Evropský parlament ve Štrasburku dnes schválil svou pozici k dlouhodobému rozpočtu EU na roky 2028-2034. Oproti loňskému návrhu Evropské komise požaduje navýšení prostředků o zhruba deset procent s tím, že dodatečné peníze budou určeny na klíčové programy EU.
Návrh mandátu na nadcházející vyjednávání s členskými státy o příštím dlouhodobém rozpočtu podpořilo 370 europoslanců, 201 bylo proti a 84 se zdrželo. Jednání mezi EP a Radou EU mohou začít, jakmile se na svém společném pohledu na rozpočet shodnou členské země unie.
Příští sedmiletý rozpočet od roku 2028 by měl podle EP být o deset procent vyšší než 1,8 bilionu eur (téměř 44 bilionů korun), které navrhla Evropská komise. Na stejné úrovni jako je tomu nyní by pak měly zůstat výdaje na společnou zemědělskou politiku a kohezi, tedy podporu méně rozvinutých regionů.
Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin v ranní rozpravě zdůraznil, že je potřeba se o dlouhodobém finančním rámci (VFR) dohodnout ještě letos. „Podívejme se na svět kolem nás, co se děje v Evropě, na Blízkém východě, ceny energií enormně vzrůstají, zvyšuje se napětí. Přitom nelze očekávat, že nadcházející roky budou jednoduché,“ uvedl v debatě. Sedmiletý rozpočet EU je podle něj „kotvou předvídatelnosti, jistotou v nejistém světě“. Právě kvůli méně stabilnímu světu počítá podle něj komise s větší pružností. „Je potřeba si ale říci, že všechno nezaplatíme, členské státy jsou pod velkým tlakem, musíme si vybírat a musíme si vybírat odpovědně,“ dodal s tím, že otázkou je, jak vyrovnat ambice a zdroje.
Česká republika je stále čistým příjemcem z unijního rozpočtu, ale v souvislosti s tím, jak země bohatne, už tomu tak v dalších letech nemusí být, uvádějí analytici. Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy Kč více, než odvedlo, uvedlo nedávno ministerstvo financí. Při započítání příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 miliard Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 miliardy Kč.
