Mezinárodní tým výzkumníků, který v Antarktidě pracuje na projektu detekování radiových vln z vesmíru, zachytil podivné signály, které vycházely daleko zpod antarktického ledu. Tento jev si neumějí vysvětlit.
S cílem získat nové znalosti o kosmických událostech ve vesmíru tým výzkumníků z několika zemí ve spolupráci s NASA (americký Národní úřad pro letectví a vesmír) vypustil v Antarktidě do výšky několika desítek kilometrů speciální balon vybavený citlivými přístroji pro měření rádiových vln.
Místo signálu z vesmíru však výzkumníci zachytili podivné rádiové vlny přicházející zdola z antarktického ledu, ve strmých úhlech, asi 30 stupňů pod horizontem.
Podle výzkumníků objev odporuje známým zákonům fyziky. Tento anomální signál musel před detekcí přístroji projít tisíci kilometrů hornin, které by ale přitom měly signál absorbovat. Signál by se tedy ztratil a nebyl by detekovatelný. Nicméně, signál dorazil čistě, hlasitě a byl jedinečný.
„Je to zajímavý problém, protože pro něj nemáme vysvětlení,“ uvedla pro server ScienceNewsToday jedna z výzkumných pracovnic projektu Stephanie Wisselová, profesorka fyziky, astronomie a astrofyziky na Univerzitě Penn State.
„Tyto signály nejsou, co očekáváme od známých částic. Ale jsou skutečné,“ dodala Wisselová.
Zachycený signál zůstává záhadou
Tento experiment byl součástí projektu s názvem ANITA (anglická zkratka pro Antarktickou impulzivní přechodovou anténu), který zkoumá signály cestující z vesmíru na Zemi.
Soustava přístrojů, které se v rámci projektu používají, jsou schopné zachytit extrémně mikroskopické částice – neutrina – které narážejí na atomy v zemské atmosféře a uvolňují nepatrné záblesky energie. Neutrina jsou elementární částice s nulovým nábojem, které jsou prakticky bez hmoty.
Jelikož se Antarktida nachází daleko od ruchu civilizace, je tento kontinent ideálním místem pro detekování vesmírných neutrin.
„Nasloucháme šepotu částic, které se vytvořily někde ve vzdálené supernově, v černých dírách, nebo dokonce v dřívějších vesmírech,“ prozradila Wisselová.
Neutrina jsou známá tím, že jednoduše pronikají hmotou. Nicméně podle výzkumníků signál, který vycházel z hlubin ledu, se jako neutrino nechoval.
„Jsme přesvědčení, že nešlo o neutrino. A to je naprosto fascinujícím faktem,“ uvedla Wisselová.
