Míra porodnosti ve světě za posledních 60 let klesá, což vede odborníky k varování před vážnými důsledky, pokud se nepodaří tento negativní trend zastavit. Pokud bude nízká porodnost pokračovat, povede to k „postupnému smrštění globální ekonomiky s tím, jak populace stárne a umírá“, uvedl v e-mailu pro Epoch Times Steven Mosher, prezident Ústavu pro populační výzkum (Population Research Institute).
Mosher je odborníkem na kontrolu populace, demografii a Čínu. „Samozřejmě to nenastane přes noc, ale jakmile to bude v plném proudu, bude těžké, ne-li nemožné, změnit směr,“ dodal.
Porodnost neboli úhrnná plodnost je průměrný počet dětí, které žena porodí během svého života. Tento ukazatel představuje počet živě narozených dětí na 1 000 osob v populaci během určitého období.
Makroekonomista Jesús Fernández-Villaverde označil nízkou porodnost ve své zprávě pro American Enterprise Institute z letošního února za „skutečnou ekonomickou výzvu naší doby“.
V roce 1960 činila porodnost mezi čtyřmi a pěti dětmi. Do roku 2023 klesl tento počet na 2,2, což se blíží hraničnímu číslu 2,1 – úrovni nutné pro zachování populace. Je-li číslo nižší, obyvatelstvo vymírá.
V červenci americký Úřad pro sčítání lidu odhadl, že světová populace dosáhne v letošním roce 8,1 miliardy. Odborníci uvádějí, že i když tento údaj vzrostl z tří miliard v roce 1960, klíčovým faktorem je tempo růstu populace. Úřad uvedl, že „míra růstu vrcholila před desetiletími v 60. letech a od té doby klesá a očekává se, že bude klesat i nadále“.
Fernández-Villaverde varoval, že ačkoli klesající míra růstu nemusí mít okamžité důsledky, za méně než půl století bude mít propad porodnosti dopad na světovou ekonomiku. Země s nízkými nebo zápornými porodními ukazateli budou čelit ztenčujícímu se pracovnímu trhu a rostoucím nákladům spojeným se stárnoucí populací.
Porodnost ve světě
Pouze asi čtyři procenta světové populace žijí v zemích s vysokou porodností, kde připadá na ženu víc než pět dětí. Všechny tyto státy se nacházejí v Africe, uvádí americký Úřad pro sčítání lidu. I v těchto zemích je však úhrnná plodnost obvykle nižší než v minulosti.
Úřad uvedl, že téměř tři čtvrtiny světové populace žijí v zemích, kde je porodnost na úrovni reprodukční hranice nebo pod ní. Porodnost v Indii, nejlidnatější zemi světa, v posledních 60 letech neustále klesá. V červnu Fond OSN pro obyvatelstvo oznámil, že porodnost v Indii činí 1,9 dítěte na ženu, což je pokles z pěti nebo šesti dětí v roce 1960.
V roce 1990 byla porodnost v Číně 2,51, a to i přes politiku jednoho dítěte. Do roku 2023 klesla podle OSN na méně než jedno dítě na ženu. Ve Spojených státech porodnost trvale klesá. V roce 1972 klesla pod úroveň reprodukce a v roce 2023 dosáhla historického minima 1,62. V České republice zaznamenává porodnost v posledních letech neustále klesající trend. V roce 2023 byla porodnost na úrovni 1,45, vloni spadla až na 1,37.
Asijské a evropské země mají nejnižší porodnost na světě a Jižní Korea (0,72), Singapur (0,97), Ukrajina (0,977) a Čína (0,999) mají porodnost pod jedno dítě. Ve většině Evropy, Severní Ameriky a východní Asie klesla porodnost pod reprodukční hranici.
Ohlédnutí za 60. lety
V západním světě se pokles porodnosti, který začal v 60. letech, časově shodoval s příchodem perorální antikoncepce, legalizací potratů a rozšířením rozvodu.
Ve Spojených státech byla první perorální antikoncepce schválena Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v roce 1960. Během pěti let se porodnost ve Spojených státech podle zprávy Národní studie plodnosti „výrazně“ snížila. Do roku 1976 klesla porodnost v USA na rekordní minimum 1,7.
V roce 1973 se potraty ve Spojených státech staly legálními na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. V té době legalizovalo potraty také několik dalších zemí, včetně Velké Británie, Norska a Singapuru. Následovaly další země včetně Dánska, Jižní Koreje, Francie, Západního Německa, Nového Zélandu, Itálie a Nizozemska. Dnes potraty zcela zakazuje pouze 22 zemí.
Výzkumy ukazují, že legalizace potratů vedla k významnému poklesu porodnosti. Studie jednotlivých států z roku 1999 publikovaná v American Journal of Public Health zjistila, že průměrná porodnost ve Spojených státech poklesla po legalizaci potratů o čtyři procenta.
Studie vědců z Pensylvánské univerzity, provedená v roce 2007 v Mexico City, poté, co samospráva schválila legalizaci potratů v prvním trimestru, nabídla novější pohled na souvislost mezi potraty a klesající porodností. „Odhadujeme, že legalizace potratů snížila počet narozených dětí v Mexico City o dodatečné čtyři procenta,“ uvedli autoři. V roce 2023 nejvyšší soud země dekriminalizoval potraty v celé zemi.
Dalším příkladem je zpráva v recenzovaném časopise PLOS One, která dospěla k závěru, že po legalizaci potratů v Nepálu v roce 2002 „celková plodnost … poklesla téměř o polovinu, a to i přes relativně nízký výskyt antikoncepce“.
Údaje z nepálského demografického a zdravotního průzkumu ukazují, že v letech 2001 až 2011 klesla celková plodnost z 4,1 na 2,6. Spolu s legalizací potratů se vytratila i touha žen mít děti. „Velká část poklesu porodnosti v době legalizace potratů byla trvalá v tom smyslu, že ženy v důsledku toho neměly další děti,“ uvádí se ve zprávě Národního úřadu pro ekonomický výzkum z roku 2004, která poukazuje na nárůst počtu žen, které zůstaly bezdětné.
Podle Světové zdravotnické organizace se celosvětově provádí 73 milionů potratů ročně. Několik studií navíc poukázalo na souvislost mezi prudkým nárůstem rozvodovosti a poklesem porodnosti.
Na konci 60. let 20. století se rozvodovost v západních zemích prudce zvýšila, protože reformy rozvodového práva usnadnily párům ukončení manželství, aniž by musely prokazovat vinu jednoho z partnerů.
Studie zveřejněná v časopise Labour Economics v roce 2014 dospěla k závěru, že „zavedení reformy rozvodového práva snižuje porodnost“ a že „tento účinek se jeví jako trvalý“. Tato studie byla provedena v 18 evropských zemích v období od roku 1960 do roku 2006.
Propad ve východní Asii
V Číně zemřelo během politické kampaně Velký skok vpřed na přelomu 50. a 60. let hlady až 40 milionů lidí. Následující kulturní revoluce v letech 1966 až 1976 přinesla násilnou smrt 7,73 milionu Číňanů. Navzdory počtu obětí přijala Čína v roce 1979 politiku jednoho dítěte, doprovázenou povinnou antikoncepcí, sterilizací, nucenými potraty, a dokonce zabíjením novorozeňat. Čína tvrdí, že tato politika zabránila v letech 1979 až 2011 narození 400 milionů dětí.
Skutečný dopad mohl být ještě větší. Článek Daniela Goodkinda, analytika Úřadu pro sčítání lidu, publikovaný v roce 2017 v časopise Demography, který pojednává o „ohromujícím dopadu drakonických politických rozhodnutí Číny“, odhaduje, že čínská politika jednoho dítěte do roku 2015 zabránila narození až 520 milionů lidí, přičemž s následky se bude země vypořádávat ještě více v budoucnosti.
Ekonomické obavy
V současné době se hovoří o tom, že k nízké porodnosti přispívají ekonomické obavy rodičů jako vysoké náklady na vlastní bydlení a péči o děti.
V Jižní Koreji, která má silnou ekonomiku a nejnižší porodnost na světě, průzkum OSN ukázal, že hlavním důvodem rekordně nízké porodnosti v této zemi jsou „finanční omezení“. V průzkumu 58 % respondentů uvedlo finanční omezení jako překážku rodičovství, což je o 12 až 19 procent více, než je celosvětový průměr.
Ve Spojených státech průzkum Pew Research z července 2024 zjistil, že mezi bezdětnými dospělými ve věku 18 až 49 let uvedlo 36 procent dotázaných, že si nemohou dovolit vychovávat dítě. V dalším průzkumu z roku 2024, který provedla společnost The Harris Poll, uvedla jedna pětice amerických rodičů dětí do 18 let, že neplánuje mít další dítě, protože by to bylo příliš drahé. Dvacet procent respondentů označilo péči o děti za svůj nejvýznamnější finanční stres.
Příjem a velikost rodiny
Podle Lymana Stonea, vedoucího pracovníka a ředitele Pronatalism Initiative (Iniciativy pro podporu porodnosti) při Institute for Family Studies (Ústavu pro rodinné studie), mají na porodnost větší vliv kulturní a náboženské faktory než výše příjmů, a to i přes uváděné finanční obavy.
Jeho analýza z roku 2024 naznačuje, že „příjem nemá mezikulturálně stabilní vliv na porodnost“, a to navzdory tomu, co nazývá „běžným stereotypem, že chudí lidé mají více dětí než bohatí“.
Stoneův výzkum ukazuje, že černošské a hispánské ženy s vysokými příjmy v USA mají tendenci mít méně dětí, zatímco bílé ženy s vysokými příjmy mají tendenci mít více dětí než bílé ženy s nižšími příjmy.
Ženy narozené v zahraničí, které žijí v USA, mají vyšší porodnost ve všech příjmových skupinách. Amišské a ultraortodoxní židovské ženy v USA mají v průměru přibližně dvojnásobný počet dětí než ostatní americké ženy, bez ohledu na jejich příjem.
Současné faktory poklesu porodnosti
Na rozhodování o velikosti rodiny má vliv řada dalších faktorů. Přístup žen ke vzdělání a pracovním příležitostem často vede „k odkládání sňatku, odkládání porodu a menší velikosti rodiny“, domnívá se Kent Smetters, profesor ekonomie podnikání a veřejné politiky na Whartonově fakultě při Pensylvánské univerzitě. Smetters to označuje za „zdaleka největší“ příčinu poklesu porodnosti.
V Číně studie ukazují, že i přes uvolněnější politiku zaměřenou na podporu porodnosti se ženy stále zdráhají mít více dětí. Čínský režim poprvé uvolnil politiku jednoho dítěte v roce 2015. O dva roky později se podle čínských státních médií počet narozených dětí ve skutečnosti snížil o 3,5 procenta.
V průzkumu z května 2017, který provedla personální agentura Zhaopin mezi 40 000 pracujících žen v Číně, uvedlo asi 40 procent bezdětných žen, že nechtějí děti vůbec, a téměř 63 procent pracujících matek s jedním dítětem uvedlo, že nechtějí další dítě. Jako důvody uváděly nedostatek času a energie, finanční problémy a obavy o kariéru. Podle Moshera, aby se vyrovnal pokles populace, musela by se každá Číňanka „vdát ve dvaceti letech a mít tři děti.“
V Česku odborníci přičítají nízkou porodnost nejenom odkládání založení rodiny do pozdějšího věku, kdy ženy nejsou tak plodné, ale také absenci vhodného partnera, rozvolněným vztahům nebo změně životního stylu, kdy založit rodinu a mít děti mladí lidé neberou jako něco povinného, ale pouze jako jednu z možností, zaznělo letos v květnu na semináři v Poslanecké sněmovně.
Opatření vlád
Zákon One Big Beautiful Bill Act, který v červenci podepsal americký prezident Donald Trump, obsahuje ustanovení na podporu nových rodin, včetně finančních grantů pro novorozence a rozšířených daňových úlev na děti.
Zákon zavádí spořicí účty pro děti narozené v letech 2025 až 2028, na které federální vláda vloží 1 000 dolarů. Rodiče a další osoby mohou před dovršením 18 let příjemce přidat až 5 000 dolarů ročně, zatímco zaměstnavatelé mohou přispět až 2 500 dolary. Peníze na účtu rostou bez zdanění a výběry pro schválené účely jsou zdaněny nižší sazbou.
Nový návrh zákona také poskytuje větší daňové úlevy rodinám s dětmi do 17 let. V únoru Trump podepsal výkonný příkaz zaměřený na rozšíření přístupu k umělému oplodnění a snížení nákladů na léčbu hrazených z vlastních zdrojů a ze zdravotního pojištění. „Moje administrativa si uvědomuje důležitost zakládání rodin a jako národ musí naše veřejná politika usnadnit milujícím a toužícím matkám a otcům mít děti,“ řekl americký státník.
Ve Francii mohou oprávněné rodiny získat nejméně 1 080 eur (asi 26 tisíc Kč) za každé narozené dítě. Rodiny mohou také získat zpět až 85 % nákladů na péči o děti do šesti let. Školky jsou zde povinné od tří let a bezplatné. Rodiče platí pouze symbolické stravné.
Itálie nabízí jednorázový příspěvek ve výši 1 000 eur (asi 24 tisíc Kč) za každé dítě narozené nebo adoptované po 1. lednu 2025. Nabízí také bonus na pokrytí nákladů na péči o děti. Poskytuje měsíční příspěvek rodinám s nezaopatřenými dětmi ve výši 50 až 175 eur na dítě plus další dávky pro matky do 21 let a poukázky do mateřské školky.
V Česku mají matky nárok na peněžitou pomoc v mateřství, která činí v roce 2025 asi 11 tisíc korun po dobu obvykle šesti měsíců. Přídavky na dítě závisí na věku dítěte a příjmu rodiny a pohybují se od 500 do 1 800 Kč měsíčně. Kromě toho mají rodiče nárok na rodičovský příspěvek ve výši 350 tisíc Kč (u vícerčat 525 tisíc Kč), který mohou čerpat postupně až do tří let věku dítěte. Poslední ročník školky je hrazen státem. Zdravotní pojišťovny přispívají oprávněným ženám na umělé oplodnění.
Soul v roce 2025 vynaloží přibližně 2,3 miliardy dolarů na podporu porodnosti prostřednictvím rozšíření finanční podpory na bydlení pro rodiny s novorozenci, nabídky veřejného bydlení a dalších dávek pro novomanžele a početnější rodiny, zlepšení dostupnosti k nouzové a nepřetržité péči o děti v celé metropoli a pořádání seznamovacích akcí pro svobodné osoby hledající partnera. Provincie Kyeonggi, kde se nachází Soul, také experimentuje s kratším pracovním týdnem v reakci na obavy, že intenzivní pracovní kultura Jižní Koreje ovlivňuje porodnost.
Singapur se snaží podpořit porodnost mimo jiné plánem spolufinancovaným vládou, který pokrývá až 75 % nákladů na léčbu neplodnosti ve veřejných nemocnicích pro oprávněné páry. Vláda také nabízí příspěvek ve výši 5 000 dolarů (asi 114 tisíc Kč) na každé dítě narozené po 1. dubnu 2025.
Japonský premiér Ishiba Shigeru označil klesající porodnost ve své zemi za „tichou krizi“ – porodnost v zemi klesla v roce 2024 na nové minimum 1,15. V lednovém politickém projevu Ishiba oznámil opatření k řešení tohoto propadu. Mezi klíčové iniciativy patří zvýšení dávek za péči o dítě na 100 % čisté mzdy pro oba rodiče a zvýšení mezd.
–ete–
