Nejsme připraveni na válku, myslí si Češi. Většina se také shoduje na znovuzavedení povinné vojenské služby.
V ČR se projevila neochota více než poloviny občanů naši zemi v případě napadení bránit. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research, který proběhl v září 2024 na 1 000 respondentech – reprezentativním vzorku české populace ve věku 18 let a více. Průzkum zpracovala agentura pro Paměť národa.
Češi se sice bojí rozšíření války za ukrajinské hranice, ale více spoléhají na NATO, uvedla následně Paměť národa.
„Čtyři pětiny Čechů soudí, že se bezpečnostní situace v ČR zhoršila kvůli probíhající válce na Ukrajině, dvě třetiny se obávají eskalace konfliktu za ukrajinské hranice. Voliči opozice mají přitom ve srovnání s voliči vládní koalice až pětkrát odmítavější postoj k české podpoře Ukrajiny, jsou také méně ochotni zapojit se do obrany vlasti. Shoda napříč volebními preferencemi naopak panuje nad tím, že se má znovu zavést povinná vojenská služba,“ hodnotí zapsaný ústav Paměť národa a dodává:
„Přesvědčivá je důvěra Čechů v Severoatlantickou alianci. Plných 67 % respondentů věří, že členství v NATO zvyšuje naši bezpečnost. Stejný počet lidí si myslí, že ČR má vojensky zasáhnout, kdyby nebezpečí hrozilo některé z členských zemí. Takřka všichni mladí lidé do 24 let tento postoj sdílí, zastává ho 94 % dotazovaných. Bezmála dvě třetiny Čechů mají důvěru, že aliance přijde v případě napadení na pomoc nám.“
„Konečně přicházíme na to, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je potřeba je bránit. Ukrajinci přitom dnes a denně přináší oběti i za nás,“ hodnotí výsledky průzkumu Martin Ocknecht, vedoucí projektu Pomozme Ukrajině s Pamětí národa.
V Událostech, komentářích na ČT24 mluvila ukrajinská vojákyně Oksana Volodymyrivna Rubaniaková. Mimo jiné sdělila:
„Jednoznačně mohu říci, že ukrajinská armáda bude stát do konce a bránit naši zemi, protože nebráníme jenom sebe, ale bráníme všechny ostatní lidi, kteří jsou za našimi zády a spoléhají na nás.“
Zmínila také, že v ukrajinské armádě nyní slouží 67 tisíc žen na různých pozicích.
Občané narození za Husáka by šli bojovat
Po dvou a půl letech plnohodnotné války na Ukrajině se přitom podle průzkumu objevují mezi lidmi pochybnosti ohledně další podpory napadené země, a to zejména mezi těmi méně vzdělanými a méně movitými.
Nadpoloviční většina účastníků výzkumu si nepřeje větší angažovanost NATO.
Současnou vojenskou připravenost ČR hodnotí kladně jen dva respondenti z deseti. Do obrany země je přitom ochotno se zapojit jen 29 % procent dotazovaných občanů, dalších 19 % neví. Z toho vyplývá, že těsně nadpoloviční většina k tomu ochotná není.
Nasadit život za svobodu ČR jsou ze všech věkových kategorií nejsilněji odhodlány tzv. Husákovy děti, tedy lidé ve věku 45 až 54 let. Silnější je tento pocit mezi voliči současné vlády než voliči opozice. Zemi mají podle většiny dotazovaných hájit branci. Pro obnovení povinné vojenské služby se vyslovilo 65 % z nich.
Češi jsou vlastenci
Postoje Čechů k Evropské unii zůstávají vlažnější, pouze desetina z dotazovaných se cítí být Evropanem či Evropankou. Nejsilnější podpora EU a evropská identita je mezi mladými lidmi, pozitivní vliv EU uznává 49 % z nich. Ten je také silněji vnímám u respondentů s vyšším dosaženým vzděláním.
Češi jsou vlastenci – přes 70 % vnímá vlastenectví jako pocit hrdosti na svou zemi.
