Epoch Times Česko ČTK

a 15. 7. 2025

Aktualizace 14:38 o vyjádření ministr zahraničí Lavrova

Za vážná dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o možných protiruských sankcích. Moskva je chce analyzovat. Rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině, které zaplatí evropské země, pak podle Peskova Kyjev vnímá jako signál k pokračování války. O slovech mluvčího informují agentury TASS a Reuters. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov krátce předtím řekl, že Rusko nepřijme žádná ultimáta a nenechá si klást požadavky.

Trump v pondělí pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou. Oznámil také, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu.

„Zatím lze jednoznačně říci jedno: zdá se, že podobné rozhodnutí, které přijímají Washington, země NATO a přímo Brusel, vnímá ukrajinská strana nikoli jako signál k míru, ale jako signál k pokračování války,“ uvedl Peskov, jehož země už téměř tři a půl roku vede proti Ukrajině válku.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.

„Samozřejmě především zdůrazňujeme, že pro nás jsou nepřijatelné jakékoli pokusy klást požadavky, natož ultimáta,“ reagoval na Trumpa Rjabkov. „Prezident Ruské federace opakovaně prohlásil, že jsme připraveni jednat a že diplomatická cesta je pro nás preferovaná,“ poznamenal také.

Pokud Moskva prostřednictvím diplomacie nedosáhne svých cílů, bude podle něj válka pokračovat. „Tento postoj je neotřesitelný,“ zdůraznil Rjabkov s tím, že by ho Washington a NATO jako celek měly brát s maximální vážností.

Ruské ministerstvo zahraničí se domnívá, že státy NATO nemají zájem na míru na Ukrajině. Dalo také najevo negativní postoj k tomu, aby Severoatlantická aliance hrála koordinační roli v dodávkách zbraní Ukrajině.

Související témata

Přečtěte si také

Ústavní soud rozhodl o paragrafu „Neoprávněná činnost pro cizí moc“

Ústavní soud dnes vydal rozhodnutí ve věci nového paragrafu trestního zákona trestajícího „činnost pro cizí moc“. Proti znění paragrafu a způsobu jeho schvalování v Parlamentu se ohradilo 24 senátorů.

Kam dál povede cesta bývalého premiéra Petra Fialy? Na Hrad nemíří, ale spouští nový projekt

Petr Fiala sdělil, že ke kandidatuře do Senátu či na prezidentský post výzvy dostával, nicméně, má jiné plány, které už začal realizovat.

Výstavbu větrníků v Česku brzdí nastavení systému, říkají zástupci větrné energie (rozhovor)

Jsou větrné elektrárny životaschopné i bez dotací? Jaký bude vývoj po chystaných změnách v akceleračních zónách? Jak mohou investoři získat důvěru místních? To vše v našem rozhovoru s experty z oboru.

Evropský parlament podpořil půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur

Europoslanci dnes při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč).

Francie vyšetřuje diplomata kvůli vazbám na Epsteina, vláda hledá možné oběti

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes vyjádřil zděšení a pobouření nad informacemi spojujícími francouzského diplomata Fabrice Aidana s kauzou zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Lavrov pohrozil reakcí Moskvy na vojenskou přítomnost Evropy v Grónsku

Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat.

Americký FDA odmítl posoudit žádost Moderny o schválení vakcíny proti chřipce, studie je podle úřadu neadekvátní

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce.

Sopka Laki na Islandu. (jackmac34 / Pixabay)
Extrémní zima roku 1784: Výbuch sopky Laki

V roce 1783 došlo k tak mohutné sopečné erupci, že se severní polokoule ochladila o téměř jeden a půl stupně Celsia.

Stres, nervový systém a budoucnost společnosti

Chronický stres a dysregulace nervového systému ovlivňují zdraví, rozhodování i stabilitu společnosti. Proč se mentální hygiena stává klíčovou prevencí.