Názory

Náměstek tchajwanského ministra zahraničí a pan Szu-chien Hsu vystoupil v rámci panelové diskuse s názvem Taiwan Demystified v knihovně Václava Havla. Během jeho návštěvy Prahy jsme využili možnost osobní diskuse a položili někdejšímu řediteli nejvýznamnějšího think-tanku Taiwan Foundation for Democracy (TFD) několik otázek.

Pan Hsu je expertem na problematiku zahraniční politiky Tchaj-wanu a vzájemných vztahů Tchaj-wanu a pevninské Číny.

Tchaj-wan je prakticky demokratická země v obtížném geopolitickém postavení. Volí si vlastního prezidenta a vládu a praktikuje demokratické rozdělení moci, má svoji armádu a zachovává tradiční kulturu. V žebříčku indexu demokracie je na tom dokonce lépe něž ČR.

Jak uvedl pan Hsu, jeho je země fakticky důležitý investiční partner České republiky. Investice Tchaj-wanu v ČR stouply na 1,5 miliardy dolarů (USD) a jsou větší než investice z ČLR, které mají spíše podobu akvizic různých českých firem.

Čína vs. Tchaj-wan a boj o demokracii

Podle pana Hsu je současná Čína pod vedením komunistické strany „hrozbou demokracie“ a pokouší se zmocnit Tchaj-wanu, kterému se daří v ekonomickém i demokratickém rozvoji.

Podle pana Hsu a dalších členů tchajwanské diplomatické reprezentace je nabídka čínského režimu, aby se Tchaj-wan připojil k Číně formou „jedna země, dva systémy“, nepřijatelná. Když se podíváme na současnou situaci v Hongkongu, je podle Tchajwanců „jedna země, dva systémy“ pouze předstupněm v plánu Komunistické strany Číny na úplné převzetí moci a ukončení demokracie. Jaké výhody by potom z toho Tchaj-wanu plynuly?

Podle pana Hsu současný čínský režim vnímá úspěch tchajwanské demokracie jako hrozbu a pokouší se Tchaj-wan poškodit různými rafinovanými způsoby. Komunistická strana prostřednictvím svých úřadů a rozvědky „šíří dezinformace, infiltruje se do sociálních organizací, narušuje důvěru veřejného mínění ve vládu a demokracii,“ uvádí pan Hsu.

„V důsledku toho musí tchajwanští zástupci vlády a nevládních organizací mluvit na mezinárodních fórech,“ aby čelili propagandě čínského režimu, míní pan Hsu.

tchaj-wan
Hsu Szu-chien, prezident Tchajwanské nadace pro demokracii během přednášky. (Taiwan Foundation for Democracy)

Vztahy založené na sdílení stejných hodnot

Mezi Českou republikou a Tchaj-wanem existují podle pana Hsu dobré vztahy na lidské úrovni, které vyplývají ze sdílení stejných hodnot.

Nejsou zde ale tak dobré vztahy na politické úrovni. Naproti tomu s Čínou vede současná česká politická reprezentace vstřícné politické vztahy, ale nesdílí s čínským režimem stejné hodnoty, což je překážkou pro uvolněné a přátelské mezilidské vztahy.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.

„Sdílíme s Českou republikou hodnoty demokracie a lidských práv,“ řekl pan Hsu. „Oceňujeme vstřícné kroky lidí z českého parlamentu a primátora Hřiba“.

My už jsme nezávislá země, nepotřebujeme uznání suverenity

Čína reálně nutí Tchaj-wan, aby přijal status „jedna země, dva systémy“, což znamená podobnou správu, pod níž je v současné době Hongkong. V praxi se tento status má praktikovat tak, že si Hongkong může ponechat samosprávu a demokratický systém rozdělení moci a volení zákonodárců do městské rady. Peking se při tom stará o zahraniční politiku a armádu.

Za poslední dva roky Peking přestal tento požadavek vůči Tchaj-wanu zmiňovat, protože jej podporuje pouze 10 % lidí. Podle pana Hsu to v podstatě čínský režim přestal používat. Na začátku toho roku (2019) tuto otázku přinesl zpět současný generální tajemník ÚVKSČ Si Ťin-pching.

Podle tchajwanské politické reprezentace je na posledních událostech v Hongkongu vidět, do jaké situace by se Tchaj-wan dostal, pokud by na status „jedna země, dva systémy“ přistoupil. Podle nich je status „jedna země, dva systémy“ pouze prvním krokem k úplnému převzetí moci a ukončení demokratického zřízení.

Tchaj-wan má prezidentský vládní systém, a právě je v očekávání nadcházejících voleb. Vývoj událostí v Hongkongu podle pana Hsu teď pomáhá demokratickým kandidátům a posiluje nedůvěru vůči čínskému režimu.

„Máme svoji suverenitu, ale jsme otevření diskusi s ČLR,“ říká Hsu, podle něhož se už ani politická strana Kuomintang, která je pro-čínsky naladěná, neodváží zmínit „jednu zemi, dva systémy“, protože by to byla „politická sebevražda“.

Podle pana Hsu je Tchaj-wan nezávislá země. „Nepotřebujeme žádné uznání této suverenity,“ říká pan Hsu a dodává, že čínský vůdce „Si Ťin-pching otáčí naši pozici ze suverénní země na část Číny,“ čímž záměrně provokuje.

Z historického hlediska byla v roce 1909 ustavena Čínská republika (jejímž pozůstatkem je dnešní Tchaj-wan). Naproti tomu Čínská lidová republika pod vedením komunistické strany vznikla až v roce 1949. Jak je možné říci, kdo je součástí čeho? Ptá se pan Hsu.

Česká země byla také z historického kontextu součástí Rakouska Uherska, ale poté se osamostatnila. To však nedává Rakousku nárok požadovat opětovné připojení území České republiky k Rakousku pod statusem „jedné země, dvou systémů“.

Podle pana Hsu není jasné „o jakém druhu separatismu Si Ťin-pching hovoří“.

Zrušení smlouvy Prahy s Pekingem

„Jsem překvapen, že Peking s tím nadělá tak velký povyk,“ komentuje pan Hsu zrušení partnerské smlouvy Prahy s Pekingem, kvůli článku 3, který uvádí, že Praha podporuje politiku „jedné Číny“. „Souhlasím, že ve spolupráci s městy by neměla být tak moc prosazována politika. Věřím v demokracii. Tchaj-wan je rád, že spolupracuje s Prahou, ale neklademe si politická omezení k této smlouvě.“

tchaj-wan Szu-chien Hsu
Náměstek tchajwanského ministra zahraničí a někdejší ředitel nejvýznamnějšího ostrovního think-tanku Taiwan Foundation for Democracy pan Szu-chien Hsu hovoří na Foru 2000 v Praze v říjnu 2019. (Taiwan Foundation for Democracy)

Pozvání české filharmonie na Tchaj-wan

„Mám rád českou klasickou hudbu, a tak doufám, že česká filharmonie přijede na Tchaj-wan,“ uvedl pan Hsu v rozhovoru s Epoch Times.

Komunisté zničili čínskou kulturu, my si jí ceníme

„Komunistická strana Číny chtěla zničit čínskou kulturu, podle mě by to byla tragédie lidstva,“ komentuje pan Hsu kampaně jako Velká kulturní revoluce a další. „Komunistický režim chtěl zničit své vlastní historické dědictví.“

Paradoxem podle pana Hsu je současná situace, kde „chce čínský režim ustavit Konfuciovy instituty ve světě“. Konfucius totiž představuje „kulturu, kterou se sami snažili zničit“.

I když čínští komunisté používají jméno mudrce Konfucia, ve skutečnosti nejednají podle hodnot tradiční čínské kultury.

„Tchaj-wan je místem, kde se čínská kultura dobře zachovala. Staráme se o chrámy a historické artefakty, které sem byly převezeny z pevninské Číny v roce 1949. Zachránili jsme je a dobře uchovali,“ řekl pan Hsu.

Podle pana Hsu se projevují tradiční etické zásady čínské kultury v každodenním životě lidí na Tchaj-wanu. Ve vztazích uvnitř rodiny nebo v jednání s přáteli. „Tato etika se u nás zachovala,“ říká Hsu.

Má cenu, aby se malé země stavěly na obranu lidských práv?

Několik českých politiků zmínilo, že Česká republika je tak malá země, že nemá význam, aby se vyjadřovala k situaci v Číně, protože to nebude mít žádný dopad nebo účinek.

Podle pana Hsu je takové myšlení nesprávné, protože pro skutečné lidi zavřené ve vězení je taková diskuse velice důležitá. „Mezinárodní pomoc je pro vězněné lidi velice důležitá,“ říká Hsu.

„Definitivně, je to důležité! Je to velice důležité pro všechny ty lidi, kteří trpí. Prosím řekněte jim, že to má smysl. Nevím proč by to nemělo být důležité a nemělo to mít smysl,“ míní Hsu a dodává, že lidé v totalitních zemích skutečně spoléhají na to, že se jich Západní země zastanou.

Potřebují skupiny jako Falun Gong, Ujgurové a Tibeťané převýchovu?

Čínský režim pronásleduje skupiny věřících jako jsou Falun Gong nebo křesťané a etnické menšiny jako jsou Ujgurové a Tibeťané. Často je podrobuje takzvané „převýchově“.

Z hlediska pana Hsu „kromě výuky na základní škole, má být veškeré vzdělávání dobrovolné“.

„Vláda nemá rozhodovat o tom, kdo bude vyučován. Ne vláda, ale občané mají rozhodnout o svém vzdělávání,“ řekl Hsu v rozhovoru s Epoch Times.

K takzvaným „výukovým táborům“ nebo „převýchovným táborům“ má Hsu jasné stanovisko. „Vzdělávací instituce by neměly fungovat jako vězení, v demokratických zemích je to naprosto nepředstavitelné.“

Čínská komunistická strana obhajuje projekt „převýchovy“ v provincii Sin-ťinag jako opatření v oblasti bezpečnosti. Otázkou je, proč se zaměřují na běžné lidi. Jsou snad běžní lidé největší hrozbou pro čínský režim?

Čínský režim v poslední době ničí křesťanské kostely, vyhazuje do vzduchu sochy buddhů nebo uřezává z domů kříže, to je podle pana Hsu i z hlediska zákonů ČLR nepochopitelné.

Může existovat v Asii demokracie?

Jsou Asijci stavění na demokracii? Někdo říká, že tamní obyvatelé nejsou na demokracii stavění. Podle pana Hsu jsou v Asii dobře fungující demokracie. Například Hongkong, Tchaj-wan, Srí lanka, Bangladéš a další.

Hodnoty se v Asii, ale i jinde ve světě, mění, ale mezi lidmi zůstávají univerzální hodnoty, které se nemění. Tvrzení, že jsou lidé v Asii jiní než jinde, může být účelové s cílem legitimizovat autoritářské totalitní režimy a opodstatňovat jejich vládu.

Tchaj-wan a Falun Gong

A jak se na Tchaj-wanu daří příznivcům v Číně pronásledované meditační praxe? „Na kampusech uvidíte lidi cvičit Falun Gong úplně běžně,“ říká Hsu. „Oni u nás mají toto právo se tomu věnovat. U nás si užívají svobody a práva daná občanům ústavou.“

V otázkách lidských práv není podle pana Hsu pronásledování Falun Gongu akceptovatelné. „Pokud se jim tam děje to, co se říká, že jim odebírají orgány, je to těžký zločin, zločin proti lidskosti a měl by být celosvětově odsouzen,“ řekl pan Hsu.

To, co čínský režim „předvádí“ není podle pana Hsu „rule of law“ – vláda práva.