Tzv. Attalův zákon (pojmenovaný podle Gabriela Attala, který vede stranu Renaissance prezidenta Emmanuela Macrona) zapadá do širšího souboru ustanovení zaměřených na ochranu nezletilých na internetu a regulaci velkých digitálních platforem. Poprvé ve Francii zavádí zákonnou minimální věkovou hranici pro registraci na těchto službách a stanoví pro provozovatele závazný rámec.
Text byl schválen širokou většinou poslanců z několika parlamentních klubů po debatách, které se týkaly účinnosti nástrojů pro ověřování věku, vymezení dotčených platforem a vztahu mezi rodičovskou odpovědností a zásahy státu.
Zákon odkazuje na prováděcí dekrety, které mají teprve stanovit konkrétní způsoby kontroly i harmonogram jeho uvedení v platnost, aby se aktéři v odvětví mohli svým systémům přizpůsobit.
Éric Zemmour, první politická osobnost, která se postavila proti
V tomto kontextu Éric Zemmour, francouzský publicista a politik, prohlásil na síti X: „Attalův zákon o zákazu sociálních sítí pro osoby mladší 15 let, který odhlasovali macronisté, PS (socialisté), LR (Republikáni) a RN (Národní sdružení), je prstem zasunutým do soukolí všeobecného dohledu. […] Když chce stát přebírat roli rodičů, je to konec svobod.“
Toto hlasování vykresluje jako zlom směrem k režimu zesílené kontroly veřejného projevu na internetu: „Aby se samozřejmě ověřilo, že každý uživatel má více než 15 let, bude se po vás chtít VAŠE občanka. Všichni budou sledováni ve jménu ochrany dětí.“
Shromáždění přijímá zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 15 let
Poslanci v noci z pondělí na úterý přijali návrh zákona zakazující sociální sítě osobám mladším 15 let, který vláda a Emmanuel Macron podpořili plnou vahou. V pozadí se rýsuje povinnost, aby se každý uživatel internetu ve Francii bez ohledu na věk musel identifikovat občanským průkazem, a to několik měsíců před prezidentskými volbami v roce 2027.
Vláda chce postupovat rychle, s tím, že zákaz bude uplatněn už od začátku školního roku 2026 pro nové účty a účinné ověřování věku pro všechny uživatele (včetně již existujících účtů) bude zavedeno do 1. ledna 2027, upřesnila ministryně pro digitální oblast Anne Le Hénanffová.
Návrh zákona byl přijat poměrem 130 ku 21, zejména s podporou vládního tábora, aliance RN-UDR a většiny socialistů; proti se postavila jen část opozice.
Aby se zákaz stal skutečností, bude nutné zavést účinný systém ověřování věku. Práce na tom probíhají na evropské úrovni.
„Důvěryhodná třetí strana“, která by nebyla „ani státem, ani platformami sociálních sítí“, by podle Gabriela Attala mohla postupovat buď pomocí rozpoznávání obličeje, nebo nahráváním dokladů totožnosti.
Zásah do individuálních svobod
Několik kritických hlasů bije na poplach kvůli možným důsledkům zákona pro individuální svobody. Obávají se zejména toho, že rámec prezentovaný jako ochrana pro nezletilé by mohl posloužit jako precedens k postupnému rozšiřování omezení přístupu k určitým obsahům či službám na další skupiny obyvatel, ve jménu boje proti rizikům označovaným za „sociální“ nebo „zdravotní“.
Zavedení systémů ověřování věku prostřednictvím „důvěryhodné třetí strany“, která by kontrolovala identitu, aniž by stát či platformy měly přímý přístup k datům, je vnímáno jako citlivý bod z hlediska ochrany digitálních údajů.
Právníci a sdružení se obávají, že taková infrastruktura by mohla v budoucnu usnadnit jemnější sledování digitálního chování a podpořit formu všeobecné dohledatelnosti psaných příspěvků či „lajkovaných“ postů na sociálních sítích, stejně jako konec anonymity, která může chránit oznamovatele.
Britský precedens jako varování
Paralela se nabízí s Velkou Británií, kde zákon Online Safety Act od svého přijetí vyvolává silné obavy mezi obhájci digitálních svobod.
Organizace jako Electronic Frontier Foundation, Open Rights Group a Index on Censorship zákon odsoudily, protože podle nich „omezuje svobodu projevu tím, že rozhoduje o online diskurzech“, a „otevírá četné cesty k zesílenému dohledu“, s rizikem autocenzury uživatelů.
Tyto subjekty poukazují zejména na povinnosti ukládané platformám v oblasti obsahů považovaných za „škodlivé“ pro nezletilé, stejně jako na mechanismy ověřování věku, které jsou obviňovány z omezování přístupu k informacím těm, kdo se odmítají identifikovat.
Ve Francii vidí odpůrci Attalova zákona v tomto britském precedentu ilustraci dynamiky, v níž ochrana dětí může postupně vést k posílené kontrole svobody projevu a soukromí na internetu pro celou populaci.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–etfr–
