Dnes je Zelený čtvrtek a křesťané si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s apoštoly. Současně je to první den připomínky jeho utrpení a následného vzkříšení. Velikonoční triduum, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční, začíná s večerem, kdy se v katolických kostelích konají mše se symbolickým mytím nohou učedníkům. Tento rituál má připomínat Kristovu pokoru.
V tento den, kdy podle křesťanské tradice Ježíš naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat, se obvykle konají také dopolední liturgické obřady. Kněží se při nich v katedrálách setkávají s biskupy a obnovují své kněžské sliby. Hlavní události, tedy Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie, a jeho modlitbu a zajetí, připomínají až večerní obřady. Jejich přehled v jednotlivých diecézích najdou zájemci na webu České biskupské konference.
Přívlastek zelený dostal tento den zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag – zelený čtvrtek. Je také dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni zpět mezi věřící. Tito kajícníci byli připodobňováni k suchým větvím, které se pokáním opět zazelenaly. I to je jeden z možných výkladů názvu Zelený čtvrtek.
Tradicí je na Zelený čtvrtek jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách. Někdy se do jídelníčku dostanou také kopřivy. Lidé věří, že jídla z těchto surovin jim zaručí pevné zdraví. Nikdo se také na Zelený čtvrtek nemá hádat a nic půjčovat, aby se mu vyhýbaly hádky a neměl nouzi o peníze. Se Zeleným čtvrtkem je spojena i tradice, podle které zvony odlétají do Říma a jsou nahrazovány řehtačkami. Znovu se zvony rozezní na Bílou sobotu, den Krista v hrobě.
Bílé sobotě předchází Velký pátek připomínající den, kdy Kristus zemřel na kříži. V neděli na Boží hod velikonoční se pak slaví zmrtvýchvstání.
