V neděli 7. března čínský ministr zahraničí Wang I varoval Bidenovu administrativu, aby zvrátila „nebezpečnou praxi“ podpory Tchaj-wanu, kterou zavedl bývalý prezident Donald Trump. Čína považuje demokratický ostrov za své teritorium, navzdory faktu, že se jedná o suverénní zemi s vlastním demokratickým řízením.
Čínský ministr vyzval USA také k co nejrychlejšímu odstranění „neopodstatněných“ omezení spolupráce.
Vrchní představitelé Komunistické strany Číny (KS Číny) již novou vládu požádali o stažení tvrdých opatření Trumpovy administrativy vůči Číně, zaměření se na spolupráci v otázkách klimatických změn a nezasahování do toho, co režim považuje za problematiku „červené čáry“, včetně zneužívání lidských práv ujgurských muslimů v Sin-Ťiangu, zákrok vůči Hongkongu a vojenská agrese vůči Tchaj-wanu.
Wang prohlásil nárok KS Číny na Tchaj-wan za „nepřekročitelnou červenou čáru“, problematikou, ve které režim „nehodlá dělat kompromisy“. Režim slibuje, že Tchaj-wan, jenž se od Číny oddělil v roce 1949 po nástupu KS Číny k moci, získá znovu, byť i násilím, pokud to bude nutné.
Bidenovu administrativu vyzval v souvislosti s Tchaj-wanem k „celkové změně nebezpečných praktik ‘překračování čáry’ a ‘hraní si s ohněm’ předešlé administrativy“.
Trumpova vláda podpořila Tchaj-wan větším prodejem zbraní k obraně ostrova a také na něj vyslala několik představitelů kabinetu.
Minulý týden bývalý poradce národní bezpečnosti H. R. McMaster popsal čínské výhrůžky k invazi na Tchaj-wan jako „nejvýznamnější ohnisko konfliktu“ na světě, které by mohlo vést k „rozsáhlé válce“, a naléhal na USA, aby vytrvaly v pomoci Tchaj-wanu posílit jeho obranyschopnost vůči možnému útoku.
Bidenova vláda popsala dříve svůj závazek vůči Tchaj-wanu jako „skálopevný“.
Wang také řekl, že americko-čínské vztahy by měly být založeny na oboustranně přijatém „principu nezasahování do vnitřních záležitostí druhého státu“.
„Doufá se, že USA a Čína se co nejdříve setkají na půl cestě a zvednou různé nesmyslné restrikce uvalené na sino-americkou spolupráci a uměle nevytvoří nové překážky,“ uvedl dále Wang.
Bidenova vláda před několika dny označila „vzrůstající rivalitu s Čínou“ jako klíčovou výzvu, které USA čelí. Nový ministr zahraničí Antony Blinken popsal americko-čínské vztahy jako „největší geopolitický test“ tohoto století.
„Náš vztah s Čínou bude konkurenční tam, kde by měl být, spolupracující tam, kde bude moci být, a nepřátelský tam, kde to bude muset být,“ uvedl 3. března.
Wang hájil plán KS Číny pro změnu volebního systému v Hongkongu způsobem, kterým ještě více upevní svou kontrolu nad městem. Návrh dá pro-pekingskému výboru nové pravomoci k nominování hongkongských zákonodárců. USA tento krok 5. března odsoudily jako „přímý útok na autonomii Hongkongu … jeho svobody a demokratické procesy.“
Změny dle Wanga ochrání „práva obyvatel Hongkongu a legitimní zájmy zahraničních investorů“.
Čínský ministr se ohradil také vůči rostoucí vlně odsuzování pošlapávání práv Ujgurů v Sin-ťiangu.
V síti internačních táborů je zadržováno více než milion etnických muslimů, kteří jsou tam vystaveni nuceným pracím, mučení, znásilňování a politické indoktrinaci. Trumpova administrativa v lednu označila akce KS Číny jako genocidu a nedávno je následovaly kanadský a holandský parlament.
„Ta takzvaná existence genocidy v Sin-ťiangu je absurdní. Je to lež vykonstruovaná postranními úmysly,“ řekl Wang.
Mluvčí amerického ministerstva USA Ned Price 5. března řekl, že administrativa „povzbuzovala kolektivní akce, aby bylo jasné, že takový druh porušování lidských práv v Sin-ťiangu či jinde, nebude tolerovaný“.
Překlad a redakční úprava původního článku: J. S.
