Čína odmítla odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu s tím, že režim nebude dělat ukvapené závěry. Obvinila místo toho Spojené státy z rozdmýchávání možné války v regionu.
Během napjatého tiskového brífinku 24. února, který trval více než 90 minut, se mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing vyhnula několika otázkám, zda Peking považuje ruský útok na Ukrajinu za invazi.
Zopakovala výzvu režimu, aby „všechny strany zachovaly zdrženlivost a zabránily tomu, aby se situace vymkla kontrole“. Přestože „současný stav věcí není takový, jaký bychom si přáli vidět“, měly by zúčastněné strany „dát šanci míru“ a zmírnit napětí prostřednictvím konfliktů, uvedla.
Chua dále zmínila, že Čína není do konfliktu přímo zapojena a že se chová zodpovědně, když vyzývá k deeskalaci.
„Proč jste posedlí odsouzením Číny?“ zeptala se v jednu chvíli reportéra a v odpovědi jinému reportérovi, který na stejné otázce trval, vyčetla Washingtonu, že „rozdmýchává válku“ a posílá na Ukrajinu munici – což Spojené státy popřely. Rusko podle ní prohlásilo, že „jeho ozbrojené síly nebudou provádět žádné raketové ani dělostřelecké údery na žádné ukrajinské město“.
„Mám pro vás návrh, můžete se třeba jít zeptat do USA. To oni založili požár a rozdmýchali oheň, jak ho teď chtějí uhasit?“ zeptala se.
Čínský celní úřad 24. února rovněž schválil dovoz ruské pšenice. Chua novinářům řekla, že země „bude i nadále pokračovat v normální obchodní spolupráci s Ruskem a Ukrajinou v duchu vzájemného respektu, rovnosti a vzájemného prospěchu“.
Čína je nyní jedinou velkou zemí, která oficiálně neodsoudila rozsáhlý útok Ruska, k němuž došlo krátce poté, co ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil „zvláštní vojenskou operaci“ proti Ukrajině. Bidenova administrativa označila akci za „nevyprovokovaný a neoprávněný útok“, zatímco Evropská unie uvedla, že zvažuje „nejtvrdší“ sankce, jaké kdy byly na Rusko uvaleny.
TIP: Popisnější fotografie z místa incidentu naleznete zde.
„Tyto hodiny patří k nejtemnějším v Evropě od druhé světové války,“ uvedl šéf zahraničních věcí EU Josep Borrell.
Peking má zjevně odlišné představy.
Z náhodně zveřejněné směrnice čínských státních médií ze začátku tohoto týdne vyplývá, že zaměstnanci dostali pokyn vyhnout se zveřejňování jakéhokoli obsahu, který by mohl působit nelichotivě vůči Rusku nebo zaujatě vůči Západu. Bývalý redaktor čínského státního média Sin-chua dále doporučil, aby Čína „morálně a emocionálně podporovala Rusko“ a dobře vyvažovala vztahy se všemi stranami, aby maximalizovala čínské zájmy.
Čínské velvyslanectví na Ukrajině vyzvalo občany, aby zůstali doma a aby si v případě cestování vyvěsili v autě čínskou vlajku.
Rovněž 24. února uskutečnil ministr zahraničí Wang I telefonát s ruským protějškem Sergejem Lavrovem, v němž uvedl, že „Čína vždy respektuje suverenitu a územní celistvost všech zemí“.
Wang zdůraznil, že Peking „vnímá složitý a jedinečný historický kontext ukrajinské otázky a chápe legitimní obavy Ruska v bezpečnostních otázkách“.
Režim usiluje o prohloubení vztahů s Ruskem. Začátkem tohoto měsíce se Putin v Pekingu setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, přičemž oba lídři deklarovali strategické partnerství „bez hranic“, jehož součástí byl i podpis smluv o dodávkách plynu a ropy v hodnotě téměř 118 miliard dolarů. Si rovněž vyjádřil podporu ruskému odporu vůči rozšiřování NATO, což je otázka, která je jádrem současné krize na Ukrajině.
Rostoucí vazby mezi Pekingem a Moskvou vyvolaly ostrou kritiku ze strany mluvčího amerického ministerstva zahraničí Neda Price, který uvedl, že obě země usilují o nový světový řád.
„Je to však řád, který je a byl by hluboce neliberální, je to řád, který stojí v protikladu k systému, který země celého světa … vybudovaly v posledních sedmi desetiletích,“ řekl Price na tiskovém brífinku 23. února.
Čínská státní média, jako například Sin-chua a People’s Daily, se ve zpravodajství z 24. února pečlivě vyhýbala slovu „invaze“. Jednou z takových výjimek byly zmínky o Spojených státech, které podle těchto médií pokračovaly v prosazování tvrzení o „invazi“.
