Nová zpráva o ústavní ochraně je varováním pro podnikatele, akademickou obec a politiky před snahou Pekingu o získání moci. Neúprosně dokumentuje systematický přístup komunistické strany k odčerpávání know-how a technologií. Ne však bez vážných důsledků pro Německo.

Hrozba průmyslové a vědecké špionáže ze strany Komunistické strany Číny (KS Číny) je pro Německo větší než kdykoli předtím, varuje Spolkový úřad pro ochranu ústavy ve své nové zprávě z úterý 20. června.

Spolkový úřad ve své analýze rizik dochází k závěru, že Čína představuje největší hrozbu z hlediska průmyslové a vědecké špionáže kvůli svému „komplexnímu přístupu ke shromažďování informací“.

Vzhledem k válce na Ukrajině a souvisejícím geopolitickým změnám se očekává další nárůst špionážních aktivit.

Odliv technologií a know-how

Podle jeho slov KS Číny již léta provozuje komplexní systém transferu technologií a know-how, který slouží k rozvoji civilního a vojenského sektoru. Pro svůj deklarovaný cíl stát se do roku 2049 „světovou velmocí přinejmenším na úrovni USA“ připravila celkem „289 hlavních plánů k dosažení vedoucího postavení na trhu a v oblasti technologií ve strategických odvětvích“, uvádí se ve zprávě.

Zvláštní pozornost je věnována „novým technologiím (EMT), jako jsou kvantové technologie, umělá inteligence, hypersonické technologie, sledovací technologie nebo biotechnologie, které jsou z vojenského hlediska stále důležitější“. Ale také poznatky o struktuře, výzbroji a výcviku Bundeswehru, jakož i o „moderních zbraňových technologiích německého obranného průmyslu“, pokračuje zpráva.

Čínské investice jako hrozba pro bezpečnost a prosperitu

Nová zpráva o ochraně ústavy dorazila do Berlína v době setkání premiéra Li Čchianga s Olafem Scholzem, který se den předtím sešel se zástupci podnikatelské sféry. Kromě špionážních aktivit jsou však německo-čínské obchodní vztahy spojeny také s riziky pro německou bezpečnost a prosperitu, varuje agentura.

Podle zprávy se v uplynulém roce zvýšil počet nákupů v německých podnicích. Umožňuje KS legální přístup k „technologiím, know-how nebo duševnímu vlastnictví“ a je „branou k politickému ovlivňování, špionáži a sabotáži“. Zejména přímé investice do citlivých technologií nebo kritické infrastruktury představují „riziko pro veřejnou bezpečnost v Německu“ a prosperitu obyvatelstva.

Odliv know-how ohrožuje „konkurenceschopnost Německa jako průmyslového a technologického místa“ a zákony tržního hospodářství. Kromě toho zpráva varuje před „ztrátami prosperity, riziky pro demokracii, sociální soudržnost a nezávislost Německa“.

Politický vliv a tlak

Zpráva zároveň poukazuje na to, že KS Číny vyvíjí masivní tlak na politiky, podniky a vědecké ústavy, jakmile kritizují politiku KS Číny. Jako odstrašující prostředek by KS Číny například „veřejně účinně“ sankcionovala nebo bojkotovala společnosti se sídlem v Číně.

Pro ambice KS Číny je však důležité „benevolentní prostředí v zahraničí“. Za tímto účelem se čínská strana snaží získat pro své záměry dobře propojené německé (aktivní i bývalé) politiky jako „lobbisty“. KS Číny je vynikající v poskytování pobídek lidem z akademické a podnikatelské sféry k získávání informací. Do hry vstupují programy spolupráce a programy pro talenty.

Tímto způsobem se státu daří získávat poznatky „bez použití klasických zpravodajských prostředků a metod“, pokračuje zpráva. V oblasti vzdělávání a výzkumu hrozí, že formáty spolupráce, jako jsou Konfuciovy instituty, podkopou akademickou svobodu. KS Číny zároveň tyto instituty instrumentalizuje k šíření své ideologie a „bezchybného obrazu Číny“.

Špionážní činnost v čínské diaspoře

Zahraniční policejní stanice Pekingu se v poslední době dostaly na titulní stránky novin. Úřad na ochranu ústavy potvrzuje, že se jedná o „nelegitimní paralelní struktury“, které „Čína může využívat ke špehování a ovlivňování čínské diaspory v Německu“. V Německu je vedou „čínští emigranti loajální k linii – někteří z nich s německým občanstvím“, a nikoliv policisté, uvádí se ve zprávě.

„Jejich úkoly zahrnují pomoc při vyřizování různých policejních a úředních záležitostí (např. sňatky, registrace, občanskoprávní záležitosti), ale také shromažďování informací o členech diaspory nebo o názorech a šíření ideologických směrnic KS Číny v diaspoře,“ uvádí se ve zprávě.

Kromě toho čínské zpravodajské služby využívají ke sběru informací čínské zahraniční zpravodaje v Německu, „kteří jsou úzce propojeni s čínským velvyslanectvím v Berlíně a zabývají se především skimmingem otevřených rozhovorů“. Zároveň Peking využívá „síť jejich kontaktů a dosah článků, které píší, k šíření narativů KS Číny v Německu pro pozitivní obraz Číny“.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.