Devět čínských letadel vstoupilo do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) v hodinách následujících po ruské invazi na Ukrajinu. Podle tchajwanského ministerstva obrany byly v reakci na to nasazeny tchajwanské letecké prostředky.
Komunistická strana Číny vysílá letouny k náletům do tchajwanského vzdušného prostoru v posledních dvou letech nepřetržitě. Někteří analytici uvádějí, že se jedná o cílenou snahu zastrašit a vyčerpat tchajwanskou armádu.
Narušení tchajwanského vzdušného prostoru z 24. února znamenalo již 13. incident v tomto měsíci. Nebyl však tak rozsáhlý jako poslední narušení z konce ledna, kdy čínská armáda vyslala 39 letadel do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ).
ADIZ není vzdušný prostor přímo nad ostrovním státem, ale v jeho bezprostředním okolí, kde je z bezpečnostních důvodů vyžadována identifikace, informace o poloze a vládní kontrola letadel. Na každé takové narušení reagují tchajwanská vojenská letadla.
Komunistická strana Číny tvrdí, že Tchaj-wan, který je od roku 1949 samostatným státem s vlastním demokratickým zřízením a armádou, je odtrženou provincií. Čínský vůdce Si Ťin-pching prohlašuje, že chce sjednotit ostrov s pevninskou Čínou a nevyloučil, že k tomu použije sílu.
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že poslední vpád Číny zahrnoval osm stíhaček a jeden průzkumný letoun.
Incident přichází v době, kdy tchajwanské vedení se znepokojením sleduje probíhající krizi na Ukrajině. Odborníci na obranu a bezpečnost se domnívají, že mezinárodní reakce na tuto krizi by mohla čínskému režimu poskytnout informace pro strategii budoucího vpádu na Tchaj-wan.
Tchajwanští představitelé poukazují na to, že ruské akce na Ukrajině jsou symbolem většího boje mezi autoritářstvím a demokratickým způsobem života.
„Lid a vláda Tchaj-wanu stojí na straně Ukrajiny,“ napsal na Twitteru tchajwanský viceprezident Lai Ching-te. „Princip sebeurčení nelze vymazat hrubou silou.“
K monitorování vpádu z 24. února byly nasazeny tchajwanské stíhačky a rakety protivzdušné obrany, což je standardní reakcí tchajwanské armády.
Ačkoli Tchaj-pej neohlásila žádný neobvyklý pohyb vojsk čínského režimu, ostrovní vláda zvýšila stupeň pohotovosti a vyzvala ke zvýšené bojové pohotovosti.
Vyhlídka na invazi z pevninské Číny vyvolala znepokojení nad politikou takzvané „strategické nejednoznačnosti“, v jejímž rámci USA otevřeně nepotvrdí ani nevyvrátí svou ochotu zapojit se do vojenské obrany ostrova. Podle zákona o vztazích s Tchaj-wanem z roku 1979 jsou však Spojené státy povinny poskytnout ostrovu prostředky k udržení jeho sebeobranných schopností.
Průzkum veřejného mínění, který v lednu provedla společnost Trafalgar Group, mezitím ukázal, že většina Američanů bez ohledu na politickou příslušnost podporuje případnou vojenskou obranu Tchaj-wanu ze strany USA v případě invaze ze strany Pekingu.
V říjnu 2021 tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen slíbila, že samosprávný ostrov bude bránit sebe a svůj „svobodný a demokratický způsob života“ před agresí komunistické strany za každou cenu.