Tři sta let ležel vrak v hloubce přes 600 metrů u kolumbijského pobřeží obestřen tajemstvím. Až v roce 2015 jej kolumbijské námořnictvo oficiálně objevilo a Kolumbie prohlásila za národní kulturní dědictví. Odhady hodnoty pokladu se pohybují okolo 350 miliard korun – částka, která by dokázala změnit ekonomiku menšího státu.
V roce 1708, uprostřed války o španělské dědictví, měla galeona San José doručit do Evropy desetileté zásoby drahých kovů z dolů v Potosí a Nové Granadě. Britská flotila pod velením Charlese Wagera však konvoj přepadla u Barú a loď se po zásahu do skladu střelného prachu roztrhla a následně potopila i s celým pokladem.
San José
Španělská galeona San José představovala vrchol koloniální námořní architektury 17. století, kdy Španělsko ovládalo obrovské území v Americe a záviselo na transatlantickém obchodu s drahými kovy. Loď byla postavena v letech 1697 až 1698 v loděnici v baskické provincii Gipuzkoa ve Španělsku.
Návrhář Francisco Antonio Garrote a stavitel Pedro Arostegui navrhli galeonu jako jednu z dvojice sesterských lodí: San José a San Joaquín, které měly sloužit ve španělské flotile zvané Flota de Indias, která převážela bohatství z Nového světa do Evropy, aby financovala španělskou korunu a její války.
San José byla impozantní třístěžňová válečná loď o tonáži 1 051 tun, s délkou zhruba 40 metrů a šířkou 12 metrů. Byla vyzbrojena 64 děly různých ráží, od desetiliberních až po osmnáctiliberní (ráže námořního děla se měřila podle průměrné váhy dělové koule). Jednalo se o opravdový koráb, který byl vybaven tak, aby se sám dokázal ubránit na dlouhých cestách přes Atlantik.
Dramatický konec galeony
8. června 1708 došlo k nešťastnému konci San José během bitvy u Barú, na jih od Cartageny v Kolumbii. Flotila, kterou San José vedla, sestávala ze tří válečných lodí a 14 obchodních plavidel, naložených pokladem z jihoamerických dolů. Cílem flotily bylo dopravit bohatství zpět do Španělska, aby bylo investováno do války proti Británii.
Britská eskadra pod velením komodora Charlese Wagera, sestávající z lodí HMS Expedition, HMS Kingston, HMS Vulture a HMS Portland, zachytila španělskou flotilu večer 8. června. Wager si byl vědom, jak velkou ránu by ztráta pokladu pro Španělsko znamenala. Rozhodl se tak obklíčit San José se svou eskadrou. HMS Expedition, vlajková loď Wagerovy flotily, se přiblížila k San José až na 60 metrů, když náhle San José explodovala.
Cílem Britů byla pravděpodobně abordáž San José. Z rychlosti a velikosti španělské flotily jim totiž bylo zřejmé, že poklad na palubě bude obrovský. Po vzájemném ostřelování, které trvalo zhruba hodinu, se Britové strefili do skladiště střelného prachu v podpalubí. San José exploze roztrhala na kusy. Ze 600 členů posádky přežilo pouze 11, které britská plavidla zachránila.
Spor o vrak
Pokusy o objev vraku sahají již do 80. let 20. století. Americká skupina Sea Search Armada (SSA), vedená historikem Eugenem Lyonem, tvrdila, že vrak našla v roce 1981. Když kolumbijské námořnictvo ale prozkoumalo poskytnuté koordinace, tvrdilo, že vrak galeony nenalezlo. Kolumbie následně zakázala na těchto koordinacích SSA jakékoliv další průzkumy. Krátce nato kolumbijský parlament schválil zákon, který Kolumbii přisuzoval 100% vlastnictví nad stále neobjeveným pokladem. SSA následně Kolumbii zažalovala v roce 1989.
V roce 2007 vrchní kolumbijský soud rozhodl, že jakýkoliv nalezený poklad bude rovnoměrně rozdělen mezi SSA a Kolumbií. SSA se následně odvolala na americké soudy, které ale spor smetly ze stolu hned dvakrát; v roce 2011 a 2015. Vrak lodi tak byl definitivně přisouzen jako právoplatný majetek Kolumbii. Do sporu se pokusilo vmísit i Španělsko, které argumentovalo, že loď se plavila pod španělskou korunou, a tudíž se jedná o státní majetek Španělska.
Vrak San José byl objeven 27. listopadu 2015 kolumbijskou námořní flotilou s pomocí autonomního podvodního vozidla REMUS 6000 na jiném místě, než tvrdila SSA. Prezident Juan Manuel Santos pak veřejně prohlásil, že poklad je vlastnictvím kolumbijského lidu. Identifikace proběhla na základě bronzových děl s ozdobným gravírováním delfínů. Místo zůstává státním tajemstvím Kolumbie, aby se zabránilo rabování.
V listopadu roku 2025 byly vyneseny a analyzovány první artefakty z vraku. Mezi nimi bylo jedno dělo, tři zlaté a bronzové mince a porcelánový šálek.
Poklad v hodnotě přes 350 miliard korun
Poklad na San José patří k největším v námořních dějinách, a ne nadarmo získal přezdívku „Svatý grál vraků“. Loď převážela zlato, stříbro, smaragdy a šperky z jihoamerických dolů, především z Potosí v Bolívii, kde domorodí dělníci těžili pod španělskou nadvládou. Odhady naznačují, že náklad obsahoval přibližně 200 tun zlata a stříbra, včetně 11 milionů pesos v mincích. K tomu patřily surové smaragdy z kolumbijských dolů Muzo a další drahokamy, které sloužily jako platidlo pro evropské války.
Hodnota pokladu se odhaduje na 17 miliard amerických dolarů (USD) – zhruba 350 miliard korun – k roku 2023. Někteří badatelé hovoří o hodnotě až 20 miliard USD, v závislosti na vzestupu cen drahých kovů a historické raritě artefaktů. Kolumbijské úřady již v roce 2015 potvrdily, že podstatná část pokladu poputuje do nově vybudovaného muzea v Cartageně, kde bude k nahlédnutí veřejnosti.
