Gigazávod na baterie v slovenských Šuranech se stává jednou z největších průmyslových investic na Slovensku. Její pozadí však vyvolává řadu otázek. Projekt, který má od roku 2026 vytvářet tisíce pracovních míst, spojuje dvě firmy – slovenský Inobat a čínský Gotion, přičemž obě čelí kritice z různých důvodů.
Zatímco Inobat má blízké vazby na politické špičky a státní financování, Gotion je spojován s environmentálními problémy, vysoce pravděpodobným vlivem čínského režimu a rizikem pro národní bezpečnost našich sousedů.
Od nového roku má začít výstavba gigabaterkárny u města Šurany nedaleko Nitry. Celý komplex zabere území o rozloze 540 hektarů s tím, že zhruba 375 hektarů bude tvořit plocha průmyslového parku a 165 hektarů bude plocha území, přes které povedou inženýrské sítě nezbytné pro provoz parku.
V nové továrně by mělo vzniknout více než 2 220 pracovních míst při plném využití kapacity výroby. Více než tři čtvrtiny pracovních míst budou vyhrazeny operativnímu personálu a zbytek bude tvořit vysoce kvalifikovaný personál, jako jsou vědečtí pracovníci, inženýři a management. Dalších 350 pracovních míst by mělo vzniknout v subdodavatelském parku. Spuštění výroby se očekává v roce 2026.
Celý průmyslový komplex postaví firma GIB EnergyX Slovakia. Tu tvoří dva subjekty – čínský Gotion (80% podíl) a slovenský Inobat AUTO (20% podíl). V tomto článku si oba subjekty blíže představíme.
Slovenská firma INOBAT
Společnost Inobat má sídlo v Bratislavě a výrobu baterií momentálně provozuje ve Voděradech. Je to první firma, která vyrábí baterie do elektromobilů s razítkem „made in Slovakia“. Vznikla v září 2019 a na své webstránce uvádí, že know-how jí poskytli inženýři čínské firmy Wuxi Lead.
Poslanec Jozef Hajko (KDH) poukázal na skutečnost, že Inobat má politické pozadí, protože v jejím představenstvu se nachází jméno Vazila Hudáka. „Je to člověk, který byl ministrem za vlády Směru. Na ministerstvu financí byl státním tajemníkem a poté ministrem hospodářství. To znamená, že je tam politické pozadí. Navíc tato společnost již dostala v minulosti podporu 35 milionů na rozvoj svého byznysu,“ řekl na tiskové konferenci.
Pozadím firmy Inobat se ve svém videu zabývá i aktivista Miro Heredoš z občanského sdružení Volná zóna. Uvedl, že již v roce 2017 dnešní eurokomisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost Maroš Šefčovič (tehdy eurokomisař pro energetiku) založil Evropskou bateriovou alianci. Rok nato na setkání GLOBSEC ve Vysokých Tatrách oznámil Šefčovič společně s dnešním guvernérem Národní banky Slovenska Petrem Kažimírem (tehdy ministrem financí za Směr-SD) a bývalým ministrem hospodářství a místopředsedou samotného GLOBSECu Vazilem Hudákem (Směr-SD) vznik její Slovenské aliance. O několik měsíců později vznikla firma Inobat. Založili ji již zmiňovaný Hudák s Mariánem Bočekem.
Heredoš poznamenává, že Hudák byl zároveň i viceprezidentem Evropské investiční banky. Banka zanedlouho Inobatu přidělila půjčku prostřednictvím tvz. strategického akčního plánu EU pro baterie. Stejně tak Šefčovič firmě Inobat doporučil ucházet se o finanční pomoc od EU, tedy od Evropské investiční banky.
„Z Evropské investiční banky (EIB) odešel Hudák ke konci října 2019. O osm měsíců později, v červenci 2020, vstoupil do dozorčí rady InoBatu, čímž porušil etický kodex EIB. Dvanáct měsíců se totiž měl zdržet aktivit, které by mohly být vnímány jako střet zájmů,“ píše Investigativní centrum Jána Kuciaka (ICJK). Podle ICJK měl během období tehdy proaktivně informovat ECC (Etickou komisi banky) o všech potenciálních jmenováních/zaměstnáních, která by mohla způsobit skutečný, potenciální nebo zdánlivý osobní střet zájmů, což však neudělal.
Heredoš ve videu uvádí, že několik měsíců po založení firmy se v roce 2019 tehdejší ministr hospodářství Peter Žiga (tehdy Směr-SD, dnes Hlas-SD) rozhodl podepsat s Inobatem memorandum o postavení baterkárny na Slovensku. O dalších několik měsíců v roce 2020 vláda na základě návrhu ministra financí Ladislava Kamenického (Směr-SD) přidělila Inobatu dotaci 5 milionů eur.
Kvůli pandemii se výstavba továrny musela zastavit, konstatuje Heredoš. Firma však podle něj byla nadále státem podporována. Uvádí, že ministr dopravy Andrej Doležal (SME rodina) vyplatil Inobatu v roce 2022 nenávratný finanční příspěvek v hodnotě téměř 24 milionů eur.
Po posledních volbách začala být výstavba baterkárny opět prioritou vlády. Už měsíc po převzetí moci podepsal premiér Robert Fico (Směr-SD) memorandum s firmou GIB EnergyX Slovakia. Jak již bylo zmíněno výše, tvoří ji dva subjekty – čínská firma Gotion (80%) a slovenská firma Inobat AUTO (20%). Od vlády čínsko-slovenská firma následně obdržela mimořádně vysoké dotace – přes 344 milionů eur – na výstavbu závodu v Šuranech.
„Robert Fico ani vláda nebudou nikdy ve věci baterkárny poslouchat odpor občanů, protože se zde jedná o vyšší zájem osob, které jsou na pozadí Směru a které tuto investici plánovaly již dlouhá léta,“ konstatoval Heredoš.
Čínská firma GOTION
Čínská společnost Gotion High-Tech, která má projekt v Šuranech realizovat, sídlí ve městě Hefei v provincii Anhui. Kromě toho má pobočky i v dalších čínských městech a v zahraničí včetně Německa nebo USA. Firmu založil v roce 2006 Zhen Li. Gotion má v zahraničí kontroverzní renomé. Společnost již v minulosti čelila několika kauzám a obviněním v oblasti environmentální, pracovních podmínek či etiky.
Medializovány jsou také vazby firmy na Komunistickou stranu Číny. Protesty proti založení baterkárny se odehrály například v americkém státě Michigan. Občané neprotestovali jen kvůli dopadu na životní prostředí, ale také z důvodů národní bezpečnosti.
„Xi Jinping se postavil do čela vojensko-obchodní fúze, což v podstatě říká, že vše, co se týká byznysu s Čínou, má vojenské implikace a vyhrazuje si právo získávat a využívat všech nabytých informací. To skutečně všechna taková partnerství velmi zpochybňuje,“ prohlásil americký kongresman John Moolenaar (Republikánská strana).
Podle Molenaara mají nejvyšší představitelé Gotionu úzké vztahy na komunistickou stranu, které jsou sami členy, stejně jako stovky dalších zaměstnanců. Uvedl, že čelní představitelé firmy se pravidelně setkávají s nejvyššími představiteli čínského režimu.
Ve stanovách firmy dokonce stojí: „Společnost by měla zřídit stranickou organizaci a provádět stranické aktivity v souladu s Ústavou Komunistické strany Číny. Společnost by měla zajistit nezbytné podmínky pro výkon stranických aktivit.“
V září 2023 republikánský senátor Marco Rubio (aktuálně Donaldem Trumpem nominovaný na ministra zahraničních věcí) s dalšími republikány z několika států USA poslali dopis ministryni financí Janet Yellenové, ve kterém vyzvali Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech, aby přehodnotil vazby společnosti Gotion na komunistickou stranu a aby byla firma Gotion v USA podrobena bezpečnostní prověrce.
V listopadu 2024 ministerstvo pro vnitřní bezpečnost USA zařadilo na černou listinu dva hlavní subdodavatele firmy Gotion (Xinjiang Nonferrous a Xinjiang Joinworld). Obě firmy sídlí v nechvalně známé provincii Xinjiang, kde dochází k nucené práci místního ujgurského etnika. Přesně z tohoto důvodu byly obě firmy zařazeny na černou listinu.
Kanadský expert na Čínu a bývalý diplomat v Pekingu Charles Burton upozornil, že „žádný čínský průmyslový podnik neexistuje nezávisle na čínském státu jedné strany…“
„Všechny čínské nadnárodní podniky jsou plně integrovány do stranicko-státního, korporátního, vojenského a bezpečnostního aparátu ČLR [Čínské lidové republiky], protože, jak řekl generální tajemník strany Xi Jinping… strana řídí všechno,“ vysvětlil.
Podle Burtona by každá zahraniční investice z Číny měla podléhat „nejpřísnějšímu“ testu národní bezpečnosti bez ohledu na sektor a na to, zda jde o státní nebo soukromý subjekt. Jakékoli duševní vlastnictví, ke kterému čínský podnik získá přístup prostřednictvím investice od zahraničního partnera, „bude samozřejmě tajně převedeno kanály čínské komunistické strany“. Režim pak využije tuto technologii k prosazování svých vlastních zájmů, uvedl Burton.
Také zmínil příklad telekomunikačního gigantu Huawei. Tato společnost „se neoznačuje za čínský státní podnik, ale, podobně jako všechny instituce v Čínské lidové republice, i její organizační schéma naznačuje, že při rozhodování má přednost [podnikový] orgán Komunistické strany Číny před představenstvem společnosti Huawei“, konstatoval.
– ets –
