Čínský režim představuje „největší výzvu“ pro globální bezpečnost a prosperitu, prohlásil britský premiér Rishi Sunak.
V projevu v poslední den summitu skupiny sedmi zemí (G7) v Japonsku Sunak řekl: „Čína představuje pro globální bezpečnost a prosperitu největší výzvu naší doby. Doma se chová stále autoritářštěji a v zahraničí je stále asertivnější.“
Britský předseda vlády uvedl, že mocnosti skupiny G-7 si velmi jasně uvědomují riziko, které Čína představuje. „V rámci skupiny G-7 panuje naprostá rozhodnost a jednota, především právě v uznání systémové výzvy, kterou Čína představuje pro světový řád,“ řekl Sunak a dodal: „Je to jediná země, která má prostředky i záměr přetvořit světový řád.“
„Jako skupina G7 a další země budeme společně pracovat na tom, abychom se zbavili rizik a zranitelnosti dodavatelských řetězců, kterou jsme zaznamenali ze strany Číny, abychom přijali nezbytná opatření na ochranu před nepřátelskými investicemi a abychom tak činili způsobem, kterým se navzájem nepoškodíme,“ prohlásil Sunak.
Politik také uvedl, že vedoucí představitelé skupiny G7 hovořili o tom, jak „zajistit, aby technologie důležité pro naši bezpečnost neunikly do Číny“.
„S G7 podnikáme kroky, abychom zabránili Číně používat ekonomický nátlak k zasahování do svrchovaných záležitostí jiných států.“
Eliminace rizik
Komentáře britského premiéra následovaly po jednáních na summitu G7 v Hirošimě, který se zaměřil nejen na podporu ukrajinského odporu proti ruské invazi, ale také na řešení problémů, které představuje režim Komunistické strany Číny (KS Číny).
Ve společném prohlášení vydaném v sobotu vedoucí představitelé skupiny G7 uvedli: „Cílem našich politických přístupů není poškodit Čínu, ani se nesnažíme zmařit její hospodářský pokrok a rozvoj. Nepřetrháváme spojení, ani se neuzavíráme.“
Lídři však uvedli, že k zajištění ekonomické odolnosti je zapotřebí „snižování rizik a diverzifikace“, a dodali, že země G7 „sníží nadměrnou závislost“ na Číně ve svých kritických dodavatelských řetězcích.
Rovněž uvedli, že mocnosti skupiny G7 budou „čelit nekalým praktikám, jako je nelegitimní přenos technologií nebo zveřejňování údajů“, a chránit některé vyspělé technologie, které by mohly být využity k ohrožení národní bezpečnosti.
V prohlášení byla znovu potvrzena potřeba míru v Tchajwanském průlivu a Čína byla vyzvána, aby vyvíjela tlak na Rusko, aby ukončilo agresi na Ukrajině.
Epochální výzva
Podle aktualizace britské zahraniční politiky je Čína nově označována za „epochální výzvu“ místo původní „hrozby“, jak to Sunak definoval během své loňské kandidatury na post lídra.
On i ministr zahraničí James Cleverly odmítli rétoriku vedení studené války s Čínou a tvrdili, že asijská země hraje významnou roli v globálních záležitostech. Minulý týden vyšlo najevo, že Sunak také ustoupil od svého předvolebního slibu zakázat všechny Konfuciovy instituty ve Velké Británii.
Mluvčí Downing Street 16. května uvedl, že vláda uznává „obavy ze zámořských zásahů“ do sektoru vysokého školství a podniká kroky k odstranění veškerého státního financování Konfuciových institutů ve Velké Británii. Uvedl však, že vláda v současné době soudí, že „by bylo nepřiměřené je zakázat“.
Sunakova předchůdkyně Liz Trussová, která nedávno navštívila Tchaj-wan, 17. května prohlásila, že instituty „by měly být okamžitě uzavřeny“. Trussová řekla, že není na Západu, aby si zvolil, zda chce být ve studené válce, protože Peking si „už vybral“.
Bývalá premiérka varovala britskou vládu před budoucí integrací s čínskou ekonomikou a vyzvala k vytvoření „ekonomického NATO“ po vzoru Koordinačního výboru pro mnohostranné kontroly vývozu, neformální organizace západního bloku, která během studené války koordinovala embarga proti sovětskému bloku.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
