„Čína spolu s dalšími nedemokratickými zeměmi je pro demokracie v Evropě nadále velkou hrozbou…“ – Evropský parlament
Evropský parlament se 21. října zabýval otázkou politických vztahů a spolupráce mezi Evropskou unií a Tchaj-wanem. V usnesení, které podpořila drtivá většina europoslanců, se parlament zabýval otázkami stoupajícího napětí v Indopacifiku, ohrožování Tchaj-wanu čínským režimem a obchodní výměnou mezi Tchaj-wanem a zeměmi Evropské unie.
Členové Evropského parlamentu také vyzvali (pdf) Evropskou komisi, aby „odsoudila hrozby odvetnými opatřeními a nátlak Čínské lidové republiky na Miloše Vystrčila, předsedu českého Senátu, kvůli jeho návštěvě Tchaj-wanu v srpnu 2020“.
Parlament poukázal na to, že „Česká republika a všechny svrchované země mají právo rozvíjet hospodářskou a kulturní spolupráci s Tchaj-wanem“. Ocenil plány na zřízení tchajwanského zastupitelského úřadu v Litvě a zároveň odsoudil reakci čínské vlády, která na Litvu uvalila hospodářské sankce.
Situace v Indopacifiku
„Pokračující vojenská agresivita Číny a aktivity v šedé zóně i další formy provokací proti Tchaj-wanu, jako je špionáž, kybernetické útoky a přetahování talentů, představují vážnou hrozbu pro status quo mezi Tchaj-wanem a Čínou i pro mír a stabilitu v indicko-tichomořském regionu a mohou vést k nebezpečné eskalaci,“ uvedl Evropský parlament.
Tchajwanský ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng uvedl, že vzhledem k neustálému a výraznému vojenskému posilování by Čína mohla být schopna zahájit „úplnou“ invazi na Tchaj-wan do roku 2025.
Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem je nejvážnější za posledních 40 let, kdy Čína od 1. října 2021 vyslala do tchajwanského identifikačního pásma protivzdušné obrany 150 válečných letounů, včetně stíhacích letounů a bombardérů schopných nést jaderné hlavice.
„Pokračující vojenská agresivita Číny představuje vážnou hrozbu pro mír a stabilitu v indicko-tichomořském regionu a mohou vést k nebezpečné eskalaci.“
„Tento region má pro Evropskou unii velký význam, a to jak kvůli mnoha blízkým partnerům v regionu, tak proto, že jeden z jejích členských států, Francie, tam vlastní zámořská území,“ uvádějí členové Evropského parlamentu.
9. října 2021 čínský prezident Si Ťin-pching přislíbil, že bude usilovat o „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem údajně mírovými prostředky, ale varoval, že největší překážkou pro to je prosazování „nezávislosti Tchaj-wanu“.
„Agresivní prohlášení a akce Číny tento mírový přístup vážně zpochybňují,“ míní Evropský parlament, který dále zmiňuje, že podle průzkumu, který zveřejnilo Středisko pro volební studie Národní univerzity Čcheng-čchi v Tchaj-peji v červenci 2021, pouze 1,5 % Tchajwanců podporuje sjednocení s pevninskou Čínou co nejdříve, zatímco drtivá většina obyvatel podporuje zachování současného stavu, přinejmenším v krátkodobém horizontu.
Podle Evropského parlamentu by vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropská komise měli „úzce spolupracovat s členskými státy na prohloubení politických vztahů mezi EU a Tchaj-wanem a usilovat o komplexní a posílené partnerství v rámci politiky ,jedné Číny‘, kterou zastává EU“.
Státy EU byl měly podle parlamentu „považovat Tchaj-wan za klíčového partnera a demokratického spojence v indicko-tichomořském regionu vzhledem k jeho pevné demokracii a technologicky vyspělé ekonomice, které by mohly přispět k udržení řádu založeného na pravidlech v době sílící rivality velmocí“.
Evropský parlament je toho názoru, že Unie by měla připomínat, že „hrozba, které čelí Tchaj-wan v důsledku dezinformačních operací Číny, je součástí většího problému, kterému čelí demokracie na celém světě v době, kdy v geopolitické soutěži o vedoucí postavení ve světě hrají hlavní úlohu komunikační technologie“.
„Čína spolu s dalšími nedemokratickými zeměmi je pro demokracie v Evropě v důsledku dezinformačních kampaní nadále velkou hrozbou, přičemž tato hrozba během pandemie výrazně vzrostla, jak je uvedeno ve zprávě ESVČ z června 2020,“ uvádí Evropský parlament.
Celé vyjádření Evropského parlamentu v českém jazyce naleznete zde.
