelná – její středová část se dá odejmout a nosit jako brož.
Mezi vystavenými kousky je také vzácná tiára ve tvaru pásku (bandeau), nízkého profilu určeného k nošení na čele, který odpovídal módním krátkým účesům žen ve 20. letech. Tento exemplář z roku 1928, který lze rozložit na dva náramky, je vyroben z rytých smaragdů, rubínů, safírů, diamantů a platiny. Patřil lady Edwině Mountbattenové, poslední místokrálovně Indie, a je vytvořen ve stylu „tutti trutti“.
Styl tutti frutti se stal ikonickým výrazem Cartierovy tvorby a objevuje se i v jeho současných kolekcích vysokého šperkařství – jeden z nově vytvořených náhrdelníků ve stylu tutti frutti je rovněž součástí výstavy. Pojmenování tohoto stylu vzniklo až v 70. letech, předtím se mu říkalo „pierres de couleur“ neboli „barevné kameny“. Použití rytých, nikoli broušených kamenů vychází z tradice indických šperků.
Ozdobený maharádža
Bratři Cartierové byli fascinováni Východem a často spojovali tamní motivy se západním designem. Jacques Cartier během cesty do Indie v roce 1911, kde se zúčastnil slavnostního shromáždění Delhi Durbar u příležitosti korunovace krále Jiřího V. jako císaře Indie, nakoupil velké množství rytých kamenů. Tato cesta byla klíčová – Jacques navázal kontakty s indickými maharádži, z nichž mnozí se stali důležitými klienty.
Maharádžové tradičně zasazovali své drahokamy do zlata, ale brzy zatoužili po nových špercích a chtěli nechat své kameny přeměnit u Cartieru – tentokrát do platiny. Jedním z nejvelkolepějších děl, které Cartier kdy vytvořil, je náhrdelník Patiala.
Bhupinder Singh, maharádža z Patialy, byl známý svou mimořádnou sbírkou šperků, a to jak kvalitou, tak množstvím. Součástí jeho sbírky byl i žlutý diamant De Beers o váze přibližně 234,5 karátu – jeden z největších broušených diamantů na světě. Stal se středobodem náhrdelníku Patiala, který měl tradiční indický styl, ale byl zasazen do platiny. Náhrdelník v roce 1947 zmizel z maharádžovy pokladnice. Objeven byl až v roce 1998, kdy jeho zbytky (bez hlavních kamenů) náhodou nalezl jeden ze zaměstnanců Cartieru v londýnském obchodě se starožitnými šperky. Cartier jej poté odkoupil a zrestauroval za použití syntetických kamenů a světle žlutých diamantů.
Brož skarabea
Egyptománie – fascinace starověkým Egyptem – se rozšířila už v 19. století v reakci na Napoleonovo tažení do Egypta, archeologické expedice a výstavbu Suezského průplavu. Ve 20. letech 20. století zažila renesanci po objevu hrobky Tutanchamona.
Cartier začlenil egyptské motivy do různých forem šperků – jedním z příkladů je „Brož skarabea“ z roku 1925, která je součástí výstavy. Ozdobena je tyrkysově modrou egyptskou fajánsí (keramickým materiálem ceněným už ve starověkém Egyptě) a drahokamy broušenými do přesných tvarů, tvořícími křídla. Skarab byl symbolem života, smrti, znovuzrození a nesmrtelnosti. Brož bylo možné nosit i jako přezku na pásek.
Odkaz Cartieru
Emblémem značky Cartier je panter. Už více než století se tato velká kočkovitá šelma objevuje v nejrůznějších podobách – na náhrdelnících, náramcích, náušnicích, prstenech, brožích, hodinkách, cigaretových a kosmetických pouzdrech i kabelkách. Původ panteřího motivu je spojen s legendární kreativní ředitelkou Cartieru Jeanne Toussaint.
Toussaint, někdejší milenka Louise Cartiera, dostala přezdívku „La Panthère“. Ačkoli mohla být inspirací pro pantera od Cartieru, nebyla jeho autorkou. Někteří designéři pod jejím vedením kreslili živá zvířata v zoologických zahradách. Nejproslulejší panteří šperky Cartieru byly vytvořeny pro slavné ženy – například vévodkyni z Windsoru, která vlastnila celou „zvířecí sbírku“, včetně slavné brože ve tvaru plameňáka.
První výskyt panteřího motivu u Cartieru se datuje do roku 1914 – v podobě dámských náramkových hodinek, které jsou rovněž vystaveny. Šperky s motivem pantera patří dodnes k nejvyhledávanějším výtvorům značky.
Hodiny mimo čas
Cartier je známý také svými hodinkami a hodinami. Nejslavnější z těchto hodin nesou název „pendules mystérieuses“, tedy „tajemné hodiny“. Louis Cartier měl o časomíru zvláštní zájem a najal talentovaného mladého hodináře Maurice Couëta, aby pro firmu přinášel inovace. Couët vynalezl stolní hodiny, které diváky ohromí tím, že není zřejmé, jak jsou ručičky poháněny – vypadají, jako by se vznášely uprostřed křišťálového pouzdra bez jakéhokoli spojení s mechanismem.
První typ těchto hodin, představený v roce 1912, nesl označení „Model A“. Na výstavě je k vidění exemplář z roku 1914. Firma dlouho držela princip fungování těchto hodin v tajnosti, ale dnes je znám: ručičky jsou upevněny v průhledných kotoučích, jejichž okraje jsou propojeny s ozubenými kolečky skrytými v podpěrách hodin. Ta pak přenášejí pohyb z mechanismu, který je obvykle ukryt v základně hodin.
Není žádným tajemstvím, proč veřejnost Cartier tolik fascinuje. Skvosty zmíněné v tomto článku jsou jen malou ukázkou pokladů, které budou ve V&A k vidění. Mezi další mistrovská díla patří jadeitový náhrdelník Barbary Huttonové, považovaný za vůbec nejlepší svého druhu, neuvěřitelný náhrdelník ve tvaru pohyblivého hada, který nosila mexická filmová hvězda Maria Felixová, nebo brož Allnatt se zářivě žlutým diamantem o hmotnosti 101 karátů. Výstava bezpochyby ukáže, že některá z nejvýznamnějších uměleckých děl 20. a 21. století nesou podpis „Cartier“.
Výstava „Cartier“ v londýnském Victoria and Albert Museum potrvá od 12. dubna do 11. května 2025. Více informací najdete na webu VAM.ac.uk.
Jaká témata z oblasti umění a kultury byste u nás rádi viděli? Zašlete své tipy nebo zpětnou vazbu na adresu: namety@epochtimes.cz
–ete–
