AfD zůstává druhou nejsilnější stranou, což představuje pro CDU/CSU v Bundestagu strategickou výzvu. Přední politici CDU vyzývají k pragmatickému přístupu, zatímco jiní varují před normalizací. SPD zůstává zdrženlivá.
Stále více hlasů v CDU/CSU volá po pragmatičtějším přístupu k AfD ve Spolkovém sněmu.
Místopředseda unijní frakce Johann Wadephul (CDU) se vyslovil pro „volbu kandidátů AfD na předsedy výborů, pokud v minulosti nevzbudili negativní pozornost“. Zároveň zaznívají výzvy k zachování přísného odstupu.
„Odmítnutí předsednictví ve výborech AfD umožnilo udržet si status mučedníka,“ řekl Wadephul v úterý novinám Redaktionsnetz Deutschland (RND). AfD je druhou největší parlamentní skupinou ve Spolkovém sněmu, „tuto skutečnost musíme uznat“, dodal.
Wadephul uvedl, že předsedové výborů by měli v případě negativního chování přijít o své funkce. „Chceme do nového jednacího řádu výslovně zahrnout, že mohou být také znovu vyloučeni, pokud se nebudou chovat korektně,“ řekl a oznámil jednání s SPD.
Práva jako pro jiné frakce
Předseda Saské zemské vlády Michael Kretschmer (CDU) požaduje, aby byla AfD „vytažena z role mučedníka“ a aby jí byly v parlamentu přiznány stejné pravomoci jako ostatním frakcím. Podobně se vyjádřil místopředseda frakce Unie Jens Spahn. Řekl deníku Bild, že by měla být AfD „ošetřena jako každá jiná opoziční strana“.
Ekonomická politička CDU Gitta Connemannová varovala na portálu t-online.de před „normalizací“ AfD, ale postavila se proti jejímu vyloučení z pozic předsedů výborů. Vzhledem k tomu, že strana „se dá odstranit pouze odbornou prací“.
Philipp Amthor (CDU) uvedl pro Frankfurter Allgemeine Zeitung, že Spahn nechce stranu zlehčovat ani vzdát se jejího vymezení, ale že by neměla být „odstoupena parlamentními právními triky“, nýbrž „vášnivým obsahovým střetnutím“.
Kiesewetter varuje před bezpečnostně relevantními posty
Roderich Kiesewetter (CDU), místopředseda Parlamentního kontrolního výboru, varoval před volbou poslanců AfD do bezpečnostně relevantních výborů Bundestagu nebo jako předsedů výborů.
„Poslanci AfD se pravidelně prokazatelně stávají mluvčími ruské a čínské dezinformace a krok za krokem mění diskurs v Německu,“ řekl politik CDU deníku RND. Odmítl AfD přiznat předsednictví výborů a tím „vědomě akceptovat blokování nebo podkopávání výborů“.
Které předsednictví výborů AfD požaduje v novém legislativním období a koho na ně navrhuje, je nejasné. Podle mluvčího frakce záleží na rozdělení mezi frakcemi. Rozpočtový výbor, který tradičně vede největší opoziční frakce, je považován za výjimku. Kandidátkou je poslankyně AfD Ulrike Schielke-Ziesingová.
SPD zůstává skeptická
SPD reagovala zdrženlivě na návrh, aby byla AfD ošetřena jako každá jiná opoziční strana.
„AfD není strana jako každá jiná,“ řekla Katja Mastová, parlamentní manažerka SPD Bundestagu, deníku Tagesspiegel. „Naše demokratické instituce – především náš parlament – budeme chránit s plným odhodláním.“
AfD se podle ní snaží „podkopat naše instituce“ a je mnoha zemskými úřady pro ochranu ústavy vedena jako extremistická nebo jako podezřelý případ. „Tento extremismus se setkává s naším rozhodným odporem.“
„Tuto větu od Jenese Spahna, že by měla vzniknout normalita, považuji za naprosto nesprávnou a velmi, velmi nebezpečnou,“ řekl Matthias Miersch, generální tajemník SPD, ve středu televizím RTL a ntv. AfD v širokém rozsahu zpochybňuje ústavu.
Rozhodnutí v Bundestagu jsou založena na jednacím řádu a demokratických procesech, uvedla Mastová. To potvrdily rozsudky Spolkového ústavního soudu. „Volba viceprezidenta Bundestagu nebo předsedů výborů není automatickým právem, ale rozhodnutím parlamentu, a vyžaduje většinu.“
Levice odmítá kandidáty AfD
Poslanecký klub strany Die Linke (Levice) v Bundestagu vyloučil volbu poslanců AfD do parlamentních funkcí. „Od nich nepadne žádný hlas pro kandidáta AfD – ať už v prezidiu, v Parlamentním kontrolním výboru, nebo jako předseda výboru,“ řekla předsedkyně frakce Heidi Reichinneková.
„Jsou to nepřátelé demokracie, kteří jsou alespoň zčásti prokazatelní pravicoví extremisté. Straně, která chce zničit demokracii zevnitř, rozhodně nevyjdeme vstříc.“
„Stále vylučujeme jakoukoliv spolupráci s AfD,“ řekl Christian Görke, parlamentní manažer strany Die Linke v Bundestagu. Linke brzy zahájí jednání se Zelenými, SPD a Unií, aby nebyla při iniciativách závislá na AfD.
Toto platí i pro „dosahování kvór pro uplatnění práv menšin“.
Jednací řád Bundestagu stanoví různá parlamentní práva menšin, která musí podpořit minimálně 25 procent poslanců. Pro zřízení vyšetřovacích výborů je potřeba 25 procent, pro svolání mimořádných schůzí 33 procent. Linke a Zelení mají společně méně poslanců, než je potřebné.
AfD je podle průzkumů druhou nejsilnější silou
Do úterního odpoledne podepsalo více než 400 000 lidí online petici sítě Campact proti politikům AfD na klíčových pozicích. „AfD chce podkopat základ naší svobodné společnosti a zničit právní stát zevnitř,“ vysvětlil iniciativu Felix Kolb, předseda správní rady Campact.
Podle „Trendbarometru“ RTL a ntv zůstává AfD nezměněná na 24 procentech, a stále je tak druhou nejsilnější silou. Na prvním místě je i nadále CDU/CSU s 25 procenty.
Následuje SPD s 15 procenty, Zelení s 12 procenty a Linke s 10 procenty. Forsa provedla průzkum mezi 2 502 oprávněnými voliči v období od 8. do 14. dubna.
(S přispěním afp/dts)
–etg–
