Lukáš Rytina

22. 4. 2026

Knihovna Kongresu Spojených států představuje jednu z nejvýznamnějších kulturních a vědeckých institucí moderního světa. Její sbírky neznají hranice předmětu, formátu ani zeměpisného původu a odrážejí vizi univerzality, kterou do ní vepsal již jeden z Otců zakladatelů Thomas Jefferson. Dnes, více než dvě století od založení, funguje jako de facto národní knihovna Spojených států, správce copyrightu a globální zdroj informací dostupný jak zákonodárcům, tak badatelům i široké veřejnosti.

Knihovna Kongresu vznikla 24. dubna 1800, kdy prezident John Adams podepsal zákon o přesunu sídla vlády z Filadelfie do nově budovaného Washingtonu. Kongres vyčlenil 5 000 dolarů – v přepočtu zhruba 3 miliony dnešních korun – na nákup knih pro potřeby Kongresu a jejich vhodné umístění. Zpočátku knihovna spočívala v samotné budově Kapitolu. První dodávka z Londýna čítala přibližně 740 svazků a tři mapy – skromný začátek určený výhradně pro zákonodárce.

O necelé dva roky později, 26. ledna 1802, podepsal Thomas Jefferson, v tu dobu již prezidentem, zákon, který prezidentovi Spojených států umožňoval jmenovat knihovníka Kongresu. Zároveň zřídil smíšený výbor, jenž měl na knihovnu dohlížet. Zákon rovněž rozšířil výpůjční práva na prezidenta a viceprezidenta. Sbírka knihovny se tak mezitím stabilně dále rozrůstala.

Nelehké počátky

Mladá instituce čelila první existenciální krizi během britsko-americké války v roce 1814. Britská vojska vtrhla do Washingtonu a vypálila Kapitol, v němž se tehdy nacházela i knihovna s přibližně 3 000 svazky. Sbírka byla téměř kompletně zničena. Jefferson, již v soukromí, nabídl Kongresu svou soukromou knihovničku, která však byla největší v zemi. V roce 1815 Kongres jeho sbírku 6 487 knih zakoupil za necelých 24 000 dolarů. Tak se změnil charakter knihovny – z původní úzkoprofilové právní sbírky se stala univerzální knihovna pokrývající různé vědy, filozofii i literaturu, která ostatně reflektovala i osobnost Thomase Jeffersona.

Obraz George Mungera z roku 1814 zachycující Kapitol Spojených států po vypálení Washingtonu, D.C., během britsko-americké války. (Library of Congress / Volné dílo)

Na Štědrý den roku 1851 postihl knihovnu další, dosud největší požár, který zničil dvě třetiny Jeffersonovy sbírky. Knihovna se však opět vzpamatovala i díky osobnosti knihovníka Ainswortha Randa Spofforda, který bojoval o prosazení zákona o povinném výtisku. Ten totiž stanovil, že každý autor žádající o autorskoprávní ochranu v USA musí knihovně odevzdat dvě kopie svého díla. Tím byl zajištěn nekonečný přísun materiálu.

Knihovna Kongresu kolem roku 1890, stále umístěna v budově Kapitolu. (Library of Congress / Volné dílo)

Rozkvět knihovny

S neustále rostoucím počtem knih se však prostory v Kapitolu staly nedostačujícími. To vedlo k rozhodnutí postavit první samostatnou budovu knihovny, která dnes nese jméno Thomase Jeffersona – Thomas Jefferson Building. Tato impozantní budova, dokončená po 7 letech staveb v roce 1897, je považována za vrchol americké architektury v neoklasicistním stylu Beaux-Arts. Architekti John L. Smithmeyer a Paul J. Pelz navrhli strukturu, která měla konkurovat největším evropským knihovnám.

Budova Knihovny Kongresu v roce 1902, od roku 1980 známá jako Thomas Jefferson Building. (Library of Congress / Volné dílo)
Thomas Jefferson Building v roce 2008. (Rob Crandall / Shutterstock)

Exteriér je zdoben bohatými plastikami a žulovými prvky, zatímco interiér je skutečným chrámem umění. Více než 50 amerických malířů a sochařů se podílelo na výzdobě, která zahrnuje mozaiky i nástěnné malby. Dominantou interiéru budovy je však Velká čítárna pod masivní měděnou kupolí, jejíž výška dosahuje téměř 50 metrů.

Velká čítárna. (Showcase Imaging / Shutterstock)
Detail kupole nad čítárnou. (Marcel Hamonic / Shutterstock)
Velký sál v knihovně. (Library of Congress / Volné dílo)

John Adams Building

Jak se sbírky rozrůstaly ve 20. století, bylo zřejmé, že jedna budova stačit nebude. V roce 1939 byla dokončena druhá budova, dnes pojmenovaná po Johnu Adamsovi – John Adams Building. Ta vznikla v reakci na potřebu dalších depozitářů a specializovaných čítáren. Architektonicky se výrazně liší od Jeffersonovy budovy; její styl je ovlivněn art decem a modernismem – estetikou meziválečného období. Budova je však proslulá svými bronzovými dveřmi, které zdobí reliéfy postav představujících historii písma a literatury. Interiéry jsou méně zdobné, avšak praktičtější, s důrazem na efektivní ukládání knih a využití tehdy nejmodernějších technologií pro manipulaci se svazky.

John Adams Building, poprvé otevřena v roce 1939. (Volné dílo)
Jižní čítárna s nástěnnými malbami od Ezry Wintera. (Library of Congress / Volne dílo)
Východní vchod do budovy s bronzovými dveřmi s reliéfy figur od Lee Lawrieho. (Library of Congress / Volné dílo)

James Madison Memorial Building

Třetím a největším článkem komplexu je Budova Jamese Madisona – James Madison Memorial Building, otevřená v roce 1980. Stavba je jedním z největších administrativních objektů na světě a slouží jako památník čtvrtému prezidentovi Spojených států. Její moderní, minimalistický design ostře kontrastuje s historickými sousedy, zato nabízí obrovské podzemní prostory pro uložení nejcennějších materiálů. V Madisonově budově sídlí klíčová oddělení, jako jsou Úřad pro ochranu autorských práv či vědecké oddělení pro výzkum a restaurování dokumentů. Dohromady tyto tři budovy na Capitol Hill propojují podzemní tunely, které umožňují plynulý transport milionů položek bez ohledu na počasí.

Madison Building, otevřená v roce 1980, má půdorys 152 na 122 metrů a je největší budovou knihovny na světě. (Library of Congress / Volné dílo)
Hlavní vchod a informační stánek James Madison Memorial Building. (Library of Congress / Volné dílo)
Socha Jamese Madisona v interiéru budovy. (ArtHouse / Shutterstock)
Jedna ze studoven Madison Building. Její interiér je již značně moderní. Co postrádá do výzdoby, vynahrazuje komfortem a efektivitou. (Sdkb / Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0)

Neustálý růst

Celková délka polic v jejích budovách přesahuje 1 300 kilometrů, což je vzdálenost přibližně z Prahy do Londýna po silnici. Aktuálně knihovna spravuje přes 175 milionů položek, mezi nimiž je více než 25 milionů katalogizovaných knih ve 470 jazycích. Ostatní části tvoří rukopisy, kterých knihovna disponuje přes 75 milionů, mapy, fotografie, hudebniny i filmové pásky. Knihovna je také domovem pro největší sbírku inkunábulí – prvotisků do roku 1500 na západní polokouli, včetně jedné z mála dochovaných dokonalých kopií Gutenbergovy bible na pergamenu. Jedinečná je knihovna i v tom, že uchovává osobní dokumenty 23 amerických prezidentů.

Každý pracovní den přijme knihovna asi 15 000 položek a zařadí více než 10 000 z nich. Materiály získává především prostřednictvím copyrightových depozitů, darů, nákupů i výměn. Stálý personál čítá přes 3 000 zaměstnanců. Kromě fyzických knihoven se instituce zaměřuje i na různé kuriozity. Ve sbírkách lze nalézt nejmenší knihu světa, miniaturní vydání dětské říkanky, které lze číst jen pod mikroskopem, i monumentální fotografické atlasy. Český čtenář ocení rozsáhlou sekci bohemik, která obsahuje unikátní dokumenty k dějinám první československé republiky. Knihovna rovněž reaguje na digitální éru; jejím cílem je digitalizovat co největší část světového kulturního dědictví prostřednictvím projektu World Digital Library.

Přečtěte si také

Europoslanci schválili postoj parlamentu k úpravě emisních povolenek ETS 2

Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise na změnu systému obchodování s emisemi v dopravě a vytápění budov ETS2.

Vývoj v případu Vachatové: Kolik žalob a trestních oznámení už padlo?

Premiérova poradkyně Vachatová se v březnu začala právně bránit útokům a výhrůžkám. Její právní zástupce přiblížil, kolik žalob již podal.

Česká republika má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl dnes v Astaně premiér Andrej Babiš po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem.

Íránský uran se nejspíš nachází v Isfahánu, ukazují satelitní snímky Mezinárodní agentury pro atomovou energii

Většina íránského vysoce obohaceného uranu se pravděpodobně stále nachází v jaderném komplexu v Isfahánu. Upozornil na to šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.

„Bezpečnost vakcín byla předstíraná,“ řekl exředitel výzkumných center Pfizeru na covidovém slyšení Bundestagu

V Německém spolkovém sněmu proběhlo slyšení parlamentní vyšetřovací komise k pandemii covidu-19. Zkoumali se zejména rizika a bezpečnost mRNA vakcín.

Střelec, který zranil Fica, si odsedí 21 let vězení, potvrdil Nejvyšší slovenský soud

Slovenský nejvyšší soud dnes potvrdil trest 21 let vězení pro útočníka, který předloni střelbou z pistole vážně zranil premiéra Roberta Fica.

Po útoku na praktikující Falun Gongu slíbil britský ministr nulovou toleranci vůči represím podporovaným ze zahraničí

Skupina poslanců vyjádřila obavy z útoku na praktikující Falun Gongu v Londýně. Ministr Jarvis reagoval, že nadnárodní represe nebudou ve Spojeném království tolerovány.

Země Evangeline: tajuplná krása bažin

Obraz „Země Evangeline“ propojuje poezii, historii a krajinu Louisiany v silné vizuální výpovědi o ztrátě, lásce a paměti.

V květnu nastanou dva úplňky včetně vzácného „modrého“ mikroúplňku

Květen nabídne neobvyklou podívanou: dva úplňky během jediného měsíce. Jeden z nich bude navíc vzácný modrý mikroúplněk – menší, méně jasný, ale o to zajímavější. Kdy se na něj podívat?