Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, klesl v prvním pololetí letošního roku o 54.000 na 3,944 milionu. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí (MF), které má ČTK k dispozici.
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem června 1,874 milionu lidí. Bylo to o 147.000 méně než na konci roku 2024. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, mělo 2,07 milionu lidí. V jeho účastnických fondech počet lidí letos stoupl o 93.000.
„Statistiky nejsou nijak překvapivé a vnímám je jako pozitivní. Počet účastníků ve starších transformovaných fondech dlouhodobě klesá,“ řekl ČTK produktový analytik OVB Vojtěch Šmajer. Tyto fondy kvůli přísným a často neefektivním investičním omezením nedokázaly dostatečně zhodnocovat peníze budoucích penzistů. Přechod klientů do modernějších účastnických fondů je proto podle něj zcela logickým krokem.
Legislativní změny z roku 2024 snížily atraktivitu třetího pilíře pro ty, kdo si chtěli odkládat jen velmi malé částky, protože nově dosáhnou na podstatně menší či nulovou státní podporu, doplnil analytik Investiky Vít Hradil. Zároveň skončily výplaty státních příspěvků pro účastníky v důchodovém věku, což podle něj mohlo opět odradit část zájemců.
Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření klesl letos o 23 korun na 109 korun. Průměrný vyplacený měsíční státní příspěvek činil 90 Kč u penzijního připojištění a 131 Kč u doplňkového penzijního spoření. Průměrný měsíční příspěvek účastníka se proti konci roku 2024 snížil o 104 Kč na 889 Kč.
Příspěvky zaměstnavatele jsou vedeny u 1,722 milionu smluv o penzijním připojištění, respektive doplňkovém penzijním spoření, tedy u více než jedné třetiny smluv. Je to o 1000 méně než na konci roku 2024.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, naopak nabízí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.
Od loňského ledna si lidé mohou odkládat peníze na důchod také do daňově zvýhodněného takzvaného Dlouhodobého investičního produktu (DIP). DIP stejně jako stávající důchodové spořicí produkty umožňuje daňovou úlevu. Ze základu daně je možné každý rok odečíst až 48.000 korun za předpokladu, že produkt bude jeho majitel využívat aspoň deset let a majetek, včetně výnosů, z něj nevybere před dosažením 60 let. Dosud do něj vložilo peníze víc než 170.000 Čechů.
Počet účastníků penzijního připojištění ve fondech třetího pilíře:
Zdroj: MF
