Jak je na tom moudrost, mravnost a racionalita u mladých? Poslanci a odborníci včera ve Sněmovně otevřeli téma výchovy dětí a školství. Podle přítomných politiků dětem kazí morálku ideologie, mělo by se proto dbát na oživení kořenů lidských hodnot.
„Osobně považuji toto období za jedno z nejhorších v souvislosti s úrovní vzdělávacího procesu od počátku transformace,“ uvedl na úvod včerejší konference její organizátor a poslanec Miroslav Ševčík (SPD). Ze současného stavu vzdělávání vyjádřil zklamání.
Na význam výchovy pro budoucnost společnosti upozornil předseda SPD Tomio Okamura. „Není společensky zásadnější téma než to, jak vychováme budoucí generace. Není důležitější téma než to, jaké hodnoty jim předáme,“ dodal. Podle něj se od kvality výchovy odvíjí stabilita státu i jeho ekonomická budoucnost.
Varoval také před generací bez morálních hodnot. „Generace lidí, kteří jsou sebestřední, nemají žádné morální hodnoty, nectí rodinu ani kulturní tradice, může naši zemi, ale i celý náš kontinent, rychle zničit,“ dodal. Klíčová je podle Okamury schopnost vést diskusi, přemýšlet nad argumenty a nepodléhat jednostranným ideologiím. „Takový člověk nebude investovat do války na dluh, ale bude se snažit spolupracovat v míru. Rozhodně nikdo slušně vychovaný nebude prosazovat zákaz svobodné diskuse nebo přístupu k informacím,“ dodal.
Kritika současného vzdělávacího systému
Ševčík dále hovořil o svobodě jednotlivce a manipulaci ve vzdělávání. „V současné době se nacházíme v situaci, kdy bohužel v rámci vzdělávání nepůsobí ani moudrost, ani mravnost, ani racionalita,“ řekl bývalý děkan Vysoké školy ekonomické v Praze a zdůraznil důležitost svobodného myšlení na školách.
Podle něj byla zásadní chybou změna systému osnov na základních školách, kterou v roce 2024 prosadila vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Nové rámcové vzdělávací programy podle jeho slov často vedou k ideologizaci výuky a oslabují důraz na znalosti. „Rámcové vzdělávací programy se zabývají různými genderovými záležitostmi, jsou postaveny na nesmyslech a bohužel je to deklarováno tak, že to přebíráme od tzv. západu. Zrušení závazných osnov byla velká chyba,“ konstatoval.
Kritizoval také inkluzi ve školství. „Inkluze je od začátku naprostý nesmysl,“ poznamenal Ševčík s tím, že by se měla zrušit a místo ní by se měl klást důraz na výběrové třídy. Školství podle něj také poznamenávají dezinformace a manipulace. „Už i na základních školách existují takoví donašeči, co tu byli za StB a práskají, že někdo říká jiný názor,“ okomentoval případ učitelky Martiny Bednářové, která podle tvrzení před pár lety údajně přes žáky osmé třídy řekla, že se v Kyjevě nic neděje.
„Lidé hloupnou, musí se to změnit,“ sdělil Stránský
Neurolog a vysokoškolský pedagog Martin Jan Stránský upozornil na to, že ve společnosti v posledních letech přibývá lidí trpících depresí, sebevražd i negramotnosti. „V naší zemi jedna třetina patnáctiletých nikdy nepřečetla knihu od začátku do konce,“ konstatoval.
Chyba je podle něj i v tom, že se děti ve škole učí přes obrazovky, nikoli prostřednictvím diskuse či knih. Průměrná doba soustředění na jeden úkol byla v roce 2006 dvě a půl minuty, dnes je to jen 40 sekund, řekl Stránský. „Jak je možné začít přemýšlet o vyšších principech, o morálnosti a tak dál, když se vůbec nedovedete soustředit?“ zeptal se řečnicky. Vlivem digitálních technologií podle něj lidé navíc přicházejí o sociální dovednosti.
„Více programovatelný svět znamená více programovatelného člověka. Záplava nepodložených informací a potlačování dialogu vedou k celoplošnému vykořenění nepsaných norem, které jsou nezbytné k omezení, filtrování a tlumení aberantního chování a ke tvorbě vyšších principů,“ sdělil s tím, že pokud se to nezmění, konference nemá smysl.
Hlad po pochopení
Do debaty o podobě vzdělávání zazněl i filozofický apel na návrat k podstatě výchovy člověka. „Mravnost je schopnost jednat podle svého svědomí. Svědomí je něco, co má každý člověk jako možnost, ale tato možnost se musí probudit,“ uvedla vysokoškolská profesorka a filozofka Anna Hogenová. Podle ní se tento základ formuje už v raném dětství a pokud k tomu nedojde, škola to jen obtížně dohání. Klíčová je proto schopnost probudit v dítěti „hlad po tom, co je opravdu podstatné“.
Podle ní současné vzdělávání příliš zdůrazňuje technickou racionalitu a přípravu na trh práce. „Vzdělání se chápe jako předávání vědomostí, dovedností a kompetencí, aby byla Evropa konkurenceschopná zbytku světa. Jaká intence vane skrz všechny tyto vlastnosti, které jsem vyjmenovala? Je to příprava lidí pro trh, aby tito lidé na trhu vydělávali pro někoho peníze. To je hrozně málo,“ uvedla s tím, že bez mravnosti a moudrosti se z člověka stává „lidsky vyhlížející stroj“.
Upozornila také na pojmy jako stud a spravedlnost, které podle ní ze společnosti mizí, a s nimi i důstojnost a úctyhodnost. „Musíme v dětech vytvořit hlad po pochopení, které cítí, že jim schází, že to nebylo všechno, co bylo řečeno ve škole,“ uvedla. Zkritizovala také dnešní školský systém, kdy z něj podle ní děti často vycházejí polovzdělané. „Neznají dějiny, neznají dějiny literatury, vůbec nechápou, co to je důstojnost a úctyhodnost,“ poznamenala. „My si přece nemůžeme nechat vzít od těch neoliberalistů a progresivistů naše dějinné počátky, počátky řeči nebo důstojnosti lidské bytosti,“ řekla.
Návrat k přirozenému učení
Vedle kritiky zazněly i konkrétní alternativy. „V České republice mají rodiče téměř největší svobodu v tom, jak své děti vzdělávat,“ prohlásil na konferenci psycholog a psychoterapeut Milan Studnička. Rodiče, kteří své děti nechtějí vzdělávat ve standardním systému, mají možnost vzdělávat je jinak, uvedl. Jako příklad zmínil individuální vzdělávání doma.
„Víte, co je vtip? Že každé malé dítě je extrémně zvídavé,“ uvedl s tím, že spoustu dětí přestane učení bavit ve chvíli, kdy přijdou do školy. „Bohužel je vzdělávání podáno tak, že děti nemůže bavit. Můj tříletý vnuk má podle mě lepší znalost ptáků než průměrné dítě v sedmé třídě, jen proto, že na chatě máme krmítko,“ dodal. Jediným výletem na hrad může podle něj rodič dítěti přiblížit historii, biologii i matematiku.
