Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli dnes zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
Dočasně bude vedením správy parku pověřen vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny ministerstva Michal Servus. Ministerstvo vyhlásí na pozici ředitele Správy KRNAP standardní výběrové řízení v nejbližších týdnech, uvedl úřad. K důvodům Böhnischova odchodu se ministerstvo ani KRNAP nevyjádřily. Ministr jej odvolal k dnešnímu dni.
KRNAP založený v květnu 1963 je nejstarším národním parkem v Česku, zahrnuje podstatnou část horského masivu Krkonoš v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. I s ochranným pásmem se rozkládá na 55.000 hektarech.
Böhnischovo odvolání kritizoval dnes ve vyjádření zveřejněném na webu Správy KRNAP starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka. Podle něj Böhnisch dokázal spojovat odbornou ochranu přírody s otevřenou komunikací s obcemi, podnikateli i veřejností a Správu KRNAP vedl jako odborně silnou instituci. „O to méně srozumitelně dnes působí rozhodnutí ministra životního prostředí jej odvolat. V situaci, kdy stát plánuje výrazně snížit provozní dotaci Správě KRNAP ze 145 na 111 milionů korun a zároveň propustit část zaměstnanců, jde už o druhý a třetí krok, který stabilitě této důležité instituce rozhodně nepomáhá,“ míní Sobotka.
Podle starosty Špindlerova Mlýna Martina Jandury (Špindlerův Mlýn – město s vizí) odvoláním Böhnische ministerstvo ztrácí fundovaného a erudovaného odborníka. „Je to škoda nejen pro celý region, ale především pro krkonošskou přírodu,“ uvedl v tiskové zprávě Správy KRNAP Jandura.
Za Böhnischova vedení se správa parku dostala do sporu s některými obcemi a podnikateli, například kvůli přípravě nové zonace KRNAP a vymezení klidových území. Správa KRNAP čelila například výhradám k tomu, že na projednávání návrhu bylo podle kritiků málo času. Důvodem ke změně zón parku byla novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která vstoupila v účinnost v červnu 2017.
Loni Správa KRNAP byla ve sporu také s některými boudaři kvůli údajnému omezování vjezdu k horským boudám v klidovém území. Správa kritiku odmítla s tím, že do KRNAP je možný vjezd jen s platným povolením.
Podle zástupců parku se za Böhnischova vedení podařilo uvést do praxe novou zonaci, vyhlásit klidová území nebo schválit zásady péče na příštích 12 let. Podařilo se podle nich také zabránit některým projektům, které by podle správy národního parku nevratně poškodily přírodu Krkonoš. „Namátkou připomeňme zastavený projekt stavby rodinného domu v Peci pod Sněžkou v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Správa KRNAP v únoru upozornila na dopis od zřizovatele, jímž je MŽP, který ji informoval o návrhu ministerstva financí na snížení počtu pracovních míst o 14 ze současných 238. Drahný již dříve ČTK řekl, že park má ministerstvu do konce dubna předložit analýzu, kterých míst by se škrty mohly týkat. Škrty v provozu národních parků kritizují ekologové, kteří v čele ministerstva odmítli vládní Motoristy.
Se zástupci národních parků jednal ministr o ekonomické situaci minulý měsíc. Červený tehdy upozornil na to, že škrty v rozpočtech úřadů se týkají všech ministerstev, nejenom ministerstva životního prostředí. Podle ministra nehrozí, že by v případě nenadálých situací zůstaly parky bez pomoci. „Z naší strany budeme vždycky okamžitě komunikovat a danou situaci řešit,“ řekl tehdy Červený.
„Chci poděkovat za skvělých více než osm let všem kolegyním a kolegům. Na tým, který se povedlo vybudovat už mým předchůdcům a později jej dlouhodobě udržet, jsem neskromně pyšný. Logo s hořcem a zvonkem českým má zvuk a prestiž a doufám, že nic z toho neztratí ani v budoucnu,“ uvedl v tiskové zprávě rodák z krkonošských Mladých Buků Böhnisch. Připomněl také výsledky průzkumu veřejného mínění zveřejněné v roce 2023, ve kterém správa parku od návštěvníků hor i místních obyvatel dostala horší jedničku.
