„Úcta k právu, respektování práva a respekt k právnímu státu je veřejný statek. Je v našem společném zájmu, abychom dodržovali právo,“ řekl senátor Pavel Fischer na úvod panelové diskuse absolventů Harvardovy univerzity, která proběhla na půdě Senátu ČR. „V tom máte jako právníci, ať už pracujete v byznyse, v korporacích, nebo ve veřejné správě či mezinárodních institucích, velkou roli.“
Fischer, který předsedá senátnímu Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, vyzýval členy evropské asociace absolventů právní školy v Harvardu, aby věnovali pozornost vlivu Komunistické strany Číny na mezinárodní právo a parlamentní demokracie.
Podle senátora Komunistická strana Číny vede „globální útok na parlamentní demokracii“, „navenek říká něco jiného než doma“, „zneužívá právních norem v rozporu se základními principy, na nichž stojí naše svoboda a demokracie“ a blokuje jednání OSN, aby se vyhnula odpovědnosti.
„Na otázku, kde se inspirovali, když zaváděli protipandemická opatření na ochranu veřejného zdraví, francouzský ministr zdravotnictví bez zaváhání odpověděl: v Čínské lidové republice.“
— Pavel Fischer, senátor
Fischer v úvodu panelové diskuse upozornil také na to, že při zavádění epidemických opatření se Západní státy inspirovaly v Číně.
„Bylo to po pandemii covid-19. Ve Francii se vedla diskuse v parlamentu, v dolní komoře, a to na téma opatření, která byla zaváděna v reakci na šíření nakažlivé nemoci. V dolní komoře parlamentu Francie, ano, té země, která se s hrdostí označuje za vlast lidských práv, odpovídal jeden z vysokých představitelů. Jednalo se o ministra zdravotnictví. Na otázku, odkud brali inspiraci nebo čím se inspirovali, když zaváděli protipandemická opatření na ochranu veřejného zdraví, tak bez zaváhání odpověděl: v Čínské lidové republice. Jeho odpověď mě zarazila. Byla řečena jakoby nic. Jakoby nechtěl vidět rozdíl mezi Francii a komunistickou Čínou,“ uvedl senátor.
Zatímco ve Francii podle Fischera mají občané možnosti postavit se proti veřejné moci prostřednictvím „celé struktury ústavních institucí“ v komunistické Číně udržuje vládnoucí režim „naprostou, totální kontrolu obyvatel, útlak“ a má „nulovou povinnost skládat účty“, což podle něj vytváří „úplně odlišné vztahy než ty, které jsou v demokratických státech Evropy“.
„Tady rozhodují svobodní občané, tam rozhoduje politbyro,“ dodává Fischer.
Absolventům Harvardu dále sdělil, že úcta k právu a respekt vůči právnímu státu jsou „základem naší bezpečnosti a naší prosperity“.
Podle Fischera je obtížné tlačit státy jako je Čína k odpovědnosti a dodržování práva, protože právě Čína „zablokovala Radu pro lidská práva v Ženevě“ čímž „opět na půdě OSN zablokovala projednávání zvláštního raportu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v době, kdy ve své práci dospěl k závěru, že na území Číny dochází ke zločinům proti lidskosti“.
„Komunistická strany Číny zablokovala projednávání zvláštního raportu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v době, kdy ve své práci dospěl k závěru, že na území Číny dochází ke zločinům proti lidskosti.“
— Pavel Fischer, senátor
Fischer také vzpomněl návštěvu předsedy parlamentu Tchaj-wanu v červenci 2022 a v souvislosti s tím uvedl, že měl opakovaně možnost „srovnávat texty, které vyšly v čínštině a jejich anglickou verzi, a protože jsem někdy byl dokonce účastníkem událostí, které měly popisovat, tak mohu zodpovědné říci, že Čína navenek říká něco jiného než doma“.
Uvedl také, že varování, které demokratickým zemím vysílá ostrovní stát Tchaj-wan, nebere na lehkou váhu. „Neboť jako blízký soused musí mít s (čínským režimem) své bohaté zkušenosti,“ uvádí Fischer.
Předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dále upozornil na to, že Komunistická strana Číny „rozmetala ústavní pořádek v Hong-Kongu, tedy v oblasti, která měla vždy vysokou míru autonomie a kde platila dělba moci a kde měli vlastní parlament a zákony“.
„Peking se rozhodl, že na to nebude brát ohled. Porušil své mezinárodní závazky, které na sebe dobrovolně převzal. A tak namísto poslanců Hongkongu, kteří vzešli ze svobodných férových voleb, o budoucnosti občanů této země rozhodl stálý výbor komunistické strany v Pekingu. Zákon o státní bezpečnosti, který zde začal platit, zavedli bez ohledu na to, co si o tom myslel zdejší parlament,“ upozorňuje na situaci v dříve demokratickém Hongkongu Fischer a na změny, které přinesl stoupající vliv čínského režimu.
Podle Fischera dochází v Hongkongu k deformaci práva a „namísto právního státu tu máme boj, válku, v níž se právních norem zneužívá v rozporu se základními principy, na nichž stojí naše svoboda a demokracie“. Podle senátora se podobný fenomén deformace práva objevuje i v dalších zemích světa.
Jak z proslovů představitelů komunistické Číny vyplývá, usiluje politbyro o prosazení „nového globálního řádu“.
„Myslím, že nemusíme dlouho pochybovat o tom, z jakých principů tento nový řád vychází. Bude jistě především vytvářet podmínky pro to, aby zájmy komunistů v Číně zůstaly zachovány na prvním místě bez ohledu na zájmy ostatních,“ říká Fischer.
„Čína má ambici prosadit nový globální řád. Měli bychom si toho být vědomi, mluvit o tom a jednat v souladu s našimi vlastními zájmy. Jinak v tomto střetu nemáme šanci,“ varuje absolventy Harvardu senátor.
Podle Fischera by se měla ke zvrácení situace připojit i byznysová sféra: „Avšak hledání zisku za každou cenu, často velmi krátkodobého zisku, se může dostat do napětí se zájmy našich společností a našich států.“
Zmínil také případy krádeží duševního vlastnictví západním firmám, které podnikají v Číně: „Například se této firmě přihodí, že její intelektuální vlastnictví a její patenty jsou zcizeny. Kde se tyto patenty rodily a kde vznikaly? Například v některém státě Evropy, kde vysoká míra sociálního zabezpečení, kreativní průmysl, vysoká úroveň školství nebo veřejné dotace a příspěvky vytvořily natolik příznivé podmínky, že výsledky té firmy jsou založeny nejen na jejich privátním úsilí a genialitě jejich manažerů, ale že vyrůstají z úsilí společenství, které přispělo k úspěchu této firmy“.
„Dalo by se tedy předpokládat, že tak, jako očekáváme, že se budou občané chovat vůči svým státům loajálně, tak by podobná loajalita měla existovat i na straně privátních aktérů a soukromých korporací. V opačném případě bychom mohli skutečně oslabovat postavení našich států Evropy. A pak se nemůžeme divit, že Evropa má potíže z hlediska schopnosti konkurovat nebo že není schopná se dostatečně bránit predátorům. Na bezpečnosti opravdu záleží. Pokud nepřijmeme důležitá rozhodnutí včas, mohli bychom právě naši bezpečnost ohrozit. A s tím také naši prosperitu,“ míní Fischer.
„Některé hodnoty zkrátka nejsou na prodej. A neměli bychom přihlížet tomu, že se to děje. A že je tu řada aktérů, kteří zkouší prodávat – a často hluboko pod cenou – i to, co bychom si měli ponechat,“ dodává senátor.
„O těchto věcech je třeba nahlas mluvit. A to dříve, než bude pozdě,“ uzavírá Fischer.
