Polská vláda se chlubí odkladem systému ETS2 a zároveň dodává, že celý systém čeká důkladné přehodnocení a změna fungování. Na sociálních sítích to uvedli premiér a ministryně životního prostředí. Evropská komise toto překvapivé tvrzení zatím nekomentovala.
Pondělní jednání Rady ministrů životního prostředí, které se protáhlo do úterního rána, přineslo kompromisy při schvalování klimatických cílů pro rok 2040. Jednou z hlavních změn je odklad systému pro obchodování s emisními povolenkami pro dopravu a vytápění, tzv. systém ETS2. Původní termín spuštění od roku 2027 se tak odsune o rok později, na rok 2028.
Zatímco někteří Češi komentovali změny jako úspěch, jiní jsou ke kroku skeptičtí. Polští politici se s nynějším ústupkem zřejmě nespokojí.
„Nátlak má smysl. Zavedení systému ETS2, které by znamenalo dodatečné náklady na vytápění a dopravu, bylo odloženo a nyní čeká na kompletní revizi,“ napsala kancelář polského premiéra Donalda Tuska na síti X.
Také ministryně životního prostředí a klimatu Paulina Hennig-Kloska avizovala změny v ETS2.
„Systém ETS2 přijatý za éry PiS bude odložen. Členské státy EU se na tomto faktu právě dohodly s Evropskou komisí. Směrnice bude také podrobena hluboké revizi a principy ETS2 budou změněny,“ napsala 5. listopadu na X.
Její rezort pak v příspěvku na svém profilu oznámil, že „Evropská komise představí revizi své směrnice do konce roku, kdy navrhne dalekosáhlé změny v jejím fungování“. Deník Epoch Times oslovil mluvčí Evropské komise, zda je tvrzení pravdivé, odpověď jsme do doby publikace nedostali.
Polsko, stejně jako Česko, zavedení ETS2 dlouhodobě oponovalo. Tusk minulý měsíc uvedl, že by to „bylo pro Poláky velmi nevýhodné“. Uhlí stále hraje u našich severních sousedů důležitou roli nejenom v průmyslu, ale i ve vytápění domácností.
Polsko bylo jednou ze čtyř zemí EU, které z pondělí na úterý hlasovaly proti návrhu snížit emise do roku 2040 o 90 %. Kromě České republiky se k němu přidalo i Maďarsko a Slovensko, Bulharsko a Belgie se hlasování zdržely. Všechny ostatní státy s návrhem souhlasily. Jak uvedl před pár dny český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), unie bude muset snížit vlastní emise jen o 85 %, přičemž zbylých pět může naplnit „zelenými“ investicemi v třetích zemích.
