3. ledna na příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájily americké jednotky speciálních operací razii v hlavním městě Venezuely Caracasu a zadržely hledaného venezuelského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku.
Byli přepraveni do New Yorku, kde mají čelit obviněním z narkoterorismu. Podle analytiků jde o operaci, která má dopady daleko přesahující Venezuelu – zejména ve vztahu k Číně a dalším autoritářským státům stojícím proti Washingtonu.
Analytici uvádějí, že operace představuje dosud nejzřetelnější projev Trumpovy obnovené Monroeovy doktríny – nebo „Donroeovy doktríny“, jak ji Trump nazývá – která spojuje národní bezpečnost Spojených států a vymáhání práva do jednoho neoddělitelného rámce.
Komentátor čínských záležitostí působící ve Spojených státech, Tang Jingyuan, označil operaci za „přelomovou událost v moderních mezinárodních vztazích“.
„Zadržení a vydání Madura signalizuje, že národní bezpečnost Spojených států – zejména v geopolitické rovině – se stala absolutní prioritou,“ uvedl. „Z pohledu Washingtonu Maduro ztratil legitimitu už dávno v důsledku manipulací voleb a státem propojeného obchodu s drogami, který přímo ohrožoval bezpečnost Spojených států.“
Tang dodal, že krok Washingtonu odráží vědomé rozhodnutí Trumpovy administrativy pohlížet na některé zahraniční vůdce nikoli jako na chráněné suverény, ale jako na kriminální aktéry.
„U vůdců, kteří ztratili legitimitu a spáchali závažné zločiny, Spojené státy nyní vnímají samy sebe jako subjekt, který má právo i odpovědnost vystupovat jako mezinárodní vykonavatel práva,“ říká.
Ozvěny Panamy z roku 1989
Shen Ming-shih, výzkumný pracovník Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti na Taiwanu, upozornil, že ačkoli je operace mimořádná, není bez precedentů. V roce 1989 Spojené státy zadržely panamského vůdce Manuela Noriegu a převezly ho do Spojených států, kde čelil obviněním z obchodování s drogami.
Podle Shena byla razie ve Venezuele výrazně závažnější vzhledem k větší velikosti země a jejím hlubokým vazbám na Čínu a Rusko.
„Navenek bylo hlavním Madurovým prohřeškem pašování drog do Spojených států, ve skutečnosti však Washington hluboce znepokojovaly také venezuelské vývozy ropy Komunistické straně Číny (KS Číny), širší spolupráce s Čínou a úzké vazby na Rusko,“ uvedl.
„Právě proto má tato vojenská intervence zásadní dopady – nejen pro Jižní Ameriku, ale také pro Čínu a Rusko,“ dodává.
Shen vysvětluje, že mise byla cíleným donucovacím zásahem proti konkrétním osobám, nikoli válečnou operací.
Po Madurově odstranění podle Shena Venezuela vstoupila do dočasného mocenského vakua. Podle něj jsou pravděpodobná přechodná uspořádání, která by mohla vést k vytvoření přechodné vlády a k novým volbám.
Strategické poselství
Su Tzu-yun, další výzkumný pracovník Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, uvedl, že operaci je nutné chápat v rámci širší regionální strategie.
„Tento přímý krok Trumpa odřezává významný zdroj narkotik proudících do Spojených států,“ řekl. „Jeho hlubší význam je však geopolitický – směřuje k vytlačení čínského a ruského vlivu z Jižní Ameriky.“
Su poukazuje na Madurův příjezd do Spojených států, kde byl předán do vazby Úřadu pro potírání drog (DEA).
„Tento detail ukazuje, že šlo o donucovací zásah v oblasti práva založený na trestní odpovědnosti,“ uvedl.
Vyhnout se dlouhé válce
Mark Cao, vojenský technologický analytik působící ve Spojených státech, bývalý materiálový inženýr a moderátor čínsky vysílaného vojenského zpravodajského kanálu na YouTube s názvem „Mark Space“, sdělil, že operace odráží promyšlenou snahu vyhnout se nákladné a vleklé pozemní válce, která by mohla vést k masivním americkým ztrátám.
„Zadržením Madura a jeho manželky je madurovský režim rozbit na kusy a Spojené státy se vyhnuly dlouhé a nákladné pozemní válce,“ uvedl. „Tato strategie odstraňuje hlavní překážku režimu.“
Cao dodal, že tento postup zároveň zasadil silnou psychologickou ránu Pekingu a Moskvě, které Madura diplomaticky i ekonomicky podporovaly.
Maduro se setkal s delegací zastupující KS Číny jen několik hodin předtím, než byl během noční operace zadržen americkými silami.
„Čína právě vyslala představitele, kteří signalizovali podporu,“ říká ve videu Cao. „Než mohla dorazit jakákoli hmatatelná pomoc, režim se zhroutil.“
Dopady přesahující Venezuelu
Analytici se shodují, že zadržení Madura má důsledky sahající daleko za hranice Venezuely.
„Pro Čínu je dopad významný,“ konstatuje Shen. „Venezuela je důležitým dodavatelem energií, přesto v okamžiku, kdy Spojené státy provedly zadržení, neměly Čína ani Rusko prakticky žádnou možnost reagovat jinak než verbálním odsouzením.“
Cao podotýká, že operace vysílá širší varování autoritářským vůdcům.
„Tento typ strategie ‚nejprve zajmout vůdce‘ vysílá silné odstrašující poselství KS Číny a dalším autoritářským režimům,“ uvedl. „V takových režimech je nejvyšší vůdce – často předseda strany – ústředním pilířem, který drží politický systém pohromadě. Jakmile je tato postava odstraněna, celá struktura se stává nestabilní. Objevují se opoziční síly, elity přebíhají a režim se může velmi rychle rozpadnout.“
Tang poznamenává, že operace ve Venezuele představuje zlom v dlouhodobě sdílených představách o suverenitě.
„Jako hlava suverénního státu byla jeho autorita tradičně považována za nedotknutelnou, což znamenalo, že ostatním zemím bylo zapovězeno zasahovat do toho, co je vymezováno jako vnitřní záležitosti státu,“ vysvětlil.
„Rozhodnutí prezidenta Trumpa Madura zajmout živého však toto pravidlo fakticky předefinovalo a přetváří zcela nový mezinárodní řád,“ dodal.
Podle Tanga Spojené státy tímto krokem signalizují nový princip: vůdci, kteří se zapojují do rozsáhlé kriminální činnosti a ohrožují národní bezpečnost Spojených států, mohou být násilně odstraněni a trestně stíháni bez ohledu na svůj formální status hlavy státu.
„Představuje to znovuprosazení americké moci prostřednictvím vymáhání práva.“
Politické spekulace v Číně
Zprávy o americké razii ve Venezuele bylo v Číně umožněno široce šířit, což podle rozhovorů vedených deníkem Epoch Times vyvolalo intenzivní diskuse mezi čínskými uživateli internetu a přiostřilo debatu o autoritářské vládě a o politické budoucnosti samotné Číny.
Navzdory rozdílným názorům všichni dotázaní uvedli, že zpráva na ně zapůsobila povzbudivě a posílila jejich naděje na politickou změnu v Číně. Čínský právník, vystupující z bezpečnostních důvodů pod pseudonymem Yang Ming, poukázal na nedávnou nestabilitu v zemích, jež označil za dlouholeté partnery čínské komunistické strany, včetně Íránu a Nepálu. „To všechno jsou staří přátelé KS Číny. Vidět, jak jeden po druhém padají, je dobrá zpráva.“
Podle Yanga mezi lidmi v jeho okolí, včetně kolegů z právnické profese, roste očekávání změn: „Mnoho lidí tiše doufá, že rok 2026 bude rokem, kdy se KS Číny zhroutí,“ konstatoval. Upozornil také na zpřísněná bezpečnostní opatření v Číně kolem novoročních oslav a na zrušení bezplatného mýtného během svátečního období jako na známky nervozity mezi vládnoucími činiteli.
Další dotazovaný, úředník působící uvnitř čínského režimu, který z bezpečnostních důvodů použil pseudonym Zhao Yi, řekl deníku Epoch Times, že „nikdo nechce žít pod diktaturou. Takže [zadržení Madura] je vítězstvím pro venezuelský lid – a v jistém smyslu pro lidi všude“.
Zhao vnímá americkou razii jako „akci typu useknutí hlavy“, zaměřenou na vedení režimu, nikoli na masovou konfrontaci, která by mohla vést k vysokým ztrátám na životech. Podle něj zásah odráží tradiční čínský vojenský princip „nejprve zajmout vůdce“. „Prezident [Donald] Trump nenařídil jeho zabití, což bylo velmi civilizované.“
Běžný občan v Číně, vystupující z bezpečnostních důvodů pod pseudonymem Li Hao, sdělil: „Venezuela byla osvobozena – kdy přijde na řadu Čína?“ uzavřel pro Epoch Times.
Text vychází ze dvou původních článků americké redakce Epoch Times [1] a [2].
