Příspěvek na sociálních sítích, který se na veřejnost dostal zřejmě náhodou a byl záhy po zveřejnění smazán, poskytuje vzácný pohled na to, jakým způsobem přistupuje Komunistická strana Číny ke zpravodajství o eskalujícím napětí mezi Ukrajinou a Ruskem.
Zpravodajská síť Horizon News, která spadá pod státem řízené Beijing News, vydala svým zaměstnancům 22. února pokyn, aby na čínské sociální síti Weibo (obdoba Twitteru) nezveřejňovali žádný obsah týkající se Ukrajiny, který by mohl vyznít v neprospěch Ruska nebo prozápadně.
„Dejte mi ke kontrole váš návrh, než ho poprvé zveřejníte,“ stálo v příspěvku na Weibo, který byl mezitím odstraněn. Dodával, že komentáře musí být „pečlivě vybírány a kontrolovány“, zatímco výběr témat by měl následovat příkladu Lidového deníku, státní tiskové agentury Sin-chua (Xinhua) a státní televizní sítě CCTV – tří předních médií komunistické strany v Číně.
„Ten, kdo je zveřejní, bude pohnán k odpovědnosti,“ stálo v příspěvku s tím, že každý příspěvek by měl být monitorován nejméně dva dny.
Ačkoli je Čína dobře známá přísným omezováním svobody tisku, příspěvek poskytuje vzácné, třebaže malé nahlédnutí do fungování čínské mediální mašinérie a vnitřních obav režimu v souvislosti s politicky vypjatým mezinárodním vývojem.
Peking prohlubuje vztahy s Moskvou, ale zároveň je podle analytiků opatrný, aby nebyl považován za přímého podporovatele jednostranného kroku k převzetí suverenity jiného státu – vzhledem k vlastním záměrům pohltit samosprávný, demokratický ostrovní stát Tchaj-wan.
TIP: Popisnější fotografie z místa incidentu naleznete zde.
Potřebu Číny přistupovat k této citlivé geopolitické události obzvlášť delikátně vysvětlil na svém osobním blogu Ming Ťin-wej, bývalý vedoucí redaktor agentury Sin-chua.
„V ukrajinské krizi vyvolá nepatrné šťouchnutí řetězovou reakci,“ napsal a varoval Čínu, aby pečlivě řešila vztahy se všemi zúčastněnými stranami a vyhnula se tak „přitahování problémů“.
Čína podle něj musí „morálně a emocionálně podpořit Rusko, ale bez toho, aby příliš provokovala Ameriku a Evropskou unii“.
Ming Ťin-wej se domnívá se, že současná situace působí ve prospěch Pekingu v jeho soupeření se Spojenými státy a nebylo by moudré přitahovat hněv Washingtonu. Sám Ming Ťin-wej prohlašuje, že za ukrajinský konflikt může USA, a že „problémy přišly hlavně z Ameriky“.
„Více mluvit, méně dělat,“ zněla Mingova rada pro čínské diplomaty, kteří by podle něj měli využívat soukromé kanály k vyjádření citové podpory Rusku a na veřejnosti podporovat dialog.
Zdá se, že se touto radou čínský režim skutečně řídil.
Během mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN 23. února vyzval Čang Ťün, čínský velvyslanec při OSN, všechny strany ke zdrženlivosti a „hledání rozumných řešení … mírovými prostředky na základě rovnosti a vzájemného respektu“. S podobnými výroky vystoupilo také čínské ministerstvo zahraničí a Wang I, který je zároveň ministrem zahraničí a státním radou Čínské lidové republiky.
Rusko, které čelí rostoucí izolaci od světa, se těsněji spojilo s Čínou. V den zahájení zimních olympijských her odletěl ruský prezident Vladimir Putin do Pekingu na setkání se svým čínským protějškem, které skončilo oznámením obou lídrů o partnerství „bez hranic“.
