Aplikace čínského námořnictva zaznamenává každý pohyb námořníků – a stejný kód, ukrytý v čínských telefonech a čipech, by mohl v reálném čase mapovat i životy lidí na Západě
Bývalý softwarový inženýr z Pekingu, který se dříve považoval za loajálního příznivce Komunistické strany, tvrdí, že pomáhal vytvořit mobilní aplikaci, kterou čínské námořnictvo využívá ke sledování každého klepnutí, přejetí prstem a kroku svých námořníků – a že stejná technologie, jak varuje, může sledovat kohokoli, kdo nosí zařízení vyrobené v Číně.
Liu Dadong uprchl do Spojených států v roce 2019 poté, co byl jeho mladší bratr označen za „příznivce nezávislosti Taiwanu“. V exkluzivním rozhovoru pro Epoch Times uvedl, že projekt pro námořnictvo byl jen zlomkem širšího plánu Pekingu ovládnout hardware i software doma i v zahraničí.
Podle něj Komunistická strana Číny (KS Číny) – od čipů se skrytým kódem až po aplikace, které získávají nejvyšší oprávnění telefonu – buduje kapacity, jež jí umožní sledovat běžné Američany stejně snadno jako vlastní občany. A potenciálně jsou tak v ohrožení i další uživatelé na Západě, pokud se technologie dostanou za hranice.
V roce 2017 nastoupil Liu jako softwarový vývojář do technologické firmy v pekingské čtvrti Zhongguancun – čínské verze Silicon Valley. Šéf týmu ho brzy požádal, aby se jeho tým připravil na účast ve výběrovém řízení námořnictva Lidové osvobozenecké armády (LOA).
Liu zpočátku předpokládal, že firma bude jen do počtu, aby zakázka vypadala jako soutěžní. Takové zakázky, říká, obvykle získávají větší firmy s politickým vlivem a úplatky.
„Stačilo se podívat na to, co vyvíjíme – bylo zřejmé, že jde o sledovací systém,“ říká.
Úkol byl skutečný: navrhnout systém, který každého námořníka přinutí nainstalovat speciální aplikaci, odesílat veškerá data na centrální server a zaznamenávat vše.
Jak fungovala špionážní aplikace
„Jakmile se aplikace dostala do telefonu, získala nejvyšší oprávnění a stáhla veškeré informace,“ zmiňuje Liu.
Systém zaznamenával, které aplikace námořník otevřel, jaké webové stránky navštívil, komu volal, jaké klávesy mačkal, co hledal, jaké pořídil fotografie, kde je pořídil a jak často psal „citlivá slova“.
Vestavěný seznam citlivých výrazů – pravidelně aktualizovaný z oficiální databáze – v reálném čase označoval zakázané dotazy.
Jedním konkrétním testem bylo takzvané „sledování polohy“, dodává Liu.
Pokud se telefon vzdálil o více než 100 metrů od předem stanoveného bodu, aplikace porušení zaznamenala – a mohla buď zobrazit upozornění na obrazovce, nebo zůstat v tichosti, takže o tom věděli jen nadřízení, vysvětluje Liu.
„Když se váš telefon často pohybuje mimo perimetr základny, mohou vás označit za špiona,“ konstatuje.
Podle Liua platí logika mobilního sledování obecně.
„Tuto námořní verzi lze přepracovat pro armádu, školu nebo firmu – kamkoliv.“
Trojští koně na úrovni čipů
Aplikace v telefonech jsou podle Liua jen povrch. „Nejhlubší a nejhůře odhalitelná úroveň je uvnitř čipu.“
Čipy jsou tak malé, říká, že najít trojského koně – tedy zabudovaná zadní vrátka – „je téměř nemožné bez návrhových schémat“.
Tento strach podle něj vysvětluje, proč Peking horečně pracuje na nahrazení zahraničních polovodičů – i když domácí čipy běží pomaleji a častěji padají.
Zpráva deníku Financial Times z roku 2024 uvedla, že Čína vydala nové pokyny k postupnému vyřazení mikroprocesorů Intel a AMD z vládních počítačů.
V roce 2022 agentura Bloomberg informovala, že čínský režim rovněž nařídil svým úřadům a státem podporovaným firmám, aby do dvou let vyměnily počítače zahraničních značek za domácí modely – tento požadavek má nahradit nejméně 50 milionů zařízení jen na úrovni ústřední vlády.
Pokud by někdy americký nebo taijwanský výrobce vložil do zahraničního čipu vlastní nouzový vypínač, poznamenává Liu, „KS Číny by neměla žádnou obranu. Kód by mohl léta dřímat a pak v momentě vypuknutí války vypnout všechna zařízení – nebo poskytovat falešná data.“
Sledování doma i v zahraničí
Masové sledovací systémy čínské komunistické strany – SkyNet a Sharp Eyes – už dnes propojují více než 600 milionů kamer po celé zemi, které odesílají záznamy do jednotné databáze pro rozpoznávání tváře, hlasu a chůze.
Téměř všechny čínské aplikace vyžadují úplný přístup k telefonu; jakmile ho uživatel udělí, algoritmy propojí historii prohlížení, hlasové otisky, styl chůze a seznamy kontaktů, aby vytvořily mapu politických tendencí dané osoby, říká Liu. „Dokážou vás přesně určit.“
Nebezpečí nyní podle něj spočívá v tom, že tyto vyspělé sledovací technologie mohou být zaměřeny i na Američany – jakmile bude k dispozici dostatek dat.
„Na základní úrovni provozují podvodné telefonáty. Na vyšší úrovni zkoumají investiční návyky, politické preference, dokonce i účast na bohoslužbách v rámci jednoho PSČ,“ vysvětluje Liu.
„S dostatkem dat o USA by mohli ovlivňovat investiční trendy nebo vyvolávat protesty. Ve svobodné společnosti je to smrtící. Pokud máte profil každého voliče, můžete výsledek předpovědět – nebo utvářet – ještě před volebním dnem.“
FBI v roce 2022 varovala, že Čína krade více osobních a firemních dat ze Spojených států než všechny ostatní země dohromady.
V červnu americký Výbor Sněmovny reprezentantů pro otázky KS Číny sdělil ministerstvu obchodu, že chytré telefony čínské značky OnePlus mohou odesílat data amerických uživatelů na servery spadající pod jurisdikci Pekingu, čímž ohrožují národní bezpečnost.
Může si vůbec někdo uchovat soukromí?
V Číně je podle Liua úplné soukromí iluzí. Dokonce i iPhony prodávané prostřednictvím oficiálních kanálů musejí projít bezpečnostními požadavky čínských úřadů.
Pašované telefony na tom mohou být o něco lépe, dodává, „ale čínský komunistický režim je může vyřadit z mobilní sítě a sledovat jiným způsobem“.
„Pokud se opravdu potřebujete skrýt, použijte starou Nokii, která umí jen volat,“ radí.
Jeho rodina poznala rizika na vlastní kůži. Poté, co jeho bratr během taiwanských voleb v roce 2018 zveřejnil videa chválící Taiwan, přišla policie za jejich rodiči s přepisy jejich soukromých konverzací na WeChatu.
„Když se mohou zaměřit na nás, mohou se zaměřit na kohokoli,“ podotýká Liu.
Tento zásah otřásl Liuovou důvěrou. Když se pokusil bratra veřejně bránit online, „můj účet byl smazán po dvou komentářích – poprvé v životě mě někdo cenzuroval.“
Policie začala navštěvovat dům jeho rodičů a místní úředníci se telefonicky dotazovali na situaci. „Vždycky jsem byl… slušný, loajální,“ říká. „A najednou na nás stát dopadl železnou rukou – bez jakéhokoli důvodu.“
V únoru 2019 si rezervoval jednosměrné letenky a opustil Čínu.
Ze Spojených států Liu nyní varuje, že síť sledování, kterou pomáhal vytvářet pro čínské námořnictvo, může být rozprostřena všude tam, kde se uchytí čínské technologie.
Na této zprávě se podíleli Song Tang a Yi Ru.
–ete–
