Michal Cabejšek

21. 3. 2024

Vlády členských států EU se ke konci minulého týdne dohodly na novém režimu pravidel pro nakládání s obalovými odpady. Evropská komise chce mít všechny obaly do roku 2030 recyklovatelné nebo opětovně použitelné.

Cílem nařízení je snížit do roku 2040 počet obalů o 15 % a zároveň omezit jednorázové plastové obaly. Právní předpis, který musí ještě v dubnu schválit Evropský parlament, by měl vstoupit v platnost v roce 2026.

„V posledních letech odvětví obalů rostlo rychleji než hrubý národní důchod, což vedlo k prudkému nárůstu emisí CO2 a dalších plynů a k nadměrnému využívání přírodních zdrojů, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění,“ uvádí důvodová zpráva návrhu nařízení.

Stávající směrnice o obalech a obalových odpadech (PPWD) z roku 2018 byla dle některých kritiků příliš vágní a umožňovala drasticky odlišné režimy recyklace v rámci EU. Evropská komise se proto dohodla s parlamentem, že směrnici změní na přísnější formu – nařízení, aby bylo snazší zavést jednotná pravidla a zabránit odlišným přístupům v jednotlivých státech bloku.

„K dosažení cílů pro rok 2030 potřebujete harmonizaci,“ uvedla podle serveru Euractiv Annick Carpentierová, generální ředitelka Aliance pro nápojové kartony a životní prostředí, která zastupuje evropské výrobce nápojových kartonů a jejich dodavatele. Podotkla, že v některých zemích chybí infrastruktura pro řádnou recyklaci.

Všechny členské země budou muset do roku 2029 zavést systém povinného zálohování PET lahví a hliníkových plechovek na nápoje. Výjimku dostanou pouze státy, kde dosahují vysoké míry recyklace těchto obalů (nad 80 %). Česká republika plánuje spustit systém povinného zálohování PET lahví a hliníkových plechovek v polovině roku 2025.

Příklady omezení obalů od roku 2030

Z pultů obchodů by podle představ Evropské komise měla zmizet zelenina a ovoce balené do jednorázových plastových obalů, stejně tak jednorázová balení omáček v sáčku jako hořčice, kečup nebo majonéza, rovněž budou zakázané plastové jednorázové lahvičky v hotelích obsahující kosmetiku jako šampón nebo krémy.

Provozovny rychlého občerstvení a restaurace budou muset zákazníkům umožnit přinést si vlastní nádoby na jídlo a nápoje. Nicméně obdržely výjimku a znovu použitelné obaly budou muset tvořit jen 10 % z celkového balení pokrmu.

Cílem nového zákona je, aby plastové obaly od roku 2030 obsahovaly na jednotku plastových obalů určité minimální množství recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu.

Plastové výrobky a obaly by měly být do 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost kompostovatelné, jako například:

  • květináče
  • kapsle do nápojových systémů (např. káva, kakao, mléko)
  • pouzdra, kufříky a kazety na nástroje a nářadí
  • voskové vrstvy na sýrech
  • střívka uzenin
  • ramínka na šaty
  • náplně do tiskáren
  • svítilny na hrob (nádoby na svíčky)
  • jednorázové talíře a kelímky
  • sendvičové sáčky
  • obaly, které se na maloobchodní úrovni používají k seskupení zboží (kromě obalů, které jsou nezbytné pro usnadnění manipulace při distribuci)
  • jednorázové obaly pro čerstvé ovoce a zeleninu
  • jednorázové tácky, příbory, sáčky, kelímky a krabičky určené k servírování a konzumaci pokrmů a nápojů v prostorách zařízení v odvětví pohostinství
  • obaly kosmetických, hygienických a toaletních potřeb poskytované v ubytovacích zařízeních

Členské státy také budou muset přijmout taková opatření, aby na svém území dosáhly trvalého snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. Roční spotřeba těchto tašek ke konci roku 2025 a poté každý rok nesmí překročit 40 kusů na osobu nebo rovnocenný hmotnostní ekvivalent.

Související články

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.