Ztučnělá játra: příznaky, příčiny, léčba a přírodní přístupy

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Odborně posoudil: Dr. Beverly Timerding, M.D.

Játra jsou největším vnitřním orgánem a hrají klíčovou roli při zpracování živin, filtraci toxinů a tvorbě nezbytných proteinů. Jsou zodpovědná za metabolismus tuků – k jejich ukládání v orgánech dochází nejčastěji právě v játrech. Pokud hromadění tuků přesáhne 5 procent hmotnosti jater, hovoříme o ztučnělých játrech, odborně označovaných jako steatóza jater (hepatic steatosis).

V České republice trpí steatózou jater přibližně 30 % dospělé populace, přičemž nejčastější příčinou je metabolická tuková nemoc jater (MASLD) spojená s obezitou, inzulinovou rezistencí a sedavým životním stylem, jak uvádí MUDr. Irena Míková z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM. Pro srovnání, v USA postihují ztučnělá játra asi čtvrtinu obyvatel a přibližně 5 % trpí formou spojenou s konzumací alkoholu. Většina případů ztučnělých jater, ať už v Česku či USA, nepůsobí výraznější obtíže a ani významně nenarušuje funkci orgánu, nicméně tento stav činí játra náchylnějšími k zánětu a tvorbě jizevnaté tkáně. V dlouhodobém horizontu může nemoc postupovat do cirhózy, hepatocelulárního karcinomu či selhání jater.

Jaké typy ztučnělých jater rozlišujeme?

Existují dva hlavní typy onemocnění ztučnělých jater: nealkoholické ztučnělé onemocnění jater (NAFLD) a alkoholické ztučnělé onemocnění jater (AFLD).

1. NAFLD

NAFLD je nejčastější formou ztučnělého onemocnění jater u lidí, kteří nekonzumují nadměrné množství alkoholu. Jedná se o celosvětově nejrozšířenější chronické onemocnění jater, kterým trpí přibližně 25 procent světové populace. Je to také nejčastější jaterní choroba u dětí a její prevalence se za posledních dvacet let více než zdvojnásobila.

V červnu navrhla skupina odborníků složená především z hepatologů a klinických lékařů přejmenovat NAFLD, protože výrazy „nealkoholické“ a „ztučnělé“ považovali za stigmatizující. Navrhli nový termín – ztukovatění jater spojené s metabolickou dysfunkcí (MASLD). Součástí návrhu byla i úprava diagnostických kritérií. Podle těchto nových kritérií odhalila samostatná studie vyšší prevalenci MAFLD než NAFLD – více než 40 procent sledované populace odpovídalo diagnóze, zatímco podle původní definice šlo jen o 31 procent.

2. AFLD

Tato forma, známá také jako alkoholická steatohepatitida, je přímo spojena s nadměrnou konzumací alkoholu.

Akutní ztučnělá játra v těhotenství
Další vzácnou formou je akutní ztučnění jater v těhotenství (AFLP). Asi 3 procenta těhotných žen trpí různými jaterními poruchami, z nichž některé mohou ohrozit život matky i dítěte.

Akutní ztučnění jater v těhotenství je život ohrožující stav, který se vyskytuje přibližně u 5 ze 100 000 těhotenství. Je charakterizován akutní jaterní dysfunkcí, typicky po 20. týdnu těhotenství. Vzhledem k závažným komplikacím je nezbytné okamžité vyhledání lékařské pomoci a rychlý zásah. V posledních letech vedla rychlejší diagnostika a včasné ukončení těhotenství ke snížení mateřské úmrtnosti u AFLP na 4 procenta.

AFLP je nepředvídatelné a nelze mu předejít. Jeho příčiny nejsou známy. Mezi příznaky mohou patřit nevolnost a zvracení, bolesti a otok břicha, hypertenze, žloutenka, poruchy srážlivosti krve a zmatenost.

Jaké jsou stadia ztučnělých jater?

Nealkoholické ztučnělé onemocnění jater (NAFLD) má čtyři stadia, zatímco alkoholické ztučnělé onemocnění jater (AFLD) tři.

NAFLD

Většina lidí s NAFLD obvykle projde pouze počátečním stadiem, často aniž by si toho byli vědomi.

• Nealkoholické ztučnění jater (NAFL): Označované také jako jednoduché ztučnění jater nebo steatóza. Je charakterizováno hromaděním tuku v jaterních buňkách bez významnějšího zánětu a bývá zpravidla neškodné. Může se však projevit tlakem či bolestí v břiše v důsledku zvětšení jater. Většina pacientů s NAFLD má právě tuto formu.
• Nealkoholická steatohepatitida (NASH): Závažnější forma NAFLD spojená se zánětem jater. Mezi lidmi s NAFLD je zhruba 20 procent diagnostikováno s NASH, což odpovídá asi 5 procentům dospělých ve Spojených státech. NASH lze rozdělit na dva typy: primární, spojený s obezitou a diabetem při absenci nadměrné konzumace alkoholu, a sekundární, vyvolaný některými léky nebo toxiny. NASH se může vyskytovat i spolu s jinými jaterními onemocněními, například s chronickou hepatitidou C.
• Fibróza: Výsledkem přetrvávajícího zánětu jater je tvorba jizevnaté tkáně v okolí jater a přilehlých cév. Přesto mohou játra nadále fungovat relativně normálně.
• Cirhóza: Nejpokročilejší stadium, které nastává po letech chronického zánětu. Játra se smršťují, vznikají trvalé jizvy a povrch se stává hrbolatým a uzlovitým. Toto nevratné poškození může vést k selhání jater a/nebo rakovině jater.

Ztučnělá játra sice sama o sobě nevyžadují okamžitou lékařskou péči, ale při jejich progresi může dojít k zánětu a zjizvení tkáně. Fibróza se může vyvinout do nevratné cirhózy, která zvyšuje riziko selhání jater a riziko vzniku rakoviny.

AFLD

• Alkoholické ztučnění jater (steatóza): V tomto stadiu se tuk hromadí v jaterní tkáni, játra se zvětšují a mohou způsobovat tlak či bolest v pravém podžebří.
• Alkoholická hepatitida: Dochází k zánětu jaterních buněk, jehož závažnost a průběh závisí na rozsahu poškození. Těžké případy mohou vést až k selhání jater.
• Alkoholická cirhóza: V tomto pokročilém stadiu dochází k ukládání vazivové (fibrotické) tkáně v játrech, což vede k nevratnému poškození a komplikacím, například k portální hypertenzi (zvýšenému tlaku v portálním žilním systému, který zpomaluje odtok krve z trávicí soustavy včetně jícnu).

AFLD se obvykle zlepšuje po vysazení alkoholu. Pokračující konzumace alkoholu však může vést k závažným jaterním onemocněním.

Jaké jsou příznaky a časné projevy ztučnělých jater?

Ztučnělá játra se často označují jako „tichá“ jaterní choroba, protože obvykle probíhají bezpříznakově nebo mají jen minimální projevy. Nejčastěji jsou odhalena náhodně při vyšetřeních kvůli jiným onemocněním nebo při preventivních prohlídkách, například při krevních testech.

Pokud se příznaky objeví, mohou zahrnovat:

• pocit únavy,
• tlak či diskomfort v pravém podžebří,
• neúmyslný úbytek hmotnosti.

NASH a fibróza

U nealkoholické steatohepatitidy (NASH) a fibrózy (jizvení jaterní tkáně) se mohou projevit tyto příznaky:

• úbytek hmotnosti,
• slabost,
• výrazná únava,
• tupá či přetrvávající bolest v pravém podžebří.

Cirhóza

Pokročilejší stádium cirhózy se vyznačuje závažnějšími příznaky, mezi něž patří:

• cévní metličky na kůži („pavoučkové névy“),
• žloutenka,
• svědění kůže,
• nevolnost, zvracení a nechutenství,
• horečka a zimnice,
• edémy (otoky nohou, kotníků, chodidel nebo břicha).

Alkoholická hepatitida

Při alkoholické hepatitidě se mohou objevit tyto příznaky:

• citlivost nebo bolest v břišní oblasti,
• nevolnost, zvracení a nechutenství,
• žloutenka,
• úbytek hmotnosti,
• únava a slabost,
• horečka.

Co způsobuje ztučnělá játra?

Každý typ ztučnělých jater má své vlastní příčiny.

NAFLD

Výzkumy příčin nealkoholického ztučnění jater (NAFLD) stále pokračují. Současné studie ukazují, že k rizikovým faktorům patří základní zdravotní stav, genetická predispozice, strava a funkce trávicího systému. K rozvoji NAFLD mohou přispět i některé léky, například kortikosteroidy, antidepresiva, antipsychotika či tamoxifen.

Specificky se na vzniku NAFLD podílí sedavý způsob života a tzv. západní strava bohatá na tuky a rafinované sacharidy. Ve Spojených státech vedly tyto návyky k nárůstu obezity, diabetu, navýšení triglyceridů a metabolickému syndromu. Tyto stavy podporují zánět jater a hromadění tuku. Nadměrný kalorický příjem může přetížit schopnost jater tuky zpracovávat, což vede ke ztučnění jater, zejména u lidí s uvedenými rizikovými faktory.

NAFLD může vzniknout také v důsledku poruchy funkce jaterních buněk, které nejsou schopny zpracovat nebo odbourat nahromaděný tuk. To vede k patologickým změnám v játrech. Mezi stavy, které tento typ NAFLD vyvolávají, patří hladovění, bílkovinně-kalorická malnutrice, hepatotoxiny a poškození jaterních buněk vyvolané léky.

AFLD

Alkoholické ztučnění jater (AFLD) je způsobeno nadměrným příjmem alkoholu, který játra poškozuje. Při odbourávání alkoholu vznikají škodlivé látky, například acetaldehyd, které poškozují jaterní buňky, vyvolávají zánět a mohou přeměnit zdravé buňky v nádorové.

Alkohol navíc snižuje hladinu antioxidantů, což vede k oxidačnímu stresu a tvorbě volných radikálů, které dále poškozují jaterní buňky a podporují zánět.

Zneužívání alkoholu proto může vyvolat celou řadu onemocnění jater spojených s alkoholem – od ztučnění jater přes alkoholickou hepatitidu až po cirhózu.

Kdo je ohrožen ztučnělými játry?

Existuje řada rizikových faktorů pro vznik ztučnělých jater.

NAFLD (nealkoholické ztučnění jater)

• Věk: Riziko roste s věkem, vyšší je u osob nad 50 let.
• Pohlaví: NAFLD se častěji vyskytuje u mužů, zatímco ženy mají vyšší riziko rozvoje pokročilé fibrózy.
• Rasa a etnicita: Nejvyšší prevalence NAFLD byla zjištěna u Hispánců, pak následují nehispánští běloši; a nakonec u osob černé pleti je výskyt nižší.
• Nadváha/obezita:
  • nadváha = BMI 25–30,
  • obezita = BMI nad 30.
    Výzkumy ukazují, že NAFLD se vyskytuje přibližně u 75 % osob s nadváhou a u více než 90 % osob s těžkou obezitou. Riziko zvyšuje zejména ukládání tuku v oblasti pasu („jablkový typ“ obezity). Zvýšené zdravotní riziko se objevuje u mužů s obvodem pasu nad 102 cm a u žen nad 89 cm.
• Metabolický syndrom (syndrom inzulinové rezistence): Soubor stavů, které zvyšují riziko ischemické choroby srdeční, diabetu, cévní mozkové příhody a dalších závažných onemocnění. Patří sem:
  • vysoký krevní tlak,
  • diabetes 2. typu,
  • zvýšený cholesterol a triglyceridy.

Další rizikové faktory:

• rychlý úbytek hmotnosti a nezdravé stravovací návyky,
• chirurgická léčba obezity (gastrický nebo střevní bypass),
• poruchy trávicího traktu,
• snížená funkce štítné žlázy,
• syndrom polycystických ovarií (PCOS),
• hepatitida C,
• kouření,
• hladovění a/nebo malnutrice,
• vzácná genetická onemocnění (např. Wilsonova choroba, hypobetalipoproteinémie),
• užívání některých léků: blokátory kalciových kanálů, protinádorová léčiva, kortikosteroidy, estrogeny, léky na HIV.

Ztučnělá játra se mohou vyvinout i u osob bez těchto rizikových faktorů, včetně malých dětí.

AFLD (alkoholické ztučnění jater)

• Konzumace alkoholu: Nejvýznamnější rizikový faktor. Riziko AFLD významně stoupá při konzumaci 15 a více alkoholických nápojů týdně u mužů a při konzumaci 8 a více nápojů týdně u žen, pokud tento stav trvá 10–12 let.
• Pohlaví: Ženy mají vyšší riziko alkoholické hepatitidy a cirhózy než muži, a to i při stejné konzumaci alkoholu.
• Hepatitida C

AFLP (akutní ztučnění jater v těhotenství)

• Deficit enzymu long-chain 3-hydroxyacyl-CoA dehydrogenázy: Nejvýznamnější přispívající faktor k rozvoji AFLP.
• Historie AFLP v předchozím těhotenství.
• Preeklampsie: Těhotenská hypertenzní porucha, která se podílí na 9–26 % úmrtí matek v zemích s nízkými příjmy a na 16 % v zemích s vysokými příjmy.
• HELLP syndrom: (Hemolysis, Elevated Liver enzymes, Low Platelets) – vzácný, ale život ohrožující stav v těhotenství charakterizovaný rozpadem červených krvinek, poruchou funkce jater, krvácením a vysokým krevním tlakem. Často souvisí s preeklampsií a eklampsií.
• Mnohočetné těhotenství.
• Nesení mužského plodu.

Jak se ztučnělá játra diagnostikují?

Odhalit ztučnělá játra je obtížné, protože onemocnění většinou probíhá bez výrazných příznaků. Často se zjistí náhodně při vyšetřeních z jiných důvodů, například při rutinních krevních testech.

Jakmile je podezření na ztučnělá játra, tak lékaři vycházejí z anamnézy pacienta, jeho stravovacích návyků, životního stylu, fyzikálního vyšetření a z výsledků různých testů.

Krevní vyšetření

• Jaterní testy (liver function tests): Obvykle součást komplexního metabolického panelu (CMP); zahrnují stanovení jaterních enzymů.
• Protrombinový čas (PT): Standardní test srážlivosti krve, hodnotí funkčnost koagulačního systému (zejména tzv. vnější dráhy – extrinsic pathway).
• Stanovení hladiny albuminu: Albumin, tvořený játry, brání úniku tekutin z cév a přenáší hormony, vitaminy a enzymy. Nízké hladiny mohou poukazovat na onemocnění jater či ledvin. Zvýšené hodnoty bývají spojeny s dehydratací.

Zobrazovací metody

Používají se k detekci hromadění tuku v játrech a dalších známek onemocnění:

• CT vyšetření,
• magnetická rezonance (MRI),
• ultrazvuk – standardní metoda k potvrzení diagnózy NAFLD,
• magnetická rezonanční elastografie (MRE) – slibná metoda k hodnocení fibrózy jater,
• metoda Controlled Attenuation Parameter (CAP): Nový typ ultrazvuku, který měří množství tuku v játrech a zároveň posuzuje jejich tuhost pomocí tranzientní elastografie (FibroScan). Vysoká tuhost ukazuje na přítomnost fibrózy.

Další vyšetření

• index inzulinové senzitivity (QUICKI),
• test inzulinové rezistence,
• biopsie jater: invazivní odběr vzorku jaterní tkáně je nezbytný k potvrzení diagnózy NASH a je nejspolehlivější metodou pro diagnostiku chronické hepatitidy a fibrózy. Většinu pacientů s NAFLD však lze diagnostikovat a „stadifikovat“ neinvazivně. Proto se biopsie používá hlavně tehdy, když jsou výsledky nejasné.

Jaké jsou komplikace ztučnělých jater?

Komplikace se liší podle typu onemocnění.

NAFLD

• přechod z NASH do cirhózy,
• hepatocelulární karcinom (HCC) – tvoří více než 90 % primárních nádorů jater a je hlavní příčinou úmrtí na rakovinu,
• kardiovaskulární onemocnění (ischemická choroba srdeční, hypertenze, cévní mozková příhoda, srdeční selhání aj.),
• terminální jaterní selhání (pokročilá, nevratná poškození jater včetně dekompenzované cirhózy).

AFLD

• ascites (patologické hromadění tekutiny v dutině břišní v důsledku portální hypertenze),
• spontánní bakteriální peritonitida (akutní infekce ascitu),
• varikózní krvácení (krvácení z jícnových varixů, život ohrožující komplikace cirhózy),
• hepatopulmonální syndrom (rozšíření plicních cév, vedoucí k hypoxémii),
• hepatický hydrothorax (hromadění tekutiny v hrudní dutině),
• hepatorenální syndrom (závažná komplikace pokročilé cirhózy spojená se selháním ledvin),
• jaterní encefalopatie (reverzibilní neuropsychiatrický syndrom způsobený hromaděním toxických látek v mozku),
• jaterní nádory – hepatocelulární karcinom a intrahepatální cholangiokarcinom,
• trombóza portální žíly (PVT),
• cirhotická kardiomyopatie (porucha srdeční funkce u pacientů s cirhózou).

AFLP (akutní ztučnění jater v těhotenství)

• plicní edém (tekutina v plicích),
• selhání jater,
• diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC) – vzácná, život ohrožující porucha srážlivosti,
• úmrtí.

Jak se ztučnělá játra léčí?

Léčba ztučnělých jater závisí na jejich typu a stadiu.

1. NAFL

Pro samotné nealkoholické ztučnění jater (NAFL) zatím nebyly schváleny žádné specifické léky. Lékaři se proto zaměřují na řešení rizikových faktorů a souvisejících zdravotních problémů, jako jsou zvýšené hladiny krevních lipidů nebo diabetes 2. typu.

Ve většině případů NAFL nepokračuje do závažnějších stadií a je možné ho zvrátit. Základem léčby je redukce hmotnosti, která může snížit množství tuku v játrech, omezit zánět a zabránit tvorbě jizev. U osob s nadváhou nebo obezitou pomáhá zhubnutí prostřednictvím vyvážené stravy, zdravého životního stylu a pravidelné fyzické aktivity ke zlepšení NAFL i NASH.

• Redukce pouhých 3–5 % tělesné hmotnosti snižuje množství tuku v játrech.
• Úbytek 7–10 % tělesné hmotnosti může významně snížit zánět a fibrózu jater.
• Důležité je hubnout postupně, protože rychlé hubnutí či malnutrice mohou jaterní onemocnění zhoršit.

Životní stylové změny, které mohou NAFL zvrátit:

• dosažení a udržení zdravé hmotnosti (ideální BMI = 18,5–24,9),
• vyvážená strava s důrazem na ovoce, zeleninu, libové bílkoviny a komplexní sacharidy, s omezením tuků, cukru a soli (zejména z průmyslově zpracovaných potravin); pomoci mohou i menší porce,
• pravidelná fyzická aktivita (alespoň 150 minut středně intenzivního cvičení týdně, např. chůze, jízda na kole); přínos má jakýkoli pohyb, i bez ohledu na hubnutí,
• vyhýbání se kouření (snížení rizika infarktu a cévní mozkové příhody),
• dostatek spánku (7–9 hodin denně, nedostatek spánku narušuje metabolismus a podporuje inzulinovou rezistenci),
• omezení nebo vynechání léků poškozujících játra (přes 1 000 druhů léčiv může mít hepatotoxický účinek, např. antibiotika, nesteroidní antiflogistika – NSAIDs – nebo paracetamol).

2. NASH

Léčebné možnosti pro nealkoholickou steatohepatitidu (NASH) zahrnují:

• Životní stylové změny: stejné principy jako u NAFL.
• Vitamin E: u pacientů s NASH potvrzeným biopsií, kteří nemají komplikující faktory (např. diabetes, závažné srdeční onemocnění nebo cirhózu), může lékař doporučit léčbu vitaminem E. Výzkumy ukazují, že vitamin E může zmírnit jaterní zánět.
• Pioglitazon: antidiabetikum, které zlepšuje citlivost na inzulin, snižuje glykémii a hodnoty jaterních markerů. Je účinné i u NASH v kombinaci s prediabetem nebo diabetem 2. typu. Rizikem jsou však nežádoucí účinky, např. hypoglykemie, otoky nohou, bolest na hrudi či kloubní obtíže.
• Bariatrická chirurgie: chirurgická léčba obezity může zlepšit stav jater. Vyžaduje však pečlivé sledování jaterních funkcí, protože změny v příjmu živin mohou přinášet komplikace.
• Transplantace jater: možnost pro pacienty s pokročilým stádiem NASH a terminálním selháním jater (ESLD). Transplantace je často jedinou cestou, jak obnovit funkci jater a zachránit život. Riziko návratu NASH po transplantaci je minimální. NASH je dnes jednou z hlavních příčin transplantací jater v USA.
• Experimentální léčba: probíhá řada klinických studií s novými léky zaměřenými na snížení fibrózy a další mechanismy rozvoje NASH.

3. Fibróza

Pro léčbu jaterní fibrózy zatím neexistuje jednotný standardní postup. Současná terapie se zaměřuje především na odstranění faktorů, které vedou k zánětu jater, odumírání hepatocytů a oxidačnímu stresu. Patří sem:

• Antivirotika proti hepatitidě: tyto léky inhibují virové infekce jater, čímž snižují zánět a odumírání jaterních buněk, a tím omezují poškození jater a tlumí fibrózu.
• Vitaminy: výzkumy ukázaly, že nízké sérové hladiny vitaminu C souvisejí s fibrózou jater u mužů a u obézních či nadváhou trpících Američanů s NAFLD. Stejně tak byla nízká hladina vitaminu D spojena s NAFLD a závažnější fibrózou.
• Transplantace jater: těžká fibróza může přejít v cirhózu, selhání jater a portální hypertenzi, což často vyžaduje transplantaci.

4. Cirhóza

Pro cirhózu (alkoholickou i nealkoholickou) neexistuje specifická léčba, která by onemocnění vyléčila a obnovila poškozenou tkáň. Zásadní je řešit vyvolávající příčiny a zvládat komplikace – tím lze zpomalit postup nemoci a oddálit selhání jater.

U pacientů s časnou cirhózou může zlepšení přinést bariatrická chirurgie (léčba obezity). V pokročilých stadiích cirhózy a u terminálního jaterního selhání je často nezbytná transplantace jater, která bývá jedinou život zachraňující možností.

5. AFLD

U osob s alkoholickým ztučněním jater (AFLD) může abstinence od alkoholu v jakémkoli stadiu zastavit postup poškození, snížit zánět a v některých případech dokonce stav zvrátit.

Zdravotníci mohou doporučit také nutriční terapii, protože malnutrice i obezita jsou u osob zneužívajících alkohol časté a významně ovlivňují rozvoj a progresi AFLD.

Pacienti s alkoholickou hepatitidou, kteří nejsou schopni pokrýt své nutriční potřeby běžnou stravou, by měli dostávat dietní suplementaci. Kromě toho se mohou využít následující postupy:

• Kortikosteroidy: představují hlavní léčbu těžké alkoholické hepatitidy u pacientů splňujících určité kritérium, i když výsledky jsou smíšené. Působí změnou rovnováhy cytokinů – snižují hladiny prozánětlivých a zvyšují hladiny protizánětlivých cytokinů. Nejčastěji je doporučován prednisolon pro své protizánětlivé a imunosupresivní účinky. Novější data ukazují, že prednisolon zlepšuje přežití po dobu jednoho měsíce.
• Pentoxifylin: v některých případech je preferován před prednisolonem. Tento lék zlepšuje průtok krve a může omezit komplikace.
• Transplantace jater: využívá se i v léčbě těžké alkoholické hepatitidy, pokud selžou jiné možnosti.

Jak ovlivňuje psychické nastavení ztučnělá játra?

Neexistují jednoznačné důkazy o tom, že by psychické nastavení mohlo přímo ovlivnit rozvoj nebo zvrat ztučnělých jater. Výzkumy však naznačují souvislost mezi NAFLD a osobnostními či náladovými poruchami.

Nová studie publikovaná v časopise BMC Gastroenterology sledovala 96 účastníků rozdělených do tří skupin: pacienti s NAFLD, pacienti s jiným jaterním onemocněním a zdraví jedinci. Pacienti s NAFLD vykazovali vyšší skóre nekontrolovaného přejídání a vyšší výskyt osobnostních poruch. Výzkumníci předpokládají, že spojení mezi NAFLD a poruchami osobnosti – například hraniční poruchou osobnosti – může být zprostředkováno impulzivitou. Proto doporučili, aby byli pacienti s NAFLD vyšetřováni i na přítomnost osobnostních poruch.

Další retrospektivní průřezová studie, která zahrnovala více než 25 000 účastníků, našla souvislost mezi depresí, úzkostí a přítomností NAFLD. Ženy se ztučnělými játry častěji trpěly depresí – čím pokročilejší bylo jejich onemocnění, tím vyšší bylo riziko. Pozdější stadia onemocnění byla u žen významně spojena také s výskytem úzkosti. U mužů tato souvislost popsána nebyla. Vědci se domnívají, že tento vztah by mohly vysvětlovat zvýšené zánětlivé markery, které se u osob s poruchami nálady vyskytují častěji.

Jaké jsou přirozené přístupy ke ztučnělým játrům?

Některé přírodní látky lze využívat jako doplněk k dietním opatřením a konvenční léčbě, aby se maximalizoval zdravotní přínos. Před zahájením užívání jakýchkoli doplňků je však vždy nutná konzultace s lékařem.

1. Rostlinné přípravky

V současnosti vykazují největší potenciál při ovlivnění různých patologických aspektů rozvoje NAFLD následující látky: polysacharidová složka kustovnice, česnek, ostropestřec mariánský a deriváty zeleného čaje.

Kustovnice (wolfberry)

Kustovnice, známá také jako goji berry (Lycium barbarum), je tradiční léčivá rostlina v čínské medicíně, oceňovaná pro své příznivé účinky na játra. Polysacharidová složka kustovnice má široké spektrum účinků – antioxidační, imunomodulační, neuroprotektivní, podporuje regulaci metabolismu glukózy a má i protinádorové vlastnosti. Zvířecí studie ukázaly, že polysacharidy kustovnice chrání před poškozením jater vyvolaným oxidačním stresem způsobeným stravou s vysokým obsahem tuku, a přispívají tak ke zlepšení zdraví jater, snížení zánětu a fibrózy.

Česnek

V experimentu na potkanech zlepšilo podávání čerstvého česneku jejich inzulinovou rezistenci, oxidační stres a metabolismus lipidů. Černý česnek prokázal schopnost snižovat oxidační stres v játrech prostřednictvím posílení antioxidačních enzymů. Derivát česneku S-allylmercaptocystein (SAMC) navíc podpořil regeneraci jater po akutním poškození a zmírnil projevy NAFLD, včetně steatózy, fibrózy, oxidačního stresu a zánětu.

Ženšen

Ženšen, prastará léčivá rostlina východní medicíny, se po staletí používá k léčbě různých onemocnění, včetně poruch jater. Z ženšenu bylo izolováno více než 40 ginsenosidů – látek považovaných za hlavní nositele jeho léčivých účinků. Extrakty ženšenu i jednotlivé ginsenosidy prokázaly schopnost regulovat funkce jater a přispívat k léčbě jaterních chorob, jako je hepatotoxicita, hepatitida, jaterní fibróza, cirhóza či hepatocelulární karcinom, a to prostřednictvím různých mechanismů.

Zelený čaj

Zelený čaj je dobře zdokumentován pro své preventivní i léčebné účinky u jaterních onemocnění. U obézních myší například extrakt ze zeleného čaje snížil problémy související s NASH, jako je hromadění lipidů, oxidační stres, zánět a nitroa oxidační stres. Výzkumy rovněž ukázaly, že epigalokatechin-3-galát (EGCG), hlavní polyfenol zeleného čaje, zmírňuje závažnost poškození jater v experimentálním modelu NAFLD.

Nicméně existují i rozporné důkazy: některé přípravky ze zeleného čaje, zejména extrakty v tabletové formě, byly spojovány s poškozením jater u některých lidí. Pokud užíváte jakoukoli formu extraktu ze zeleného čaje a objeví se u vás tmavá moč, žloutenka či bolesti břicha, je nutné jeho užívání ihned ukončit a poradit se s lékařem.

Bhumi amla

Bhumi amla (Phyllanthus niruri), starobylá indická bylina, je stále častěji uznávána jako přírodní možnost pro zmírnění ztučnění jater. V jedné studii byly zkoumány účinky různých extraktů z Bhumi amly u samců potkanů s NAFLD vyvolaným dietou s vysokým obsahem tuku. Výsledky ukázaly výrazné zpomalení progrese NAFLD, včetně snížení tukové hmotnosti jater a zlepšení jaterních funkcí. Tato zjištění naznačují, že Bhumi amla by mohla být dále zkoumána jako přirozený hepatoprotektivní prostředek proti NAFLD i ateroskleróze.

Ostropestřec mariánský

Silybin a silymarin, účinné látky ostropestřce mariánského (Silybum marianum), mají řadu příznivých účinků na jaterní buňky. Patří mezi ně antioxidační působení, regulace zánětu a fibrózy a modulace metabolických drah. Zvířecí studie prokázaly, že extrakt z ostropestřce zmírňuje buněčnou smrt a má protizánětlivé účinky při léčbě ztučnění jater.

2. Dietní doporučení

Podle nutričních specialistů by pacienti s NAFLD měli:

• denně vypít tři šálky kávy,
• zařadit do jídelníčku čtyři lžíce olivového oleje,
• řídit se středomořským stravovacím stylem, který klade důraz na rostlinné potraviny a zdravé tuky.

Jedna metaanalýza ukázala, že pravidelná konzumace kávy souvisí s nižším rizikem NAFLD a může snižovat riziko fibrózy jater u osob s NAFLD. K potvrzení těchto výsledků je však zapotřebí další výzkum.

3. Omega-3 mastné kyseliny

Studie ukázaly, že lidé s NAFLD a NASH mají v játrech více nasycených a mononenasycených tuků, ale nižší hladiny polynenasycených mastných kyselin. Tento posun u množství a typu tuků může vést k poškození jater, zánětu, oxidačnímu stresu a fibróze.

Klinické studie i metaanalýzy prokázaly, že zařazení omega-3 mastných kyselin do jídelníčku – zejména kyseliny dokosahexaenové (DHA) a eikosapentaenové (EPA) – dokáže bezpečně a účinně snížit množství tuku v játrech u lidí s NAFLD. DHA a EPA se přirozeně nacházejí například v tučných rybách (losos, tuňák, makrela) nebo v některých vejcích.

Jak lze ztučnělým játrům předcházet?

Prevenci ztučnělých jater napomáhá především zdravý životní styl a důsledná péče o celkové zdraví. Klíčové kroky zahrnují:

• snížení tělesné hmotnosti o 5–10 % u osob s nadváhou či obezitou,
• pravidelnou fyzickou aktivitu,
• zdravou stravu s omezením soli, cukru a nasycených tuků a naopak s vyšším příjmem bílkovin, celozrnných obilovin, ovoce a zeleniny,
• správnou léčbu základních onemocnění, jako je hypertenze, diabetes či vysoký cholesterol, včetně užívání předepsaných léků,
• omezení nebo vynechání alkoholu,
• pití vody místo slazených nápojů,
• vyhýbání se kouření.

–ete–