Aktualizováno 26. 8. 2025 14:20
Letošní finále prestižní soutěže iGEM proběhne koncem října v Paříži za účasti dvou týmů z České republiky. Jedním z nich je pražský tým BohemiaBio, který přichází s projektem nahrazení přírodního chmele uměle vyrobenými látkami, které mají mít stejné vlastnosti jako tradiční chmel.
„Geneticky upravujeme pivovarské kvasinky tak, aby uměly vyrábět stejné látky jako chmel přímo během kvašení,“ vysvětlil pro Epoch Times vedoucí studentského týmu Tomáš Iliaš. Tým BohemiaBio tvoří 15 studentů z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy doplněné o mentory a vědce jak z obou škol, tak z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Na projektu pracují celý rok.
Protože pěstování chmele je dnes čím dál náročnější z hlediska ekonomiky, citlivosti na klima i odolnosti vůči plísňovým onemocněním, studenti se rozhodli učinit vaření piva „udržitelnější“. Jejich metoda má snížit spotřebu zemědělské půdy a vody potřebných k pěstování chmele, aniž by to kompromitovalo vůni a chuť piva.
„Chtěli jsme přijít s něčím inovativním, ale zároveň tradičním. Geneticky modifikované pivo nám přišlo jako ideální kombinace tradice a inovace,“ uvedl Iliaš pocházející ze Slovenska.
Pivovarské kvasinky jdou podle něj „naprogramovat“ tak, aby vyráběly hořké látky typické pro chmel. „Kvasinky mají tu výhodu, že jde o poměrně jednoduché organismy, které dokážeme spolehlivě modifikovat a ,přesvědčit’ je, aby produkovaly látky, které původně neuměly,“ řekl Iliaš, který se chystá do třetího ročníku bioinformatiky na VŠCHT.
Zhruba 50–80 % chmele používaného při výrobě piva se podle něj přidává kvůli hořkosti. „Naše kvasinky dokáží vyrábět hořké látky, a tak bychom dokázali ušetřit až 80 % chmele a zkrátit proces vaření,“ vylíčil. Zároveň však přiznal, že umělou výrobou se „ani zdaleka nepřiblížíme rozmanitosti látek, jaké obsahuje chmel“.
Profesor Pavel Dostálek z Fakulty potravinářské a biochemické VŠCHT v loňském rozhovoru s Epoch Times uvedl, že hořké chmelové látky působí jako emulgátory a zároveň antimikrobiálně. „Řada látek chmele má totiž mírné antibiotické vlastnosti, a zároveň přispívají ke zvýšené hladině estrogenních hormonů, prospěšných především u žen v menopauze,“ pronesl s tím, že chmel je už od pravěku používán jako léčivá rostlina navozující například fyziologický spánek.
V EU bez šance, jinde potenciál velký
Podle Iliaše je vaření piva úplně bez chmele v současnosti zatím nereálné a bude trvat „minimálně deset let“, než k němu dojde. Jejich technologii by ale bylo možné využít už dnes, řekl. Problém však vidí v evropské legislativě.
„Myslím si, že se současnými zákony není šance, aby se tato technologie uplatnila v Evropské unii,“ uvedl s odkazem na přístup unie ke geneticky modifikovaným organismům (GMO). Dodal však, že „svět je velký a pokud vše půjde dobře, bude mít naše technologie velký potenciál v zahraničí.“
Tomáš Pluskal z ÚOCHB, který je jedním z vědců, pod jejichž vedením se projekt realizuje, uvedl pro Epoch Times, že „pokud se bude projekt úspěšně rozvíjet směrem k praktickému nasazení, trhy v USA a v Asii jsou tomu otevřené. A to nejsou malé trhy“.
Iliaš na základě hrubých odhadů předpokládá, že díky zkrácení energeticky náročného procesu chmelového varu a celkovému zkrácení produkce by jejich technologie mohla ušetřit „až 25 % nákladů na výrobu piva“.
Už účast je úspěch
Než prorazí vynález do světa, má projekt mezitím možnost uspět na soutěži iGEM, která je největším mezinárodním kláním v oblasti syntetické biologie. Soutěže se účastní přes 300 týmů z celého světa. Finále se uskuteční 28.-31. října v Paříži.
Pluskal uvedl, že už samotná účast na soutěži je úspěch, protože studenti museli přesvědčit sponzory o smysluplnosti svého projektu a získat od nich desítky tisíc dolarů. „iGEM není typ soutěže, kde by cílem bylo nějaké vítězství. Na soutěži se rozdělují medaile týmům, které se svými projekty dosáhnou určitých milníků. Běžné je, že 90 % týmů odjede alespoň s jednou medailí. Takže šance našeho týmu BohemiaBio na úspěch jsou vysoké,“ prohlásil vědec.
Kromě BohemiaBio se soutěže zúčastní také tým iGEM Brno z Masarykovy univerzity, který využívá vodní rostlinu okřehek k fixaci dusíku z močůvky. Cílem výzkumu je pěstovat geneticky upravený okřehek přímo v močůvce, čímž se dusík udrží v oběhu, omezí se jeho únik do prostředí a současně vznikne krmná biomasa pro zvířata.
