Taková demonstrace síly podle analytiků znovu potvrzuje, že čínská komunistická strana představuje hrozbu pro světovou demokracii a mír.
Vojenská přehlídka čínského komunistického režimu 3. září ukázala rozsáhlý arzenál, ale zároveň i strukturální slabiny. Podle analytiků je velká část výzbroje a vybavení založena na kopiích americké vojenské technologie.
Přehlídka pořádaná Komunistickou stranou Číny (KS Číny) byla největší od založení režimu – Čínské lidové republiky – v roce 1949. Navzdory zpomalení čínské ekonomiky režim údajně utratil za přehlídku 36 miliard jüanů (asi 115 miliard korun), přičemž předvedl široké spektrum výzbroje od modernizovaných jaderných střel po lasery protivzdušné obrany, hypersonické zbraně a námořní drony určené k operacím v blízkých mořích.
Nejvýraznějším rysem vystavené čínské výzbroje, kromě hypersonických zbraní, byla její nápodoba amerického vojenského vybavení, uvedl pro Epoch Times čínsko-americký vojenský analytik.
„Americké vojenské vybavení bývá většinou prověřeno v boji a poté zdokonalené,“ poznamenal Mark, moderátor populárního čínsky vysílaného diskusního pořadu „Mark Space“.
Z bezpečnostních důvodů své příjmení nezveřejňuje.
Podle něj KS Číny tyto kroky vynechává a kopíruje přímo – jako způsob „předjetí v zatáčce“ v soutěži se Spojenými státy.
Přechod od nákupu a kopírování sovětského vybavení k vybavení ve stylu americkém má však nevyhnutelné limity, konstatuje.
Například čínský systém protiraketové obrany středního doletu je podle něj odvozen od americké Standard Missile-3 a letoun včasné výstrahy KJ-600 je kopií amerického E-2 Hawkeye.
„Jeho výkon se teprve ukáže, protože byl zatím testován jen na zemi a neprovedl starty a přistání z letadlové lodě. Jeho praktičnost je tedy sporná,“ vysvětluje.
Su Tzu-yun, výzkumník a ředitel oddělení obranné strategie a zdrojů v tchajwanském Institutu pro národní obranu a bezpečnostní výzkum, upozornil na nový mezikontinentální raketový systém DF-61, který byl na přehlídce vystaven. Má delší dolet a potenciálně může zasáhnout cíle vzdálené více než 15 000 kilometrů.
„Navíc vylepšená konstrukce hlavice umožňuje nést více samostatných bojových hlavic, a tím vést současné útoky na různá města nebo vojenské cíle,“ řekl pro Epoch Times.
V posledních letech se Čína zaměřuje na vývoj raket středního a mezikontinentálního doletu. Předvedené DF-61 mají dostřel až na Guam a Havaj.
Americká armáda na Guamu výrazně investuje do posílení protivzdušné obrany a buduje síť s více než třemi úrovněmi ochrany základny, jako reakci na rostoucí hrozby, především z Číny.
Mark upozorňuje, že čínský režim má příliš mnoho typů raket, což komplikuje jejich údržbu.
„Přílišná rozmanitost vytváří obrovskou logistickou zátěž,“ vysvětluje.
Naproti tomu americká armáda si ponechává jen několik modelů, aby usnadnila modernizace a prodlužování životnosti, dodává.
Skutečná účinnost výzbroje KS Číny se teprve ukáže. Mark uvedl, že přehlídka sloužila spíše propagandě.
„Režim vystavuje velké množství raket, ale většina je jen na efekt. Jen málo z nich lze skutečně uvést do služby. Protože střely mají omezenou životnost, vyžadují neustálou údržbu a modernizace systémů, což stojí obrovské peníze,“ podotýká.
V oblasti námořnictva je podle Marka patrný pokrok, ale stále existuje řada stop napodobování. Například střela Eagle Strike vychází z ruského designu. U podvodních bezpilotních prostředků je vývoj na úplném počátku a nemohou se vyrovnat rozsahu a dosahu amerických ozbrojených sil, zmiňuje.
Americká armáda již má ve službě 80tunový bezpilotní podvodní prostředek Orca, zatímco „většina čínských bezpilotních plavidel je vybavena jen malými raketami a děly a jejich funkce se podobají ‚sebevražedným člunům‘,“ říká.
„Spojené státy už mají v Tichomoří vícevrstvé obranné systémy, které dokážou čelit možné agresi KS Číny,“ dodává.
„Americká armáda rozmístila v japonské Jokosuce takzvanou ‚flotilu duchů‘ a dokonce testovala třetí generaci bezpilotních válečných lodí se střelami jako hlavní výzbrojí,“ konstatuje.
Jaderné zbraně
Mark varoval, že čínský jaderný arzenál rychle roste.
„Podle odhadů ministerstva obrany má Čínská lidová republika k polovině roku 2024 více než 600 operačně nasaditelných jaderných hlavic a do roku 2030 jich bude mít přes 1 000, přičemž velká část bude udržována v pohotovostním režimu,“ uvedlo americké ministerstvo obrany ve své výroční zprávě pro Kongres.
Podle Marka Spojené státy a Rusko udržují arzenál mezi 1 500 a 3 000 hlavicemi díky dohodám o kontrole zbrojení.
„Pokud Čína tohoto cíle dosáhne, bude mít jaderné kapacity srovnatelné se Spojenými státy,“ tvrdí.
Spojené státy podle něj zároveň urychlují modernizaci vlastních jaderných zbraní: „Námořnictvo vyvíjí strategickou jadernou ponorku třídy Columbia, letectvo stealth bombardér B-21 a armáda nový mezikontinentální raketový systém ‚Sentinel‘, který má být uveden do služby v roce 2030, čímž se rozdíl vůči čínské komunistické strané ještě výrazněji prohloubí.“
Od prvního funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa se americká strategie podle Marka zcela změnila – KS Číny byla označena jako „nepřítel číslo jedna“.
„Mít jasného protivníka ve skutečnosti učinilo budoucí směřování americké armády zřetelnějším a podnítilo větší investice i inovace,“ konstatuje.
Sporná schopnost boje
Jak by si čínská armáda vedla ve skutečném konfliktu, zůstává nejasné. Režim od války s Vietnamem v roce 1979 nevedl žádnou rozsáhlou válku.
Podle analytiků navíc vnitřní spory v KS Číny oslabují její bojovou připravenost, zvláště když bylo mnoho generálů odstraněno.
Su poukázal i na některé zvláštnosti letošní přehlídky.
Na rozdíl od předchozích let letos podle něj chyběla přítomnost bývalého premiéra Zhu Rongjiho a bývalého prezidenta Hu Jintaa.
„Funkce hlavního velitele přehlídky byla snížena – místo dosavadního velitele Ústředního velitelství převzal řízení generálporučík Han Shengyana, velitel vzdušných sil Ústředního velitelství. To naznačuje zásadní otřesy ve vedení čínské armády,“ doplňuje.
Podle něj tyto neobvyklé změny odhalují politické i vojenské napětí a boj uvnitř KS Číny, což se nepochybně projeví na morálce a bojových schopnostech armády.
„Upozorňuje, že taková demonstrace vojenské síly prostřednictvím přehlídky znovu potvrzuje takzvanou teorii o čínské hrozbě, což přiměje demokratické země k větší jednotě při snaze zadržet čínský komunistický režim.
„V tomto ohledu může Peking pořádáním přehlídky ztratit víc než získá,“ uzavírá Su.
Na zprávě se podíleli Cheng Mulan a Luo Ya.
–ete–
