Centrum proti hybridním hrozbám zveřejnilo reprezentativní přehled kauz vlivového působení Číny na území České republiky za poslední desetiletí. Podle Ministerstva vnitra zahrnuje zejména kybernetické útoky, špionáž, netransparentní lobbing nebo masivní sběr citlivých dat.
Přehled kauz zakončuje komentář, který uvádí, že „případy čínského nelegitimního ovlivňování v ČR zasahují do celé řady oblastí“, kterými je podle ministerstva „průmysl a technologie a rovněž akademická půda“.
Systematické a dlouhodobé působení, nikoliv nahodilé incidenty
„Jednou z klíčových aktivit je pak získávání dat a informací, které mohou být využity ve prospěch Čínské lidové republiky (Číny), a to i způsobem, který jde proti bezpečnostním a strategickým zájmům ČR,“ uvádí v komentáři ministerstvo.
Celkově shrnuje aktivity Číny jako „systematické a dlouhodobé působení, nikoliv nahodilé incidenty“ a dodává, že je velmi pravděpodobné, že veřejně známé případy „tvoří jen špičku ledovce“.
Veřejnost musí být podle ministerstva informována o technikách ovlivňování, neboť „řada těchto aktivit může na první pohled pro nepoučenou osobu působit relativně neškodně a nenápadně“.
Příklady kauz
Kauzy a vlivové aktivity, na které v posledním desetiletí upozornily zpravodajské služby ČR a „další aktéři“ rozčlenilo ministerstvo do několika sekcí, z nichž některé uvádíme níže.
Incidenty spojené s návštěvou čínského prezidenta
V rámci rozvíjení vztahů s Čínou, které vedly české politické elity, byla na jaře 2016 uspořádána návštěva čínského prezidenta Xi Jinpinga v Praze.
„V případě této návštěvy bylo možné zaznamenat hned několik typů aktivit spojených s čínským nelegitimním ovlivňováním,“ uvádí zpráva ministerstva a popisuje například „aktivaci čínských krajanských skupin“, na kterou opakovaně upozorňuje česká tajná služba BIS. „Číňané žijící v ČR se podíleli na vítání čínského prezidenta, ale také se zapojili do několika fyzických incidentů s lidmi, kteří proti návštěvě protestovali,“ dodává se ve zprávě.
Behem návštěvy došlo k incidentu na FAMU, kdy Policie ČR přikázala sundat tibetské vlajky z oken budovy akademie, které tam na protest vyvěsili studenti. Policejní prezident T. Tuhý se za zásah později omluvil.
„Tento typ aktivity dlouhodobě koresponduje se snahou čínského režimu potlačovat veřejné projevy týkající se citlivých otázek, tzv. pěti jedů (Tibet, Tchaj-wan, hnutí Falung Gong, ujgurská menšina a demokratizační hnutí), a to nejen na svém území,“ uvádí BIS.
V roce 2016 se také tehdejší nejvyšší ústavní činitelé M. Zeman, J. Hamáček, B. Sobotka, M. Štěch omluvili za setkání tehdejšího ministra kultury Daniela Hermanna s tibetským duchovním vůdcem Dalajlámou. Toto prohlášení a zásah Policie ČR proti vyvěšení vlajky představuje podle zprávy ministerstva příklad „ustoupení čínskému tlaku a podlehnutí iluzi velkého ekonomického zisku pramenícího ze slibovaných čínských investic“.
Kybernetické útoky na české instituce
Národní ústav pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) v posledních letech pravidelně reportoval o kybernetických útocích, které mají za cíl proniknout do sítí strategických státních institucí, které mají „s vysokou mírou pravděpodobnosti na svědomí aktéři spojení s Čínou,“ jak uvádějí zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2018 nebo 2023, nebo Výroční zpráva BIS za rok 2018.
„Cílem takových průniků může být sběr dat a strategických informací, včetně těch, které mohou být využitelné k dalším útokům,“ uvádí ministerstvo.
V roce 2023 byla např. detekována phishingová kampaň skupiny Mustang Panda či RedDelta, které jsou asociované s čínským státem. Podle NÚKIB tyto skupiny minimálně od ruské invaze na Ukrajinu směřují značnou část svých aktivit proti evropským cílům, včetně těch českých.
Čínské technologické firmy a zneužívání dat
Už v prosinci roku 2018 vydal NÚKIB varování před čínskými technologickými firmami Huawei a ZTE. Varování vycházelo z hrozby čínského právního prostředí, které zavazuje všechny čínské firmy spolupracovat se zpravodajskými složkami státu.
V roce 2023 pak NÚKIB vydal další varování se vztahem k čínské technologické firmě, tentokrát ByteDance Ltd., která provozuje sociální síť TikTok. Zde varuje před extenzivním sběrem dat, které tato digitální platforma provádí a pro které není úplně jasné vysvětlení.
NÚKIB doporučil zakázat instalaci a používání aplikace TikTok na zařízeních, jež mají přístup do regulovaného systému státní správy, a současně doporučuje zvážit, zda vůbec používat tuto aplikaci a případně alespoň zvažovat, co skrze aplikaci sdílet za informace.
Huawei a výstavba 5G SÍTÍ
„S firmou Huawei je spojen i netransparentní lobbing za využívání technologií této firmy při výstavbě 5G sítí v ČR,“ uvádí zpráva ministerstva. „Konkrétně se jednalo o případ nezávisle se tvářící studie think-tanku Centrum tržních analýz z roku 2020, která konstatovala, že bez této čínské společnosti se stavba 5G sítí v ČR výrazně prodraží“.
Ukázalo se, že studii platil právě Huawei a ona sama vycházela také z jiné studie, provedené firmou Oxford Economics, kterou Huawei platil otevřeně, dodává ministerstvo.
Sběr citlivých dat o významných osobách
V roce 2019 popsali bývalí manažeři pobočky Huawei Česká republika, jak data firmy putovala do centrály této firmy v Číně a byla sdílena i s pracovníky čínské ambasády v Praze.
V roce 2020 se na veřejnost prostřednictvím práce whistleblowerů dostala také část databáze spravovaná čínskou firmou Zhenhua Data Technology. Tato databáze od roku 2017 shromažďovala informace o různých osobách veřejného života z celého světa. Celkově obsahovala veřejné i neveřejné záznamy o přibližně 2,4 milionech osob, včetně přibližně 700 osob z ČR.
Působení v akademickém prostředí
BIS ve výročních zprávách za roky 2019, 2021 nebo 2023 pravidelně varuje před využíváním české vědy a českých akademiků pro podporu zájmů cizí moci.
Ministerstvo vnitra následně popisuje jednotlivé případy. Prvním z popsaných případů bylo skryté financování bezpečnostních konferencí na Univerzitě Karlově ze strany čínské ambasády.
Čínská ambasáda v Praze a osoby s ní spolupracující se rovněž podílely na výuce kurzu Nová hedvábná stezka: čínský globální projekt, která byla v roce 2017 vyučována na FSV UK.
V roce 2022 Český rozhlas upozornil na případ profesora S. Zemana z Univerzity Pardubice zabývajícího se výbušninami, který na svých projektech dlouhodobě spolupracoval s čínskými odborníky vázanými na některé státní instituce a čínský zbrojní průmysl.
V roce 2022 se odehrál i incident fyzického napadení akademiků z Orientálního ústavu AV ČR na vzdělávacím veletrhu v pražských Letňanech ze strany dalšího akademika původem právě z Číny. Jednalo se o zaměstnance laserového centra ELI Beams Yingliang Liu, který stánek napadl kvůli prezentaci týkající se Tibetu, která neodpovídala jeho zastávanému světonázoru. Následně rozeslal e-mail, ve kterém Orientální ústav AV ČR obvinil z šíření nacismu a prostřednictvím čínského velvyslanectví v Praze také požadoval omluvu. Akademie věd ČR jej následně propustila.
Konfuciovy instituty
Samostatnou kapitolu čínského působení v ČR tvoří tzv. Konfuciovy instituty. Ty zřizuje čínské ministerstvo školství jako instituce primárně sloužící pro výuku čínštiny jako cizího jazyka, nicméně ve skutečnosti představují jeden z nástrojů čínské „soft power“ prezentující obraz Číny zcela v intencích pro režim lichotivého obrazu. Mohou také zprostředkovávat studijní cesty do Číny.
V ČR aktuálně působí dva – na soukromé Vysoké škole finanční a správní a v Olomouci. Původně Konfuciův institut působil v Olomouci na Univerzitě Palackého. Vzhledem k podezření z bezpečnostních rizik, které s sebou tento institut nese (např. podezření ze zpravodajské činnosti, šíření propagandy a podobně), se v lednu 2023 rozhodlo vedení Univerzity Palackého smlouvu s čínskou stranou vypovědět.
Konfuciův institut nicméně v Olomouci nadále funguje, a to jako partnerský projekt Pekingské univerzity zahraničních studií a Filozofické fakulty UPOL, přičemž nabízí řadu volitelných předmětů, které si lze zapsat i v akademickém roce 2024/2025. V Ostravě v rámci Vysoké školy báňské funguje tzv. Konfuciova třída.
Sledování tchajwanské viceprezidentky
V dubnu 2024 popsala česká média případ sledování tchajwanské viceprezidentky Hsiao Bi-khim při její návštěvě Prahy. Vůz řízený osobou s čínským diplomatickým pasem tehdy málem způsobil dopravní nehodu, když agresivně sledoval kolonu s touto političkou.
Český průmysl
Podle zprávy ministerstva existuje v rámci Hospodářské komory ČR spolupráce s firmou Huawei na řadě projektů. Například na programech Women in Tech, Virtuální a rozšířená realita online nebo 4DigitalHealth. „Součástí těchto programů jsou i hrazené cesty do Číny, které mohou představovat bezpečnostní riziko,“ uvádí ministerstvo.
„Oblast průmyslu a obchodu patří mezi oblasti, které jsou pro čínské nelegitimní ovlivňování velmi zajímavé. Zejména profesní komory a jejich členové často disponují řadou kontaktů na významné osoby, včetně politiků. Zároveň jsou součástí tvorby legislativy, která může ovlivňovat i vztahy s Čínou, zejména v případě regulace obchodu,“ dodává ministerstvo.
Český mediální prostor
Podle ministerstva působí „v rámci kvazi-mediální scény“ na českém území Čínský rozhlas pro zahraničí, který „dokonce participuje i na šíření dezinformací“, jak bylo popsáno v analýze Centra pro hybridní hrozby
Mnisterstvo dále uvádí, že například na rockovém Radiu HEY a Radiu Color zhruba do roku 2023 existoval půlhodinový pořad Barevný svět, produkovaný ve spolupráci s Čínským rozhlasem pro zahraničí, který se zabýval různými tématy spojenými s Čínou, „a to především v pozitivním až propagandistickém duchu“.
„V minulosti vycházely exkluzivní články od představitelů čínského státu, přetisk článků z čínských novin nebo pročínsky orientované texty např. i v Literárních novinách, pro které se jednalo o placenou spolupráci, nebo Parlamentních listech,“ dodává zpráva ministerstva.
