Čína a Německo po pandemii obnovily přímý dialog. Čínský premiér před novináři o ruské vojenské invazi na Ukrajinu mlčí.
Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) chce, aby Čína měla na Rusko větší vliv a ukončila válku na Ukrajině. Jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN má Čína „velmi zvláštní úkol“, uvedl Scholz po německo-čínských vládních konzultacích. Scholz toto prohlásil během společného vystoupení v Berlíně, když vedle něho stál čínským premiérem Li Čchiang.
Scholz zdůraznil, že je důležité, aby Čína nadále nedodávala zbraně „agresorskému Rusku“. Připomněl svou listopadovou návštěvu Číny, během níž bylo společně s prezidentem Si Ťin-pchingem jasně řečeno, že by nemělo dojít k ohrožení a „rozhodně ne k použití“ jaderných zbraní. „To platí beze změny i nadále a já jsem za tento společný jasný postoj vděčný,“ řekl Scholz.
Scholz zdůraznil právo Ukrajiny na územní celistvost a svrchovanost. „Mírové soužití na celém světě je založeno na tomto mezinárodním řádu založeném na pravidlech, nikoli na síle nejsilnějšího.“
Hranice musí podle Scholze vydržet a žádná země by neměla považovat jiné země za svůj zadní dvorek a snažit se posunout hranice silou. „Imperialismus nikdy není řešením,“ říká Scholz.
Žádné otázky nejsou povoleny
Během vystoupení před novináři se šéf čínské vlády kancléřovým apelem nezabýval a na jeho žádost nebyly povoleny žádné otázky novinářů. Čína doposud invazi neodsoudila, ještě před invazí došlo ke vzájemné dohodě mezi Ruskem a Čínou o „neomezené spolupráci“. Čínský režim podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina a kritizuje USA a NATO.
Bez ohledu na debatu o německé závislosti na Číně Scholz zdůraznil, že německá vláda je odhodlána dále rozvíjet hospodářskou spolupráci s druhou největší ekonomikou. „Nemáme zájem na hospodářském oddělení od Číny,“ řekl politik SPD. Vyzval však ke zlepšení přístupu na čínský trh a ke spravedlivým konkurenčním podmínkám.
Scholz zmiňuje i lidská práva
Kancléř rovněž zdůraznil význam lidských práv při výrobě produktů a v dodavatelském řetězci. Spotřebitelé podle něho věnují stále větší pozornost tomu, jak jsou výrobky vyráběny.
„Důstojné výrobní podmínky a s tím související zlepšení situace v oblasti lidských práv jsou v zájmu nás obou,“ řekl Scholz. Čína je dlouhodobě pod zvláštním drobnohledem kvůli obviněním z využívání nucené práce menšin, jako jsou Ujguři, ale také další skupiny čínských obyvatel.
Obě strany prohlásily, že chtějí těsněji spolupracovat v oblasti „ochrany klimatu a životního prostředí“. Jako hlavní emitenti CO2 mají podle Scholze „zvláštní odpovědnost v boji proti změně klimatu“. Cílem má být podle kancléře učinit průmyslové procesy šetrnější ke klimatu, urychlit energetický obrat a podpořit přechod na mobilitu šetrnou ke klimatu.
Scholz oznámil, že na listopad je naplánováno Německo-čínské fórum o životním prostředí. V pondělí bylo podle něj rovněž podepsáno prohlášení o záměru v oblasti elektrické a vodíkové mobility, které má „pokračovat v započaté spolupráci“.
Scholz označil vládní konzultace za užitečné. „Přímý dialog, osobní rozhovor, skutečná výměna – to vše je v této mimořádné době plné globálních výzev a krizí ještě důležitější než obvykle.“
Poslanec Bundestagu Michael Brand (CDU) však kritizoval německou vládu za to, že tentokrát nevede dialog o lidských právech s Čínou souběžně. Kritiku vyslovil na protestním shromáždění před kancléřstvím.
Zasedání obou vlád se tentokrát konalo pod heslem „Společně jednat udržitelně“. Zúčastnilo se ho asi 20 německých ministrů.
Jedná se o první Li Čchiangovu zahraniční cestu od jeho březnového nástupu do funkce. Z Německa nový premiér pokračuje do Francie.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
