Americký prezident Donald Trump dne 12. července oznámil, že na všechny dovozní produkty z EU do Spojených států uvalí clo ve výši 30 procent.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dne 13. července uvedla, že Evropská unie prodlouží pozastavení svých protiopatření na americká cla do příštího měsíce, zatímco budou pokračovat obchodní jednání s Trumpovou administrativou.
Dne 12. července prezident Trump prohlásil, že na veškerý dovoz z EU uvalí clo ve výši 30 procent, pokud jeho administrativa neuzavře s EU obchodní dohodu.
Cla by byla oddělená od jakýchkoli odvětvových cel. Trump obvinil EU z uvalování různých cel a necelních obchodních bariér na Spojené státy a uvedl, že výši cla zvýší, pokud Evropa zareaguje odvetou.
Trump původně dal obchodním partnerům USA lhůtu do 9. července, aby s jeho administrativou uzavřeli obchodní dohody, jinak budou čelit clům, která oznámil na začátku dubna. Nedávno sdělil, že začne zasílat dopisy jednotlivým zemím, v nichž je bude informovat o výši cel, pokud nepřistoupí na jednání s jeho týmem.
Dopisy zaslal více než dvaceti obchodním partnerům USA, včetně Mexika, které 12. července obdrželo dopis s oznámením, že na jeho dovoz do Spojených států bude rovněž uvaleno clo ve výši 30 procent.
Po oznámení nové výše cel na dovoz z EU von der Leyenová dne 12. července řekla, že EU jako největší obchodní partner USA učiní veškeré nezbytné kroky na ochranu svých zájmů, včetně „přijetí přiměřených protiopatření, pokud to bude nutné“.
Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová vyzvala k „pragmatickému výsledku jednání“ mezi EU a Spojenými státy.
Velvyslanci EU se sešli 13. července, den před schůzkou ministrů obchodu v Bruselu, aby rozhodli, zda zareagují odvetou na Trumpova nová cla, nebo prodlouží pozastavení protiopatření, které mělo vypršet 14. července. EU se rozhodla pro druhou možnost.
Během rozhovoru s novináři von der Leyenová konstatovala, že pozastavení bude prodlouženo do začátku srpna, zatímco EU bude dále „připravovat další protiopatření“, aby byla „plně připravena“.
Když Trump odložil zavedení odvetných cel na obchodní partnery USA do 9. července, EU rovněž pozastavila počáteční balíček protiopatření na americká odvětvová cla na ocel a hliník, která by se dotkla dovozu z USA do Evropy v hodnotě 24,6 miliardy dolarů.
Od května EU rovněž připravovala druhý balíček protiopatření, který by zasáhl zboží z USA v hodnotě přibližně 84,2 miliardy dolarů, avšak konečný seznam vyžaduje schválení všech členských států EU a dosud nebyl zveřejněn.
Podle von der Leyenové nebylo dosud na stole použití nástroje EU proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), který umožňuje reagovat na ekonomický tlak ze strany třetích zemí vůči členským státům.
„[Nástroj proti nátlaku] je vytvořen pro mimořádné situace; tam ještě nejsme,“ uvedla.
Mezi možná odvetná opatření, která by EU mohla přijmout, patří omezení přístupu na svůj trh se zbožím a službami a další ekonomická opatření včetně vývozních kontrol, finančních trhů a přímých zahraničních investic.
Dne 13. července německý ministr financí Lars Klingbeil sdělil, že EU musí proti Spojeným státům zakročit, pokud obchodní jednání selžou.
„Pokud se nepodaří dosáhnout spravedlivě vyjednaného řešení, musíme přijmout rozhodná protiopatření na ochranu pracovních míst a podniků v Evropě,“ poznamenal Klingbeil, který je rovněž vicekancléřem ve vládní koalici své země, německým médiím. „Naše ruka zůstává podaná, ale nepřistoupíme na všechno.“
Protože Spojené státy jsou pro Německo největším exportním trhem, země by mohla čelit výrazným problémům v důsledku vyšších amerických cel, zejména vzhledem k vývozu automobilů, automobilových součástek, strojů a farmaceutických výrobků do Spojených států.
Na této zprávě se podíleli agentura Reuters a Tom Ozimek.
–ete–
