Leoš Strnad

19. 9. 2019

Dlouho neměl čínský komunistický režim problémy na tolika frontách jako nyní. Ekonomický růst zpomalil na nejnižší hodnoty za posledních 17 let. Obchodní válka se Spojenými státy ekonomický růst dále podvazuje a je zjevné, že Čína je stranou, která na ni doplácí více.

Na svět v posledních měsících rovněž pronikly informace o děsivém zacházení s ujgurskou minoritou na západě země, které Peking nejdříve popíral, avšak později přiznal existenci „převýchovných táborů“. Značný dopad měl také mezinárodní tribunál uskutečněný v Londýně, který potvrdil, že v Číně dochází ke zneužívání vězňů svědomí k orgánovým transplantacím.

Tchaj-wan se pod vedením prezidentky Tsai-Ing wen pevninské Číně politicky vzdálil jako nikdy předtím. Co však z aktuálního výčtu pro současný čínský režim je asi nejpalčivější problém, jsou měsíce trvající protesty ve Zvláštní správní oblasti Hongkongu. Věc je o to horší, že se blíží 70-leté výročí založení Čínské lidové republiky, při kterém by režim rád svým občanům i světu ukázal „úspěchy budování socialismu s čínskými rysy“.

O původech protestu bylo již hodně napsáno. Z dnešního pohledu byl inkriminovaný zákon o vydávání do pevninské Číny pouze spouštěčem protestů dlouhodobě čím dál frustrovanější společnosti v Hongkongu.

Příliš pozdě, příliš málo

Když správkyně Hongkongu Carry Lamová oznámila, že vláda návrh zákona oficiálně stáhne, protestující z ulic nezmizeli. V jejich pojetí vláda splnila pouze jeden z celkem pěti požadavků, které začali během protestů vznášet.

Evidentní je fakt, že se demonstranti od posledních masivních protestů v roce 2014 – tzv. deštníkové revoluce – poučili. I proto jsou letošní protesty vyhrocenější. Demonstranti například zcela ochromili mezinárodní letiště nebo obsadili parlament. Bitky zahalených protestantů s pořádkovou policií jsou běžným jevem letošních demonstrací.

„Pokud budeme používat mírné metody pořád, dopad bude s velkou pravděpodobností malý. Vláda v takovém případě nevyslyší veřejné mínění. Ale když použijme jiné metody, musíme být velmi opatrní,“ řekl televizi Al-Džazíra student filosofie z Hongkongu.

Ukončí protesty tvrdý zásah, nebo vyjednávání?

Do doby, kdy budou protesty pokračovat, bude vždy na stole i možnost tvrdého zásahu ze strany Pekingu.

Bývalý poradce prezidenta Trumpa, Steve Bannon, v pořadu Zooming In řekl: „Myslím, že pokud použijí stejnou sílu, jakou použili na náměstí Nebeského klidu před 30 lety, věřím, že to bude konec [režimu] komunistické strany, myslím, že se režim zhroutí.“

Je pravděpodobné, že prozatímní zdrženlivost Pekingu v přístupu k Hongkongu je vynucená kalkulace. Aktuálně probíhá obchodní dohoda se Spojenými státy. Pokud by komunistický režim porušil podmínky dohody s Velkou Británií, za kterých se Hongkong vrátil pod jeho správu, dalo by se mu věřit, že neporuší vyjednanou dohodu upravující vzájemný obchod s USA?

Další okolností jsou prezidentské volby plánované v lednu na Tchaj-wanu. Tchaj-wan by se měl v představách režimu v Pekingu vrátit do náruče pevninské Číny právě modelem „jedna země, dva systémy“, který se aplikuje v Hongkongu. Pokud by však komunistická vláda použila v Hongkongu násilí, je evidentní, co by za takové situace Tchaj-wan čekalo.

Prezident Trump v minulém měsíci navrhl svému čínskému protějšku, aby se s demonstranty setkal. Něco takového je jen stěží představitelné. Logické to však je, protože má-li se vláda zpovídat svým občanům, nemůže tak rozsáhlé protesty ignorovat.

Protestující jsou zejména mladí lidé, kterým jde o zachování svobod, jimž se Hongkong stále ještě těší, a nepřejí si jejich erozi vlivem Komunistické strany Číny. Zároveň požadují všeobecné hlasovací právo, které v článku 68 předpokládá i ústava Hongkongu.

Udržení současného politického modelu v Hongkongu, kde se představitel země označuje za „výkonného ředitele“, a nikoli třeba za premiéra (či jiným politickým označením), bude pro komunistický režim v Pekingu velkou výzvou.

Současné protesty jsou pravděpodobně nejdůležitější událostí letošního roku. Pro režim v Pekingu jsou důležitým signálem k zamyšlení, jak nastavit fungování modelu „jedna země dva systémy“ po roce 2047 a zda jej nenechat v platnosti i po tomto datu.

Související témata

Přečtěte si také

Výzkumníci v oblasti klimatu: Politická agenda vědeckých časopisů podkopává důvěru ve vědu
Výzkumníci v oblasti klimatu: Politická agenda vědeckých časopisů podkopává důvěru ve vědu

Vědci se uchylují k autocenzuře, aby vůbec mohli publikovat v prestižních časopisech. Patrick T. Brown, sám autor vědeckých článků, mimo jiné pro časopis Nature, to vysvětluje a mluví z vlastní zkušenosti. Politická agenda vydavatelů však podkopává důvěru ve vědu.

Česko je mistrem světa v hokeji 2024
Česko je mistrem světa v hokeji 2024

Český hokejový tým na mistrovství světa pořádaném v České republice vyhrál těžké finále se Švýcarskem a stal se mistrem světa roku 2024.

Potomek vám oznámí, že je transsexuál. Jak zareagujete? 
Potomek vám oznámí, že je transsexuál. Jak zareagujete? 

Může se to stát kterýkoliv všední den: zatímco si s rodinou vychutnáváte večeři, vaše dospívající dcera vám náhle oznámí, že se narodila ve špatném těle...

Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu, pokud vyhrají volby
Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu, pokud vyhrají volby

Podle plánu konzervativců, by mladí lidé, měli na výběr, zda sloužit 12 měsíců v armádě, nebo pomáhat jeden víkend v měsíci po dobu jednoho roku ve zdravotnictví, sociálních či jiných veřejných službách.

Japonský premiér Kišida vyzval Peking k zachování míru v Tchajwanském průlivu
Japonský premiér Kišida vyzval Peking k zachování míru v Tchajwanském průlivu

Šéf japonské vlády Fumio Kišida dnes v rozhovoru s čínským premiérem Li Čchiangem zdůraznil, jak je pro Japonsko a celé mezinárodní společenství důležité zachování míru a stability v Tchajwanském průlivu.