Bobr evropský je náš největší hlodavec dosahující váhy až 30 kg. V historii u nás byl dvakrát téměř vyhuben. Lidem se nelíbilo, jak „hospodaří“ na vodních tocích. Byl také loven pro svou kvalitní kožešinu a pro pižmo, které se používalo pro lékařské účely.
Po více než sto letech se vrátil do naší krajiny a našel ji změněnou rukou člověka. Začal znovu hospodařit na vodních tocích, kácet stromy a množit své potomstvo.
V mnoha lokalitách se aktivity bobrů člověku nelíbí. Zejména když jde o chráněné a vzácné dřeviny jako v Lednicko-valtickém areálu nebo v jiných parcích. Bobr si nenechá vysvětlit, že nemůže kácet prastaré stromy, které mají v říši flóry velkou hodnotu.
Odchyt a přenášení bobra nemá smysl, protože má výborný orientační smysl a instinkt návratu do svého domova. K přemnožení bobra v jednom hnízdě nemůže dojít: mladí sice pomáhají rodičům ve výchově druhé generace, ale jak dospívají, jsou z rodného hnízda vypuzeni a musí si hledat svůj nový domov.
Také už u nás nežije (v hojnějším počtu) jeho přirozený nepřítel, vlk, kterého je v krajině po málu, a tak bobr ztrácí svou opatrnost.
„Bobr kdysi tvořil součást potravy vlků. V současnosti je u nás tak málo vlků, že tento způsob regulace počtu bobrů není realizovatelný. Dnes spíše nacházíme bobry přejeté na silnici. Lidských faktorů, které bobra ohrožují, je více,“ sděluje pro Epoch Times Ing. Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Vysočina Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Václav Hlaváč míní, že „kvalita vody byla dlouho problém našich toků, ale kvalita vody není hlavním důvodem, proč se bobr vrátil“, a k pozitivům bobra dodává: „Zajímavá je souvislost, že bobr vytvářením mokřadů přispívá sám ke kvalitě vod.“
„Kromě problémů, které bobr prokazatelně působí, tak pro krajinu má celou řadu výnosů. Jeho stavby zadržují vodu v krajině, vytváří biotopy pro spoustu dalších ohrožených, chráněných druhů, přispívá ke zlepšování kvality vody,“ líčí další plusy Hlaváč a uzavírá: „Ty přínosy, které bobr přináší, převyšují škody, které bobr působí.“
Připouští, že návrat bobra je na řadě míst spojen s problémy. Lokalit, kde bobr představuje problém, je daleko více, ať už kvůli ničení stromů, podhrabáváním hrází rybníků apod.
Bobr se vrátil do krajiny upravené člověkem a intenzivně vytěžované. Začal se odehrávat poměrně významný střet zájmů.
„Jak se s bobrem vypořádat – obecně postup je takový, vzácné dřeviny se mohou oplotit, aby se zabránilo potenciálním škodám. Pokud to není možné, pak je normální standardní postup k povolení výjimky k lovu bobra. V některých případech může dojít k řešení povolením k odstřelu bobra,“ dodává Hlaváč.
„Je to jako u ostatních jiných chráněných druhů, ve volné krajině v příslušné oblasti mají kompetenci krajské úřady. Na území CHKO (chráněné krajinné oblasti) AOPK, v národních parcích pak správy národních parků,“ odpovídá odborník.
Na otázku, jaké mají přínosy bobří mokřady, pan Hlaváč odpovídá: „To, že bobr vytvoří mokřad, je třeba porovnávat s tím, jak stát realizuje zadržování vody vody v krajině. Je třeba vzít na zřetel, že sucho je velkou hrozbou pro naši krajinu. Přínos mokřadů je skutečně velký. Otázkou je, co stát vynakládá na odškodnění. To, že bobr vytvoří mokřad, je třeba porovnávat s těmi náklady, které stát vynakládá na zadržení vody v krajině.“
Dokument napoví…
Ing. Václav Hlaváč se velkou měrou podílel na vytvoření dokumentárního snímku s názvem Bobr – škůdce nebo pomocník?.
„Video jsme chtěli dát volně k dispozici, mělo docela ohlas,“ komentuje dokument.
„Většinou se lidé soustředí na škody způsobené bobry. Na druhé straně je bobr chráněn a stát má nástroje, jak škody řešit. Je možné hradit újmy na majetku, když má někdo třeba zaplavené pole. Náhrada ekonomické újmy poskytování náhrad ekonomických škod by mělo vykompenzovat škody způsobené těmito hlodavci. Stát se snaží i vyvlastnit pozemky, kde bobři působí. Jsou i programy pro zabezpečení hrází proti prohrabání bobrů a podobně.“
Bobří obrana
Některé noviny přinesly případy, kdy údajně „bobr napadl člověka“.
K tomu se Ing. Hlaváč vyjádřil: „Případy poranění člověka bobrem existují, ale jsou to zcela výjimečné situace, kdy se bobr dostal do úzkých a bránil se. Kolizní situace může nastat třeba v případě, že pes zažene bobra do místa, kde není možnost úniku do vody – pak se bobr pochopitelně brání a přitom může zranit psa nebo i člověka. Někdy jsou navíc bobrům přičítané i útoky nutrií, které se dnes běžně vyskytují i ve městech. Případů střetů nutrií se psy přibývá a vzhledem k tomu, že lidé si nutrii často pletou s bobrem, jsou tyto situace přičítány bobrům. Obecně jde tedy říct, že člověku od bobra nebezpečí nehrozí, pokud sám svým chováním agresivní reakci nevyvolá.“
RNDr. Jitka Uhlíková, Ph.D. k tomu podotýká: „Je to nesmysl, že bobr napadá lidi. Bobr reaguje jen v případě vlastního ohrožení. Dělám s bobry přes deset let, byla jsem leckde – ve vodě, na souši, u jejich odchytu… jeden bobr mi u nohy stavěl hráz. Osobně mám obavu z divokých prasat, ne z bobrů. Jsou případy pokousání psů bobrem v ČR. V případě, že je bobr ohrožený, bude se bránit jako každé zvíře, stejně jako člověk. Kolik lidí je pokousáno domácími psy…“
