V srpnu 2026 začne platit Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2025/40 o obalech a obalových odpadech. Tak jako jiná nařízení a směrnice z Bruselu, i tento předpis přináší řadu změn a omezení jak pro dodavatele, tak pro spotřebitele.
Hlavním cílem nařízení je omezit od roku 2030 množství jednorázových plastových obalů a podporovat znovupoužitelné obaly. Pro spotřebitele to přináší výraznou změnu v tom, jakým způsobem budou nakupovat balené zboží, vysvětlila pro Epoch Times jedna z našich největších odbornic na tuto tématiku, ředitelka Obalového institutu Syba, Iva Werbynská.
V čem tedy zaznamenají spotřebitelé napříč Evropou změny? V obchodech se například přestanou objevovat mikrotenové sáčky na ovoce, zeleninu a pečivo. „To stejné se týká balení čerstvého nezpracovaného ovoce a zeleniny do 1,5 kg, včetně bylinek – už žádné plastové vaničky, síťky a podobně,“ konstatovala Werbynská.
Další věcí, kterou si všimne zřejmě každý z nás, bude zákaz malých jednorázových plastových obalů. Půjde například o jednoporcová balení medu, hořčice, kečupu, másla, čokoládové pomazánky, malé smetánky do kávy, ale také miniaturní balení kosmetiky.
Zakázány budou rovněž jednorázové plastové obaly na jídlo například ve food courtech, ovšem zákazníci si budou moci přinést své vlastní nádoby.
Nové předpisy stanovují, že všechny obaly, s výjimkou některých specifických materiálů, budou muset být od roku 2030 recyklovatelné podle přísných kritérií. Zároveň nařizují výši minimálního podílu recyklovaného materiálu v plastových obalech a určují kvóty na minimální míru recyklace.
Českou republiku možná čeká také zálohování PET lahví a plechovek. Pokud se jí nepodaří dosáhnout cíle vysbírat minimálně 80 % použitých nápojových PET lahví a plechovek, bude na základě nařízení muset, tak jako jiné země EU, zavést povinné zálohování těchto obalů. Česká vláda předložila ve sněmovně zákon, který zálohování od roku 2026 zavádí, ale je otázkou, zda se nestihne schválit do konce funkčního období.
Omezení se dotknou i internetových e-shopů. Zasilatelé budou muset zajistit, aby prázdný prostor zásilky nepřesáhl 50 % celkového objemu balíku.
Kdy začne nařízení platit?
Nařízení nepotřebuje být transponováno (přeneseno) do českého práva, aby se stalo platným. Na rozdíl od evropských směrnic začne platit ve stejný den (12. 8. 2026) ve všech členských státech. Nicméně, některá nová názvosloví či dosud neexistující povinnosti musí naši zákonodárci vložit do již existujících zákonů. Jednotlivé státy mají možnost si některá opatření ve vlastní legislativě ještě více zpřísnit, například stanovením vyšších cílů při sběru obalů.
Období do roku 2030 bude přípravné. Od vstupu nařízení v účinnost nesmí být na trh uváděny obaly určené pro styk s potravinami, které by obsahovaly nebezpečné per- a polyflourované látky (PFAS) mimo povolenou koncentraci. Jde o tekutinám-odolné látky, které lze aplikovat např. na papírové kelímky jako alternativu k současným plastovým obalům.
Členské státy, které v roce 2026 dosáhnou i bez povinného zálohování zpětného odběru 80 % vysbíraných PET lahví a plechovek, mohou požádat o osvobození zálohovací systém zavádět. Zároveň v příštím roce dojde k přijetí tzv. prováděcích aktů, což je evropská forma vyhlášek, které určí, jak se bude vypočítávat a ověřovat procentuální podíl recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu.
Všechna stěžejní opatření pak začnou podle Werbynské platit od 1. ledna 2030. „Od tohoto dne musí členské státy naplňovat povinnost snížit objem obalového odpadu o 5 % oproti referenčnímu roku 2018,“ uvedla. Každých pět let (v letech 2035 a 2040) pak musí země dosáhnout snížení obalového odpadu o dalších 5 %, budou se rozšiřovat i zákazy a zpřísňovat omezení.
Jsou firmy připraveny?
Podle Werbynské se podnikatelé na nové předpisy připravují již nyní. „Optimalizují obaly, hledají vhodné materiály a ladí výrobní procesy,“ poznamenala. Výzvou však pro ně zůstává znění delegovaných aktů, které upřesňují požadavky na jednotlivá kritéria obalů. Akty budou vycházet postupně a nemusí výrobcům poskytnout dostatek času na jejich splnění, namítá šéfka Obalového institutu SYBA.
Zelináři si stěžují, že vyřazení plastových obalů sníží životnost zeleniny a může vést k růstu cen. Zuzana Přibylová, tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy, již vloni uvedla pro Epoch Times, že bude zapotřebí také změny v uvažování spotřebitelů. S tím souhlasí i Werbynská.
„Je pravda, že odstraněním plastových obalů z balení okurek a další zeleniny klesne jejich trvanlivost. Budeme muset všichni spolupracovat, abychom předešli plýtvání potravin a aby se potravinový odpad nezvyšoval,“ podotkla. Cestu vidí ve zkrácení dodavatelského řetězce tak, aby se zelenina dostala ke spotřebiteli co nejrychlejší cestou a omezila se doba dopravy a skladování.
S náhradou plastových obalů u ovoce a zeleniny však vyplývají i další výzvy. Plastové obaly jsou velmi praktické v tom, že umožňují rychlé naskladnění a zároveň vizuální kontrolu kvality zboží. Jestliže budou obaly papírové, prodejce ani kupující neuvidí, zda nejsou některé kusy v balení poškozené či zkažené, upozornila Werbynská.
„Pouze komplexní úprava celého řetězce od pole až na talíř zajistí, že změna obalových materiálů nepovede k většímu plýtvání, ale naopak podpoří udržitelnější a efektivnější model produkce a distribuce,“ řekla.
Růst byrokracie a nákladů
Výrobci obalů a dovozci se budou muset připravit také na zvýšenou administrativní zátěž. Při uvádění výrobků na trh se totiž budou muset zaregistrovat do národních registrů obalů v každém členském státě, kde své produkty dodávají.
„To znamená nejen jednorázové poplatky a časovou investici spojenou se založením účtů, ale i průběžné náklady na vedení a aktualizaci dat,“ uvedla Werbynská s tím, že ruku v ruce s tím čeká firmy pravidelné vykazování dat. „V mnoha státech se očekává čtvrtletní či roční podávání elektronických výkazů, které musí být v přesně stanoveném formátu,“ vysvětlila.
Vedle přímých nákladů na změnu technologie balení, registrace a poplatky, vzniknou společnostem i nepřímé náklady jako školení zaměstnanců, interní audity, spolupráce s poradenskými či právními firmami a případné sankce za pozdní či chybná podání.
Další povinnosti souvisejí s povinným systémem značení obalů, a to nejenom těch jednorázových, ale i opakovaně použitelných, kdy firmy budou muset počítat obrátkovost obalů.
A ještě další sada povinností souvisí s byrokraticky náročným evropským předpisem EUDR neboli nařízením o odlesňování. Výrobci obalů budou muset ověřovat původ používaných surovin na své produkty, aby nepocházely z odlesněných území.
„V praxi to znamená důkladnou dokumentaci dodavatelských řetězců, prokazování legality a udržitelnosti dřeva či rostlinných složek obalových materiálů a zpřístupnění těchto údajů kontrolním orgánům,“ řekla Werbynská. Přestože spousta obalářských firem už tyto principy podle ní uplatňuje, EUDR přináší „novou vrstvu administrativních procesů a posílenou státní kontrolu“, což všechno zvyšuje náklady.
Kolik zaplatíme navíc?
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je zřejmé, že stoupne cena obalů a jejich zpracování. Producenti potravin budou muset zohlednit investice do nových technologií balení a administrativy.
Zatímco výši procentuálního navýšení cen je těžké odhadnout i vzhledem k velké škále zboží, kterého se nařízení dotkne, podle Werbynské nebude malé.
„Zdražení to rozhodně přinese a určitě nebude jen kosmetické,“ upozornila Werbynská. Dodala, že cena papíru neustále stoupá a dá se očekávat, že tomu tak bude i do budoucna. Na cenu plastových obalů bude mít vliv povinné používání recyklátu v obalech, kterého „určitě nebude na trhu dostatečné množství“, řekla.
