Komunistická strana v Pekingu 4. října vyslala 56 stíhaček do zóny protivzdušné obrany Tchaj-wanu, aby tak demonstrovala vojenskou sílu a úmysl vojensky obsadit nezávislý ostrov s vlastní demokratickou vládou i armádou. Tento přelet byl již několikátý během čtyř dní, během nichž do zóny vletělo téměř 150 čínských bojových letounů.
Podle tchajwanského ministerstva národní obrany se posledního vpádu zúčastnilo 34 stíhaček J-16 a 12 bombardérů H-6.
Již více než rok se napětí v Tchajwanské úžině stupňuje. Peking zvyšuje vojenský i diplomatický tlak na nezávislý ostrov.
Podle tchajwanských úřadů uskutečnilo letectvo vyslané Komunistickou stranou Číny za devět měsíců letošního roku více než 500 vojenských vpádů, zatímco v roce 2020 jich napočítali 380. Více zde…
Reakce USA
„Vyzýváme Peking, aby ukončil vojenský, diplomatický a hospodářský nátlak a donucování vůči Tchaj-wanu. Máme trvalý zájem na míru a stabilitě v Tchajwanské úžině. Proto budeme Tchaj-wanu i nadále pomáhat udržovat dostatečnou schopnost sebeobrany,“ uvedla tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová 4. října 2021.
„Trváme na svých závazcích, jak je uvedeno ve Třech komuniké, v Zákonu o vztazích s Tchaj-wanem a v Šesti ujištěních,“ dodala Psakiová. Více zde…
Čínský režim by měl přestat s „provokativními“ vojenskými manévry v blízkosti Tchaj-wanu, které jsou „nebezpečné“ a hrozí při nich riziko chybné kalkulace, uvedl 6. října americký ministr zahraničí Antony Blinken.
„Akce, kterých jsme byli svědky ze strany Číny, jsou provokativní a potenciálně destabilizující,“ řekl Blinken v Paříži televizi Bloomberg. „Doufám, že tyto akce ustanou, protože vždy existuje možnost chybné kalkulace, chybné komunikace, a to je nebezpečné,“ dodal. Více zde…
Reakce Tchaj-wanu
Pokud by demokratický Tchaj-wan připadl čínskému komunistickému režimu, mělo by to „katastrofální“ důsledky pro mír a demokracii v regionu, varovala tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen uprostřed dramatické eskalace napětí v Tchajwanské úžině.
„Tchaj-wan se nachází v přední linii globálního souboje mezi liberální demokracií a autoritářstvím,“ napsala Tsai v eseji pro Foreign Affairs zveřejněné 5. října. Její komentáře přišly den poté, co do zóny protivzdušné obrany vstoupil rekordní počet čínských letadel. Více zde…
Podle tchajwanského ministra obrany bude čínský režim plně schopen provést invazi na Tchaj-wan do roku 2025. Více zde…
Japonsko
Japonské ministerstvo zahraničí 5. října varovalo, že pokud bude čínský režim pokračovat ve vojenském zastrašování ostrova, připraví se na podporu Tchaj-wanu.
Na dotaz novináře, jak se japonská vláda staví k rekordním přeletům Pekingu uvnitř tchajwanského vzdušného prostoru v posledních týdnech, japonský ministr zahraničí Motegi Tošimicu odpověděl, že si přeje, aby se vojenské napětí „vyřešilo mírovou cestou mezi oběma stranami prostřednictvím přímých rozhovorů“.
„Kromě toho doufáme, že namísto pouhého sledování situace zvážíme různé možné scénáře, které mohou nastat, abychom zvážili, jaké máme možnosti, a také přípravy, které musíme učinit,“ dodal na tiskovém brífinku. Více zde…
Francie
Skupina francouzských senátorů přijela ve středu 6. října na pětidenní návštěvu Tchaj-wanu, která následovala po rozsáhlé čínské vojenské demonstraci síly poblíž ostrova. Peking varoval, že tato cesta poškodí jeho vztahy s Francií.
Skupina vedená senátorem Alainem Richardem se setkala s prezidentkou Tsai Ing-wen, tchajwanskými hospodářskými a zdravotnickými představiteli a Radou pro záležitosti pevniny.
Richard, bývalý francouzský ministr obrany, již dříve navštívil Tchaj-wan v letech 2015 a 2018, jak uvedla tchajwanská tisková agentura Central News Agency, a ve francouzském Senátu vede skupinu přátelství s Tchaj-wanem. Více zde…
