Mark Rutte vyzval lídry těchto zemí, aby přiměli Moskvu přistoupit na mírovou dohodu a ukončit válku proti Ukrajině.
Kupci ruské ropy – včetně Číny, Indie a Brazílie – by mohli „ve velkém rozsahu“ čelit sekundárním sankcím, uvedl v úterý generální tajemník NATO Mark Rutte a vyzval lídry těchto zemí, aby vyvinuli tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Rutte to prohlásil při návštěvě Washingtonu poté, co americký prezident Donald Trump 14. července oznámil, že uvalí stoprocentní cla na země dovážející ruskou ropu, pokud Kreml do 50 dnů nepřistoupí na mírovou dohodu a neukončí válku proti Ukrajině.
Na půdě Kapitolu šéf NATO označil Trumpovo oznámení za „velmi chytré a moudré rozhodnutí“.
„Pokud žijete nyní v Pekingu, Dillí, nebo jste prezidentem Brazílie, měli byste se tím zabývat, protože vás to může tvrdě zasáhnout. Zavolejte proto Vladimiru Putinovi a řekněte mu, že to s mírovými jednáními musí myslet vážně, jinak se to Brazílii, Indii a Číně velmi tvrdě vrátí,“ prohlásil Rutte a dodal, že NATO „v Evropě najde finanční prostředky na to, aby Ukrajina měla k dispozici vše potřebné pro co nejlepší pozici při těchto mírových jednáních, jakmile začnou“.
Na Rutteho výrok reagoval v Pekingu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian, který uvedl, že Čína „rozhodně odmítá jakékoli nezákonné jednostranné sankce a zasahování mimo vlastní jurisdikci“.
Deník Epoch Times požádal o vyjádření také ministerstva zahraničí Indie a Brazílie.
Podle představitele Bílého domu se Trumpovo varování týká zavedení stoprocentních cel na ruské zboží a sekundárních sankcí na země, které dovážejí z Ruska.
Mezitím 85 senátorů vedených Lindsey Grahamem (republikán) podpořilo návrh zákona, který by Trumpovi umožnil uvalit až 500% cla na jakoukoli zemi, jež pomáhá Rusku ve válce proti Ukrajině.
Podle analýzy finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší zveřejněné 11. července se po embargu Evropské unie na ruské ropné produkty stali hlavními odběrateli ruské energie Čína, Indie a Turecko.
Mezi začátkem embarga v prosinci 2022 a koncem června 2025 nakoupila Čína 47 procent a Indie 38 procent ruského exportu surové ropy.
Ve stejném období nakoupilo Turecko 26 procent a Čína 13 procent ruského vývozu rafinovaných ropných produktů.
Brazílie sice nebyla velkým odběratelem ruské ropy, plynu ani uhlí, ale kupuje 12 procent ruských ropných produktů, čímž se stala třetím největším odběratelem po Turecku a Číně.
Po Trumpově oznámení cel v pondělí sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že Trumpovi poděkoval „za připravenost podpořit Ukrajinu a za ochotu spolupracovat na ukončení zabíjení a dosažení trvalého a spravedlivého míru“.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov následně prohlásil, že Moskva chce pochopit, proč Trump stanovil lhůtu 50 dnů. Dodal, že Rusko se již vypořádalo s „bezprecedentním počtem sankcí“ a „vypořádá se i s novými sankcemi“.
Při setkání s Lavrovem v Pekingu před 25. zasedáním ministrů zahraničí Šanghajské organizace pro spolupráci ve městě Tianjin čínský vůdce Si Ťin-pching 15. července znovu potvrdil „všeobecné strategické partnerství spolupráce“ mezi Pekingem a Moskvou a slíbil posílení vzájemné podpory na multilaterálních platformách.
–ete–
