Situace s nízkou porodností se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) v dohledné době nezlepší. Rodí slabé ročníky žen a děti odkládají do vyššího věku. Řekl to na dnešní tiskové konferenci v pražské porodnici u Apolináře. O rušení porodnic podle něj rozhodují pojišťovny, stát prostřednictvím akreditací určuje jen počet porodů, aby porodnice mohla být akreditovaným centrem pro vzdělávání lékařů. V Česku se loni narodilo 84.311 dětí, což je podle Českého statistického úřadu nejméně od vzniku republiky.
„Pravděpodobně ta situace se nebude v dohledné době lepšit, protože přichází do fertilního věku slabé ročníky. Většina těch žen, které mohou mít děti, to odkládá do pozdějšího věku,“ řekl Válek. S podobným problémem se podle něj potýká celá Evropa a ani země, které do podpory porodnosti investovaly velké peníze, jako Maďarsko nebo Polsko, podle Válka nedosáhly prakticky žádného efektu.
Podle dnešní tiskové zprávy institutu SYRI je razantní pokles porodnosti v ČR patrný od roku 2022. Zatímco v roce 2021 byla úhrnná plodnost 1,83 dítěte na ženu, loni 1,37. „Tento trend je ovlivněn mnoha společenskými, ekonomickými a kulturními faktory. Začal už za pandemie covidu-19, která tyto procesy pravděpodobně urychlila, ale nebyla jejich primární příčinou,“ uvedla Jitka Slabá z Národního institutu SYRI, která se plodností v Česku dlouhodobě zabývá.
Z odborných studií vyplývá, že nejvýraznější pokles plodnosti nastal v regionech, kde se v období recese nejvíce zhoršily podmínky na trhu práce, což se týká i zemí střední Evropy a Česka. Ani v ČR není situace rovnoměrná, nejhorší pokles byl meziročně o 14 procent v Karlovarském kraji. Nejmírnější je pokles v Praze.
Každé desáté dítě se navíc rodí s pomocí metod asistované reprodukce. „Dnes už je běžné, že ženy rodí po třicítce nebo i po čtyřicítce. Ale s věkem klesá kvalita vajíček a šance na přirozené početí. Proto roste role asistované reprodukce,“ uvedla v tiskové zprávě vedoucí lékařka reprodukčních klinik Pronatal Nicole Mardešićová.
Žádný plán pro rušení porodnic, které nebudou tolik potřeba, ale podle Válka ministerstvo nemá. Většinou podle něj mají zároveň gynekologická oddělení nebo části, kde se starají o ženy s nádory na reprodukčních orgánech. Kritéria pro to, která zůstane, podle něj stanoví zdravotní pojišťovny. Stát prostřednictvím akreditačních komisí zase určuje podmínky pro ty, které mohou vzdělávat absolventy lékařských fakult. „Síť porodnic je velmi hustá,“ dodal Válek.
Loni tak zaniklo například zařízení v Ivančicích, kde podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) rodilo v roce 2023 více než 1500 žen. Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny loni zaniklo 424 lůžek gynekologie a porodnictví, což byl po lůžkách chirurgických druhý největší počet. Napříč lékařskými odbornostmi zaniklo loni v nemocnicích 1800 akutních lůžek.
Zdravotní pojišťovny podle tiskové zprávy Pronatalu zvažují uzavření 27 porodnic, které mají pod 600 porodů za rok. Nejvíc porodů předloni eviduje pražský Ústav pro péči o matku a dítě, a to 5454, naopak ve 12 z 94 porodnic rodilo méně než 500 žen za rok. Jsou mezi nimi i příhraniční regiony jako Rumburk, Vrchlabí nebo Jeseník. „Obecně komplikované porody nebo prvorodičky, které mají obavy, a tak tam je vždycky lépe, aby ten porod probíhal ve větší porodnici, kde jsou připraveni na komplexní péči,“ dodal Válek.
