Evropské země včetně Španělska, Slovinska a Irska 21. dubna prosazovaly pozastavení dohody Evropské unie upravující její vztahy s Izraelem, avšak blok zůstal rozdělený v otázce, zda přijmout konkrétní kroky.
Dohoda o přidružení mezi EU a Izraelem je v platnosti od roku 2000 a má poskytovat rámec pro politický dialog, rozvíjet úzké politické vztahy, vytvořit zónu volného obchodu a podporovat spolupráci v ekonomických, vědeckých, technologických, kulturních a sociálních oblastech. Evropská unie je největším obchodním partnerem Izraele; obchod se zbožím mezi oběma stranami dosáhl v roce 2024 objemu 42,6 miliardy eur.
Na zasedání ministrů zahraničí EU v Lucemburku řada ministrů vyzvala k pozastavení nebo částečnému pozastavení dohody kvůli obavám z osad na Západním břehu Jordánu, humanitární situace v Pásmu Gazy a nového izraelského zákona o trestu smrti pro usvědčené teroristy.
„Dnes je v sázce důvěryhodnost Evropy,“ sdělil novinářům španělský ministr zahraničí José Manuel Albares a vyzval k diskusi o pozastavení dohody o přidružení.
Jeho vyjádření navazovalo na společný dopis zaslaný do Bruselu ze strany Madridu, Dublinu a Lublaně s datem 17. dubna, který vyjadřoval „nejhlubší znepokojení nad několika kroky izraelské vlády, včetně výkonných rozhodnutí, vojenských rozhodnutí a zákonů přijatých Knesetem (izraelským parlamentem), které odporují lidským právům a porušují mezinárodní právo a mezinárodní humanitární právo“.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar na dopis reagoval 19. dubna příspěvkem na síti X.
„Nepřijmeme pokryteckou kritiku od někoho, kdo udržuje vztahy s totalitními režimy porušujícími lidská práva, jako je Turecko za Erdogana a Venezuela za Madura,“ napsal španělsky. „Vláda, která přijímá poděkování od brutálního íránského režimu a teroristických organizací a která se věnuje šíření antisemitismu.“
Evropská komise v září 2025 navrhla pozastavit některá obchodní ustanovení dohody o přidružení, což by se týkalo izraelského exportu v hodnotě přibližně 5,8 miliardy eur (asi 141 miliard korun). Izrael tehdy uvedl, že návrhy jsou „morálně a politicky pokřivené“.
Pozastavení dohody by vyžadovalo kvalifikovanou většinu hlasů vlád EU – tedy podporu 15 z 27 členských států představujících 65 procent obyvatel EU. Úplné pozastavení dohody o přidružení by vyžadovalo jednomyslné rozhodnutí členských zemí.
Německo 21. dubna naznačilo, že setrvává na své dosavadní pozici.
„Vyjádřili jsme naši kritiku ohledně zavedení trestu smrti,“ řekl novinářům německý ministr zahraničí Johann Wadephul. „Předem jsme varovali před tímto krokem. Máme také velmi jasný postoj k násilí ze strany osadníků.“
Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen před jednáním konstatoval, že „neexistují žádné náznaky většiny ve prospěch jakéhokoli kroku týkajícího se dohody o přidružení“.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot řekl, že jeho země vyzývá alespoň k částečnému pozastavení dohody o přidružení, zároveň však připustil, že Belgie si je „vědoma, že úplné pozastavení je pravděpodobně mimo dosah vzhledem k postojům různých evropských zemí“.
Švédsko a Francie před zasedáním 21. dubna rozeslaly dokument vyzývající EU k přijetí razantnějších kroků k omezení obchodní spolupráce s izraelskými osadami.
Nizozemský ministr zahraničí Tom Berendsen uvedl, že je „důležité zvýšit tlak na Izrael“.
„Cílem je změna chování Izraele, a na tom pracujeme,“ dodal.
V této zprávě se čerpalo z Agentury Reuters.
–ete–
