Favoritem je proevropský Rafal Trzaskowski, ale nacionalisté inspirovaní Trumpem mu dýchají na záda.
Polsko v neděli čekají prezidentské volby, které poslouží jako lakmusový papírek dalšího vývoje tamní politiky.
Proevropská vláda ve Varšavě vnímá volby jako příležitost k posílení své pozice, zatímco nacionalistická opozice je představuje jako šanci „udělat Polsko znovu skvělým“ po vzoru hesla amerického prezidenta Donalda Trumpa „Make America Great Again“ (MAGA – „Udělejme Ameriku znovu skvělou“).
Prezidentská funkce v Polsku má oproti některým jiným zemím, například Francii nebo USA, výrazně omezenější pravomoci – prezident je sice hlavou státu a vrchním velitelem ozbrojených sil, ale jeho výkonná moc je omezená, s výjimkou práva veta.
Po nástupu do úřadu se prezident musí zároveň vzdát stranické příslušnosti.
Průzkumy veřejného mínění favorizují 53letého liberálního starostu Varšavy Rafala Trzaskowského, spojence vládní koalice, jako pravděpodobného vítěze – přesto se před jeho případným zvolením zřejmě uskuteční druhé kolo, plánované na 1. června.
Na druhém místě v průzkumech, jako možný nástupce dosluhujícího prezidenta Andrzeje Dudy po dvou funkčních obdobích, je 42letý amatérský boxer a konzervativní historik Karol Nawrocki, kterého podporuje nacionalistická opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS).
Na třetím místě je 38letý konzervativní podnikatel a multimilionář Slawomir Mentzen.
Nawrocki i Mentzen se hlásí k odkazu Donalda Trumpa – kritizují nelegální migraci, odmítají progresivní agendy a ztotožňují se s heslem MAGA.
Volby v Polsku proběhnou souběžně s druhým kolem prezidentských voleb v Rumunsku, kde je favoritem nacionalista George Simion.
V Polsku má však Trzaskowski podle odhadů šanci své nacionalistické soupeře porazit.
V případě vítězství slíbil, že bude spolupracovat s premiérem Donaldem Tuskem na zrušení změn v justici, které zavedla předchozí vláda PiS a které podle kritiků narušily demokratické kontrolní mechanismy.
PiS přišla o většinu ve volbách v říjnu 2023, po téměř deseti letech u moci, kdy čelila rostoucímu hněvu kvůli přístupu k právům žen a menšin.
Prezident Duda během svého mandátu využíval práva veta k blokování mnoha Tuskových reforem.
„Sázky v těchto volbách jsou stejně vysoké jako 15. října,“ řekl Tusk v parlamentu v dubnu.
„Doufám proto v mobilizaci… Je těžké vládnout s nepřátelským prezidentem, který vetuje všechno možné.“
Všichni tři hlavní kandidáti slibují pokračující podporu Ukrajině ve formě dodávek zbraní, ale rozcházejí se v názorech na pomoc uprchlíkům prchajícím před válkou.
Nawrocki a Mentzen se staví proti vstupu Ukrajiny do NATO a zdůrazňují, že polské zájmy spočívají v partnerství s USA, zatímco Trzaskowski prosazuje větší roli Evropy při řešení války na Ukrajině.
„Podporujeme Ukrajinu… v jejím úsilí porazit postsovětské Rusko. To je jasné,“ řekl Nawrocki v televizní debatě v pondělí.
„Je to ve strategickém zájmu Polska – odrazit neokoloniální hrozbu z Ruska.
Jako prezident… budu budovat polsko-americké spojenectví a nebudu souhlasit s tím, aby se EU stala náhradou za NATO.“
Nawrocki a Mentzen rovněž tvrdí, že zájmy etnických Poláků by měly mít přednost před zájmy ukrajinských uprchlíků – těch Polsko od začátku války přijalo miliony.
Navzdory přibližně osmiprocentnímu náskoku před Nawrockim může Trzaskowski v případném druhém kole narazit na potíže, míní političtí komentátoři.
Trzaskowski totiž ztrácí podporu na venkově, kde je Nawrocki vnímán jako politik, který lépe rozumí problémům spojeným s životními náklady a migrací.
Podpora Nawrockého však v posledních týdnech oslabila kvůli obviněním, že lhal ve svém majetkovém přiznání a využíval byt, který získal od důchodce výměnou za příslib péče.
–ete–
